Strongovo číslo:
264
Původní změní:
ἁμαρτάνω (hamartano)
Zařazení:
sloveso
Překlad (GRAFÉ):
hřešit
Stručná definice:
Označuje vykonání zla vůči někomu/něčemu, např. zákonu, bližnímu, apod.
Obsáhlá definice:
Řecké slovo ἁμαρτία je složenina z ἄ (ne, proti, bez, negování) a μέρος (podíl, díl, část), tedy etymologicky: bez podílu (neúplný), bez dílu (nekompletní, narušený). Od tohoto slovesa pochází z řecké slovo ἁμαρτία (hřích) a ‚konat hřích‘ je ekvivalentem k ‚hřešit‘ (1. Jan 3,8-9). Pro hlubší studium tohoto slova prostuduj ἁμαρτία.
Obvykle vyjadřuje vykonání něčeho špatného vůči něčemu (nejčastěji bližnímu, ale i vůči zákonu):
a) Vůči bližnímu (Mt 18,15.21; 27,4; Lk 15,18.21; 17,34; 1. Kor 8,12; 1. Pt 2,20)
b) Vůči svému tělu (tj. manželství, viz 1. Kor 6,18; vůči své dívce (1. Kor 7,28.36)
c) Vůči zákonu: „Pavel se obhajoval: „Nijak jsem se NEPROHŘEŠIL proti židovskému zákonu, chrámu ani proti císaři.“ (Sk 25,8) „Neboť ti, kdo protizákonně ZHŘEŠILI, protizákonně také zahynou; a kdo v zákoně ZHŘEŠILI, budou prostřednictvím zákona souzeni.“ (Ř 2,12). V tomto smyslu všichni zhřešili (Ř 3,23; 5,12.14.16) a potřebují Ježíšovu oběť.
Obvykle vyjadřuje vykonání něčeho špatného vůči něčemu (nejčastěji bližnímu, ale i vůči zákonu):
a) Vůči bližnímu (Mt 18,15.21; 27,4; Lk 15,18.21; 17,34; 1. Kor 8,12; 1. Pt 2,20)
b) Vůči svému tělu (tj. manželství, viz 1. Kor 6,18; vůči své dívce (1. Kor 7,28.36)
c) Vůči zákonu: „Pavel se obhajoval: „Nijak jsem se NEPROHŘEŠIL proti židovskému zákonu, chrámu ani proti císaři.“ (Sk 25,8) „Neboť ti, kdo protizákonně ZHŘEŠILI, protizákonně také zahynou; a kdo v zákoně ZHŘEŠILI, budou prostřednictvím zákona souzeni.“ (Ř 2,12). V tomto smyslu všichni zhřešili (Ř 3,23; 5,12.14.16) a potřebují Ježíšovu oběť.
Použití v Bibli:
„Pokud proti tobě ZHŘEŠÍ tvůj bratr, jdi a pokárej ho – ať se to stane mezi tebou a jím samotným. Pokud by uposlechl, získal jsi svého bratra.“ (Mt 18,15)
„Tehdy přistoupil Petr a řekl Mu: „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně ZHŘEŠÍ?“ (Mt 18,21)
„ZHŘEŠIL jsem. Zradil jsem nevinnou krev!“ (Mt 27,4)
„Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: ‚Otče, ZHŘEŠIL jsem proti nebi i před tebou“ (Lk 15,18)
„Ten syn mu však řekl: ‚Otče, ZHŘEŠIL jsem proti nebi i před tebou. Již nejsem hoden nazývat se tvým synem.“ (Lk 18,21)
„Věnujte tomu pozornost! Pokud ZHŘEŠÍ tvůj bratr, napomeň ho. A pokud bude činit pokání, odpusť mu. A pokud proti tobě ZHŘEŠÍ sedmkrát za den, a sedmkrát se k tobě obrátí se slovy: ‚Činím pokání‘, odpustíš mu.““ (Lk 17,3-4)
„Potom ho Ježíš našel v chrámě a řekl mu: „Hle: Jsi uzdraven. Již NEHŘEŠ, aby se ti nestalo něco horšího.“ (Jan 5,14)
„Řekla: „Nikdo, Pane.“ Ježíš ji řekl: „Ani Já tě neodsuzuji. Jdi a od teď už NEHŘEŠ.““ (Jan 8,11) „Jeho učedníci se Ho zeptali: „Rabbi, kdo ZHŘEŠIL, že se narodil slepý: On, nebo jeho rodiče?“ Ježíš odpověděl: „NEZHŘEŠIL ani on, ani jeho rodiče, ale stalo se to, aby v něm byly zjeveny Boží skutky.“ (Jan 9,2-3)
„Pavel se obhajoval: „Nijak jsem se NEPROHŘEŠIL proti židovskému zákonu, chrámu ani proti císaři.“ (Sk 25,8)
„Neboť ti, kdo protizákonně ZHŘEŠILI, protizákonně také zahynou; a kdo v zákoně ZHŘEŠILI, budou prostřednictvím zákona souzeni.“ (Ř 2,12)
„Vždyť není rozdílu: všichni ZHŘEŠILI a postrádají Boží slávu.“ (Ř 3,23)
„Proto jako prostřednictvím jednoho člověka do světa vstoupil hřích a prostřednictvím hříchu smrt, tak se také smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni ZHŘEŠILI.“ (Ř 5,12)
„ale smrt kralovala od Adama až po Mojžíše také nad těmi, kteří ZHŘEŠILI podobným přestupkem jako Adam, který je protějškem Toho budoucího.“ (Ř 5,14)
„Avšak s darem milosti tomu není jako s tím, co přišlo skrze jednoho člověka, který ZHŘEŠIL.“ (Ř 5,16)
„Co tedy? Budeme HŘEŠIT, protože nejsme pod zákonem, ale jsme pod milostí? Naprosto ne!“ (Ř 6,15)
„Utíkejte od smilstva! Každý jiný hřích, který by člověk vykonal, se netýká těla. Ten však, kdo smilní, HŘEŠÍ do vlastního těla.“ (1. Kor 6,18)
„Pokud by ses však oženil, NEZHŘEŠÍŠ. A pokud by se panna vdala, NEHŘEŠÍ. Takoví lidé ale budou mít soužení těla. Toho vás však chci ušetřit.“ (1. Kor 7,28)
„Pokud se však někdo domnívá, že vůči své panně jedná nevhodně, když už je ve zralém věku, a že to tak má být – ať udělá, co chce, NEHŘEŠÍ. Ať se vezmou.“ (1. Kor 7,36)
„Tak HŘEŠÍŠ proti bratrům a sestrám a zasazuješ údery jejich slabým svědomím, takže hřešíš proti Kristu.“ (1. Kor 8,12)
„Vystřízlivějte spravedlivě, a NEHŘEŠTĚ. Vždyť někteří mají vůči Bohu neznalost! Říkám to k vašemu zahanbení.“ (1. Kor 15,34)
„Hněvejte se, a NEHŘEŠTE – ať nad vaším podnícením k hněvu nezapadá slunce.“ (Ef 4,26)
„Ty, kteří HŘEŠÍ, napomínej přede všemi, aby měli strach hřešit i ostatní.“ (1. Tim 5,20)
„že takový člověk je zcela zvrácený a HŘEŠÍCÍ a sám sebe odsuzuje.“ (Tit 3,11)
„Na které lidi se však zlobil čtyřicet let? Zdali ne na ty, kteří HŘEŠILI, jejichž těla padla na poušti?“ (žid 3,17)
„Neboť pokud dobrovolně HŘEŠÍME poté, co jsme přijali známost pravdy, nezůstává již pro nás oběť za hříchy,“ (žid 10,26)
„Neboť co je to za chválu, pokud snášíte údery pěstí za to, že HŘEŠÍTE?“ (1. Pt 2,20)
„Neboť Bůh neušetřil ani anděly, kteří ZHŘEŠILI, ale svázané v řetězech hluboké mrákoty je svrhl do tartaru, aby byli střeženi k soudu.“ (2. Pt 2,4)
„Pokud říkáme, že jsme NEZHŘEŠILI, děláme z Něj lháře a není v nás Jeho slovo.“ (1. Jan 1,10) „Moje děťátka, toto vám píši, abyste NEHŘEŠILI. A pokud by někdo ZHŘEŠIL – máme u Otce Obhájce: spravedlivého Ježíše Krista.“ (1. Jan 2,1)
„Každý, kdo v Něm zůstává, NEZHŘEŠÍ. Každý, kdo HŘEŠÍ, Ho neviděl ani Ho nepoznal.“ (1. Jan 3,6)
„Kdo koná hřích, je z ďábla, protože ďábel HŘEŠÍ od počátku. Proto se zjevil Boží Syn, aby zničil ďáblovy skutky. Každý, kdo je narozen z Boha, nekoná hřích, protože v Něm zůstává Boží potomstvo. A nemůže HŘEŠIT, protože se narodil z Boha.“ (1. Jan 3,8-9)
„Pokud někdo uvidí svého bratra, že HŘEŠÍ hříchem, který není k smrti, ať za něj poprosí. A Bůh mu dá život; těm, kteří NEHŘEŠÍ k smrti. Je také hřích k smrti, ohledně takového neříkám, aby prosil.“ (1. Jan 5,16)
„Víme, že každý, kdo je narozen z Boha, NEHŘEŠÍ; ale naopak: ten narozený z Boha zachovává sebe samého, a ten zlý se ho nedotýká.“ (1. Jan 5,18)
„Tehdy přistoupil Petr a řekl Mu: „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně ZHŘEŠÍ?“ (Mt 18,21)
„ZHŘEŠIL jsem. Zradil jsem nevinnou krev!“ (Mt 27,4)
„Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: ‚Otče, ZHŘEŠIL jsem proti nebi i před tebou“ (Lk 15,18)
„Ten syn mu však řekl: ‚Otče, ZHŘEŠIL jsem proti nebi i před tebou. Již nejsem hoden nazývat se tvým synem.“ (Lk 18,21)
„Věnujte tomu pozornost! Pokud ZHŘEŠÍ tvůj bratr, napomeň ho. A pokud bude činit pokání, odpusť mu. A pokud proti tobě ZHŘEŠÍ sedmkrát za den, a sedmkrát se k tobě obrátí se slovy: ‚Činím pokání‘, odpustíš mu.““ (Lk 17,3-4)
„Potom ho Ježíš našel v chrámě a řekl mu: „Hle: Jsi uzdraven. Již NEHŘEŠ, aby se ti nestalo něco horšího.“ (Jan 5,14)
„Řekla: „Nikdo, Pane.“ Ježíš ji řekl: „Ani Já tě neodsuzuji. Jdi a od teď už NEHŘEŠ.““ (Jan 8,11) „Jeho učedníci se Ho zeptali: „Rabbi, kdo ZHŘEŠIL, že se narodil slepý: On, nebo jeho rodiče?“ Ježíš odpověděl: „NEZHŘEŠIL ani on, ani jeho rodiče, ale stalo se to, aby v něm byly zjeveny Boží skutky.“ (Jan 9,2-3)
„Pavel se obhajoval: „Nijak jsem se NEPROHŘEŠIL proti židovskému zákonu, chrámu ani proti císaři.“ (Sk 25,8)
„Neboť ti, kdo protizákonně ZHŘEŠILI, protizákonně také zahynou; a kdo v zákoně ZHŘEŠILI, budou prostřednictvím zákona souzeni.“ (Ř 2,12)
„Vždyť není rozdílu: všichni ZHŘEŠILI a postrádají Boží slávu.“ (Ř 3,23)
„Proto jako prostřednictvím jednoho člověka do světa vstoupil hřích a prostřednictvím hříchu smrt, tak se také smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni ZHŘEŠILI.“ (Ř 5,12)
„ale smrt kralovala od Adama až po Mojžíše také nad těmi, kteří ZHŘEŠILI podobným přestupkem jako Adam, který je protějškem Toho budoucího.“ (Ř 5,14)
„Avšak s darem milosti tomu není jako s tím, co přišlo skrze jednoho člověka, který ZHŘEŠIL.“ (Ř 5,16)
„Co tedy? Budeme HŘEŠIT, protože nejsme pod zákonem, ale jsme pod milostí? Naprosto ne!“ (Ř 6,15)
„Utíkejte od smilstva! Každý jiný hřích, který by člověk vykonal, se netýká těla. Ten však, kdo smilní, HŘEŠÍ do vlastního těla.“ (1. Kor 6,18)
„Pokud by ses však oženil, NEZHŘEŠÍŠ. A pokud by se panna vdala, NEHŘEŠÍ. Takoví lidé ale budou mít soužení těla. Toho vás však chci ušetřit.“ (1. Kor 7,28)
„Pokud se však někdo domnívá, že vůči své panně jedná nevhodně, když už je ve zralém věku, a že to tak má být – ať udělá, co chce, NEHŘEŠÍ. Ať se vezmou.“ (1. Kor 7,36)
„Tak HŘEŠÍŠ proti bratrům a sestrám a zasazuješ údery jejich slabým svědomím, takže hřešíš proti Kristu.“ (1. Kor 8,12)
„Vystřízlivějte spravedlivě, a NEHŘEŠTĚ. Vždyť někteří mají vůči Bohu neznalost! Říkám to k vašemu zahanbení.“ (1. Kor 15,34)
„Hněvejte se, a NEHŘEŠTE – ať nad vaším podnícením k hněvu nezapadá slunce.“ (Ef 4,26)
„Ty, kteří HŘEŠÍ, napomínej přede všemi, aby měli strach hřešit i ostatní.“ (1. Tim 5,20)
„že takový člověk je zcela zvrácený a HŘEŠÍCÍ a sám sebe odsuzuje.“ (Tit 3,11)
„Na které lidi se však zlobil čtyřicet let? Zdali ne na ty, kteří HŘEŠILI, jejichž těla padla na poušti?“ (žid 3,17)
„Neboť pokud dobrovolně HŘEŠÍME poté, co jsme přijali známost pravdy, nezůstává již pro nás oběť za hříchy,“ (žid 10,26)
„Neboť co je to za chválu, pokud snášíte údery pěstí za to, že HŘEŠÍTE?“ (1. Pt 2,20)
„Neboť Bůh neušetřil ani anděly, kteří ZHŘEŠILI, ale svázané v řetězech hluboké mrákoty je svrhl do tartaru, aby byli střeženi k soudu.“ (2. Pt 2,4)
„Pokud říkáme, že jsme NEZHŘEŠILI, děláme z Něj lháře a není v nás Jeho slovo.“ (1. Jan 1,10) „Moje děťátka, toto vám píši, abyste NEHŘEŠILI. A pokud by někdo ZHŘEŠIL – máme u Otce Obhájce: spravedlivého Ježíše Krista.“ (1. Jan 2,1)
„Každý, kdo v Něm zůstává, NEZHŘEŠÍ. Každý, kdo HŘEŠÍ, Ho neviděl ani Ho nepoznal.“ (1. Jan 3,6)
„Kdo koná hřích, je z ďábla, protože ďábel HŘEŠÍ od počátku. Proto se zjevil Boží Syn, aby zničil ďáblovy skutky. Každý, kdo je narozen z Boha, nekoná hřích, protože v Něm zůstává Boží potomstvo. A nemůže HŘEŠIT, protože se narodil z Boha.“ (1. Jan 3,8-9)
„Pokud někdo uvidí svého bratra, že HŘEŠÍ hříchem, který není k smrti, ať za něj poprosí. A Bůh mu dá život; těm, kteří NEHŘEŠÍ k smrti. Je také hřích k smrti, ohledně takového neříkám, aby prosil.“ (1. Jan 5,16)
„Víme, že každý, kdo je narozen z Boha, NEHŘEŠÍ; ale naopak: ten narozený z Boha zachovává sebe samého, a ten zlý se ho nedotýká.“ (1. Jan 5,18)