Strongovo číslo:
266
Původní změní:
ἁμαρτία, ας, ἡ (hamartia)
Zařazení:
podstatné jméno, rod ženský
Význam:
hřích (zlo, špatnost, ...)
Překlad (GRAFÉ):
hřích
Stručná definice:
Označuje zlo, které bylo vykonáno vůči někomu/něčemu, např. zákonu, bližnímu, apod.
Obsáhlá definice:
Řecké slovo ἁμαρτία je složenina z ἄ (ne, proti, bez, negování) a μέρος (podíl, díl, část), tedy etymologicky: bez podílu (neúplný), bez dílu (nekompletní, narušený). Z řeckého slova ἁμαρτάνω (používaného hlavně pro vyjádření konání zla vůči bližnímu).
a) Hřích je porušení zákona – Hřích souvisí se zákonem – např. smilstvo (Jan 9,34), vražda (Sk 7,60), nebo chtivost (Jak 1,15 – to ukazuje, že hřích není jen fyzický skutek (‚dělat hřích‘, viz Jan 8,34; 1. Tes 2,16), ale dotýká se i našeho přemýšlení a našich tužeb (už myšlenka je čin). Ze zákona pochází poznání hříchu (Ř 3,20; 5,12-13.20; 7,5-9). V 1. Jan 3,4-5 je napsáno:
„Každý, kdo koná HŘÍCH, koná také protizákonnost. A HŘÍCH je protizákonnost.“ (1. Jan 3,4)
Hřích je tedy protizákonnost (tedy člověk jedná proti zákonu).
b) Někdy hřích označuje obecně ‚něco zlého‘ (hlavně vůči druhým lidem, viz Jan 8,46; 2. Kor 11,7; Jak 5,15-16; 1. Pt 4,8). Hřích je v NZ ve spojitosti s rouháním (Mt 12,31), protizákonností (Ř 4,7-8) a obecně nespravedlností (žid 8,12; 1. Jan 5,16-17)
Tak hřích přesahuje definici ‚porušení zákona‘ a zobecňuje se prakticky na všechno, co je proti Boží vůli:
"Ten však, kdo jí a přitom pochybuje, je odsouzen, protože to není z víry. A cokoliv není z víry, je HŘÍCH." (Ř 14,23)
„Pokud však přijímáte osoby podle postavení, děláte HŘÍCH a zákon tě usvědčuje jako přestupníka.“ (Jak 2,9)
„Pokud tedy víte, co je dobré dělat, ale neděláte to, je to váš HŘÍCH.“ (Jak 4,17)
c) Někdy je toto slovo použito pro (obecně) hřích, který je ve světě (Jan 1,29 (Beránek, který snímá hřích světa); Jan 16,8-9; Ř 5,12-13), tedy hřích jako problém celého lidstva, které se dotýká i každého individuálně v podobě hříšné přirozenosti (Ř 7,17.20.23.25; Ř 8,2-3.10).
Každý člověk je pod hříchem (Ř 3,9), což mu způsobuje smrt (Ř 6,22-23; 7,11-15; 1. Kor 15,56; Jak 1,15). A protože je všechno uzavřeno pod hřích (Gal 3,22; viz výše), všichni potřebujeme Vykupitele.
Je hřích „minutí se cílem“?
Hebrejským ekvivalentem řeckého slova hamartia je CHATA. Toto slovo ve SZ znamená nejenom hřích, ale také minout cílem. Například:
"Ze všeho tohoto lidu bylo vybráno sedm set mužů nevládnoucích pravou rukou; každý z nich vrhal z praku kámen nachlup přesně a ne MINUL CÍL." (Sd 20,16)
Podle etymologie tohoto hebrejského slova tedy hřích znamená ‚minout se cílem‘, ale etymologie není definicí, třebaže nám může být k pochopení daného slova užitečná. Zajímavé je, že v řeckém překladu SZ (LXX) překladatelé řecké slovo hamartinó vyhradili výlučně pro význam "hřešit" (podle kontextu), kde bylo CHATA použito (podle kontextu) k minutí cílem (např. Sd 20,16), tam se použilo slovo ἐξαμαρτάνειν (v překladu: minout cíl). Překladatelé LXX tedy neztotožňovali hřích s minutí se cílem.
Osobně mám také za to, že člověk by neměl snižovat hřích na pouhé ‚minutí se cílem‘, protože když člověk mine cíl, znamená to, že se snažil a trochu se zmýlil, přestože se chtěl trefit. Hříchy, které děláme, jsou velmi často způsobené tím, že jsme udělali něco špatného a nemysleli jsme to dobře.
a) Hřích je porušení zákona – Hřích souvisí se zákonem – např. smilstvo (Jan 9,34), vražda (Sk 7,60), nebo chtivost (Jak 1,15 – to ukazuje, že hřích není jen fyzický skutek (‚dělat hřích‘, viz Jan 8,34; 1. Tes 2,16), ale dotýká se i našeho přemýšlení a našich tužeb (už myšlenka je čin). Ze zákona pochází poznání hříchu (Ř 3,20; 5,12-13.20; 7,5-9). V 1. Jan 3,4-5 je napsáno:
„Každý, kdo koná HŘÍCH, koná také protizákonnost. A HŘÍCH je protizákonnost.“ (1. Jan 3,4)
Hřích je tedy protizákonnost (tedy člověk jedná proti zákonu).
b) Někdy hřích označuje obecně ‚něco zlého‘ (hlavně vůči druhým lidem, viz Jan 8,46; 2. Kor 11,7; Jak 5,15-16; 1. Pt 4,8). Hřích je v NZ ve spojitosti s rouháním (Mt 12,31), protizákonností (Ř 4,7-8) a obecně nespravedlností (žid 8,12; 1. Jan 5,16-17)
Tak hřích přesahuje definici ‚porušení zákona‘ a zobecňuje se prakticky na všechno, co je proti Boží vůli:
"Ten však, kdo jí a přitom pochybuje, je odsouzen, protože to není z víry. A cokoliv není z víry, je HŘÍCH." (Ř 14,23)
„Pokud však přijímáte osoby podle postavení, děláte HŘÍCH a zákon tě usvědčuje jako přestupníka.“ (Jak 2,9)
„Pokud tedy víte, co je dobré dělat, ale neděláte to, je to váš HŘÍCH.“ (Jak 4,17)
c) Někdy je toto slovo použito pro (obecně) hřích, který je ve světě (Jan 1,29 (Beránek, který snímá hřích světa); Jan 16,8-9; Ř 5,12-13), tedy hřích jako problém celého lidstva, které se dotýká i každého individuálně v podobě hříšné přirozenosti (Ř 7,17.20.23.25; Ř 8,2-3.10).
Každý člověk je pod hříchem (Ř 3,9), což mu způsobuje smrt (Ř 6,22-23; 7,11-15; 1. Kor 15,56; Jak 1,15). A protože je všechno uzavřeno pod hřích (Gal 3,22; viz výše), všichni potřebujeme Vykupitele.
Je hřích „minutí se cílem“?
Hebrejským ekvivalentem řeckého slova hamartia je CHATA. Toto slovo ve SZ znamená nejenom hřích, ale také minout cílem. Například:
"Ze všeho tohoto lidu bylo vybráno sedm set mužů nevládnoucích pravou rukou; každý z nich vrhal z praku kámen nachlup přesně a ne MINUL CÍL." (Sd 20,16)
Podle etymologie tohoto hebrejského slova tedy hřích znamená ‚minout se cílem‘, ale etymologie není definicí, třebaže nám může být k pochopení daného slova užitečná. Zajímavé je, že v řeckém překladu SZ (LXX) překladatelé řecké slovo hamartinó vyhradili výlučně pro význam "hřešit" (podle kontextu), kde bylo CHATA použito (podle kontextu) k minutí cílem (např. Sd 20,16), tam se použilo slovo ἐξαμαρτάνειν (v překladu: minout cíl). Překladatelé LXX tedy neztotožňovali hřích s minutí se cílem.
Osobně mám také za to, že člověk by neměl snižovat hřích na pouhé ‚minutí se cílem‘, protože když člověk mine cíl, znamená to, že se snažil a trochu se zmýlil, přestože se chtěl trefit. Hříchy, které děláme, jsou velmi často způsobené tím, že jsme udělali něco špatného a nemysleli jsme to dobře.
Použití v Bibli:
"Porodíš syna a nazveš ho jménem: ‚Ježíš‘. On spasí Svůj lid z jeho HŘÍCHŮ." (Mt 1,21)
"a byli jím křtem ponořováni v řece Jordán, vyznávajíce svoje HŘÍCHY." (Mt 3,6)
"A hle: Přináší Mu ochrnutého, který leží na posteli. Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, buď dobré mysli. Jsou ti odpuštěny tvoje HŘÍCHY.“ ... Vždyť co je snadnější? Říct: ‚Jsou ti odpuštěny tvoje HŘÍCHY‘, nebo říct: ‚Vstaň a choď‘? Abyste však věděli, že Syn člověka má autoritu na zemi odpouštět HŘÍCHY“ tehdy řekl tomu ochrnutému člověku: „Vstaň, vezmi svou postel a jdi do svého domu.“ " (Mat 9,2.5-6)
"Kvůli tomu vám říkám: Lidem bude odpuštěn každý HŘÍCH i rouhání, ale rouhání proti Duchu lidem odpuštěno nebude." (Mt 12,31)
"Vždyť toto je Moje krev nové smlouvy, která se prolévá za mnoho lidí kvůli odpuštění HŘÍCHŮ." (Mt 26,28) "Objevil se Jan, který křtil v pustině a kázal křest pokání do odpuštění HŘÍCHŮ. Přicházeli k Němu lidé z celé judské krajiny i z Jeruzaléma. Všichni vyznávali své HŘÍCHY a nechávali se od něj v řece Jordánu pokřtít." (Mk 1,3-4)
"Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Dítě, odpouštějí se ti HŘÍCHY.“ … „Proč tak mluví? Rouhá se! Vždyť kdo má moc odpouštět HŘÍCHY – jedině sám Bůh! ...Co je snadnější: Říct ochrnutému člověku: ‚Odpouštějí se ti HŘÍCHY‘, nebo říct: ‚Vstaň, vezmi své lůžko a choď‘? Abyste však věděli, že Syn člověka má moc odpouštět HŘÍCHY…“ – tu řekne ochrnutému člověku:" (Mk 2,5.7-10)
"aby Jeho lidu bylo dáno poznání spásy v odpuštění HŘÍCHŮ" (Lk 1,77)
"A chodil po celém okolí ležící u Jordánu a kázal křest pokání na odpuštění HŘÍCHŮ" (Lk 3,3)
"Když uviděl jejich víru, řekl: „Člověče, jsou ti odpuštěny tvoje HŘÍCHY.“ Zákoníci a farizeové začali takto uvažovat: „Kdo je tento Ježíš, který mluví rouhavě? Kdo může odpouštět HŘÍCHY? Jedině sám Bůh!“ Ježíš však poznal jejich uvažování a reagoval na to: „Proč takto uvažujete ve svých myslích? Co je snadnější? Říct: ‚Odpouštějí se ti tvoje HŘÍCHY‘ nebo říct: ‚Vstaň a choď‘? Avšak abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět HŘÍCHY…“ – řekl tomu ochrnutému člověku: „Říkám ti: Vstaň, vezmi svou postel a jdi do svého domu.“ " (Lk 5,20-24)
"Proto ti říkám: Její mnohé HŘÍCHY jí budou odpuštěny, protože mnoho milovala. Komu se málo odpouští, málo miluje.“ Řekl jí: „Tvoje HŘÍCHY jsou odpuštěny.“ Ti, co tam stolovali, si mezi sebou začali říkat: „Kdo to jen je, že i hříchy odpouští?“" (Lk 7,47-49)
"...a odpusť nám naše HŘÍCHY, vždyť i my odpouštíme každému našemu dlužníkovi. A neuvoď nás napospas pokušení, ale vysvoboď nás od zlého.‘“" (Lk 11,4)
"aby bylo kázáno v Jeho jménu pokání a odpuštění HŘÍCHŮ do všech národů, počínaje od Jeruzaléma." (Lk 24,47)
"Další den Jan uviděl Ježíše, jak jde k němu. A řekl: „Hle: Boží Beránek, který snímá HŘÍCH světa." (Jan 1,29)
"Ježíš jim znovu řekl: „Já odcházím. Budete Mě hledat a zemřete ve vašem HŘÍCHU. Kam Já odcházím, tam vy přijít nemůžete.“" (Jan 1,21)
"Proto jsem vám řekl: ‚Zemřete ve svých HŘÍŠÍCH.‘ Neboť pokud neuvěříte, že JÁ JSEM, zemřete ve svých HŘÍŠÍCH.“" (Jan 8,24)
"Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Každý, kdo dělá HŘÍCH, je otrok hříchu. A otrok nezůstává v domě na věčnost, ale na věčnost zůstává Syn." (Jan 8,34)
"Kdo z vás Mě usvědčí z HŘÍCHU? A pokud říkám pravdu – kvůli čemu Mi nevěříte?" (Jan 8,46)
"Odpověděli mu: „Celý ses narodil v HŘÍCHU, a poučuješ nás?!“ A vyhnali ho ven." (Jan 9,34)
"Ježíš jim řekl: „Kdybyste byli slepí, neměli byste HŘÍCH. Ale nyní říkáte: ‚Vidíme‘ – proto váš HŘÍCH zůstává.“" (Jan 9,41)
"Kdybych nepřišel a nic jim neřekl, neměli by HŘÍCH. Ale nyní nemají pro svůj HŘÍCH výmluvu." (Jan 15,22) "Kdybych mezi nimi neudělal skutky, které nikdo jiný neudělal, neměli by HŘÍCH. Ale nyní ty skutky viděli a nenáviděli Mě i Mého Otce." (Jan 15,24)
"A On přijde a usvědčí svět ohledně HŘÍCHU, spravedlnosti a soudu. Vskutku: ohledně hříchu – protože nevěří ve Mne" (Jan 16,8-9)
"Ježíš mu odpověděl: „Neměl bys nade Mnou žádnou pravomoc, kdyby ti nebyla dána shůry. Kvůli tomu ten, kdo Mě tobě vydal, má větší HŘÍCH.“" (Jan 19,11)
"Komu odpustíte HŘÍCHY, tomu jsou odpuštěny; komu je zadržíte, tomu jsou zadrženy.“" (Jan 20,23)
"Petr jim řekl: „Čiňte pokání a nechte se každý z vás pokřtít ve jménu Ježíše Krista k odpuštění vašich HŘÍCHŮ. A přijměte dar Ducha svatého." (Sk 2,38)
"Proto čiňte pokání a obraťte se, aby byly vymazány vaše HŘÍCHY," (Sk 3,19)
"Jeho Bůh jakožto Vedoucí a Spasitel Svou pravicí vyvýšil, aby dal Izraeli pokání a odpuštění HŘÍCHŮ." (Jan 5,31)
"Poklekl na kolena a zvolal velikým hlasem: „Pane, nepokládej jim to za HŘÍCH.“ Když to řekl, zesnul." (Sk 7,60)
"Jemu všichni proroci vydávají svědectví, že skrze Jeho jméno obdrží odpuštění HŘÍCHŮ každý, kdo v Něho věří.“" (Sk 10,43)
"Muži bratři, proto ať je vám známo, že skrze Toho Ježíše je vám hlásáno odpuštění HŘÍCHŮ." (Sk 13,38) "A nyní: Proč prodléváš? Vstaň, nech se pokřtít a obmyj se ze svých HŘÍCHŮ, vyznávajíce Jeho jméno.‘" (Sk 22,16)
"aby se obrátili z temnoty a moci satana k Bohu, takže mohou obdržet vírou ve Mne odpuštění HŘÍCHŮ a dědictví mezi posvěcenými.‘" (Sk 26,18)
"Co tedy? Jsme lepší než pohané? Jistěže ne. Vždyť jsme již dříve obvinili Židy i Řeky – všichni jsou pod HŘÍCHEM!" (Ř 3,9)
"Proto před Ním nebude ze skutků zákona ospravedlněno žádné tělo. Vždyť prostřednictvím zákona je poznání HŘÍCHU." (Ř 3,20)
"‚Blahoslavení, kterým je prominuta protizákonnost a kterým jsou zakryty HŘÍCHY. Blahoslavený muž, kterému Pán jistě nepočítá HŘÍCH.‘ " (Ř 4,7-8)
"Proto jako prostřednictvím jednoho člověka do světa vstoupil HŘÍCH a prostřednictvím hříchu smrt, tak se také smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili. Vždyť HŘÍCH byl na světě až do vydání zákona. HŘÍCH se sice nezapočítává, když není zákon," (Ř 5,12-13)
"Avšak do toho všeho vstoupil zákon, aby se rozrostlo přestoupení. Kde se však rozrostl HŘÍCH, tam se také nadmíru rozrostla milost, aby jako hřích kraloval ve smrti, tak i milost kralovala skrze spravedlnost k věčnému životu skrze našeho Pána Ježíše Krista." (Ř 5,20-21)
"Co tedy řekneme? Zůstaneme v HŘÍCHU, aby se rozrostla milost? Naprosto ne! Jak bychom my, kteří jsme zemřeli HŘÍCHU, v něm ještě mohli žít?" (Ř 6,1-2)
"To víme, že náš starý člověk byl s Ním spoluukřižován, aby bylo naše tělo HŘÍCHU zbaveno síly, takže bychom již neotročili HŘÍCHU. Vždyť ten, kdo umřel, je ospravedlněn od hříchu." (Ř 6,6-7)
"Neboť smrtí, kterou zemřel, zemřel HŘÍCHU jednou provždy; a život, který žije, žije Bohu. Tak i vy se považujte za zemřelé HŘÍCHU, ale žijící Bohu v našem Pánu Ježíši Kristu. Ať tedy ve vašem smrtelném těle nekraluje HŘÍCH, abyste poslouchali jeho chtíče. Ani nevydávejte hříchu své orgány jako nástroje nespravedlnosti, ale vydávejte sami sebe Bohu jako ti, kteří byli mrtví a nyní žijí. A své orgány vydávejte Bohu jako nástroje spravedlnosti – vždyť již nad vámi nebude panovat HŘÍCH, neboť nejste pod zákonem, ale pod milostí." (Ř 6,10-14)
"Nevíte snad, že komu se vydáváte za otroky, tomu se vydáváte k poslušnosti? Buď se vydáváte HŘÍCHU ke smrti, nebo se vydáváte poslušnosti ke spravedlnosti. Díky Bohu, že jste sice byli otroky HŘÍCHU, ale potom jste se ze své mysli stali poslušnými vůči tomu vzoru učení, které vám bylo předáno. Když jste byli vysvobozeni z HŘÍCHU, stali jste se otroky spravedlnosti. ...Vždyť když jste byli otroci HŘÍCHU, byli jste svobodní od spravedlnosti." (Ř 6,16-18.20)
"Nyní však, když jste vysvobozeni z HŘÍCHU a stali jste se otroky Boha, máte svůj užitek vedoucí k posvěcení a vaším cílem je věčný život. Neboť mzdou HŘÍCHU je smrt, ale darem Boží milosti je věčný život v našem Pánu Ježíši Kristu." (Ř 6,22-23)
„Vždyť když jste byli v těle, chtíče HŘÍCHU působily prostřednictvím zákona ve vašich orgánech k tomu, abyste nesli ovoce smrti. Nyní však jsme zproštěni účinku od zákona, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli pevně drženi. To proto, abyste otročili v novosti ducha a neotročili ve starobě písemnosti.” (Ř 7,5-6)
"Co tedy řekneme? Že je zákon HŘÍCHEM? Naprosto ne! Ale nepoznal bych HŘÍCH jinak, než skrze zákon. Neboť bych neznal chtíč, pokud by zákon neřekl: ‚Nebudeš chtivý...‘ HŘÍCH se však skrze toto přikázání chopil příležitosti a způsobil ve mně veškerý chtíč (vždyť bez zákona je HŘÍCH mrtvý). Já jsem však kdysi žil bez zákona, když však přišlo přikázání, hřích znovu ožil, avšak já jsem zemřel." (Ř 7,5-9)
"Neboť HŘÍCH se chopil příležitosti skrze přikázání, zcela mě oklamal a skrze něj mě zabil. Takže zákon je vskutku svatý a přikázání je svaté, spravedlivé a dobré. Takže mi tedy to dobré způsobilo smrt? Naprosto ne! Ale HŘÍCH, aby se ukázal být HŘÍCHEM, mi skrze to dobré způsobil smrt, abych se stal nadmíru hříšným člověkem prostřednictvím přikázání. Vždyť víme, že zákon je duchovní, ale já jsem tělesný, jsem prodán pod HŘÍCH. Vždyť nepoznávám, co vykonávám. Neboť nekonám to, co chci, ale dělám to, co nenávidím. " (Ř 7,11-15)
"Takže to již nevykonávám já, ale HŘÍCH ve mně přebývající. ... Pokud však dělám to, co nechci, již to nevykonávám já, ale HŘÍCH ve mně přebývající. ... Vidím ve svých orgánech jinou zákonitost, která vede boj proti zákonu mojí mysli a která mě uvádí do zajetí v zákonitosti HŘÍCHU, který je v mých orgánech. ...Děkuji Bohu skrze našeho Pána Ježíše Krista! Tak tedy: Myslí otročím Božímu zákonu, avšak tělem zákonitosti HŘÍCHU." (Ř 7,17.20.23.25)
"Vždyť zákonitost Ducha života v Kristu Ježíši mě vysvobodila od zákonitosti HŘÍCHU a smrti. Kvůli bezmocnosti zákona a jeho slabosti skrze tělo, Bůh poslal Svého syna v podobnosti těla HŘÍCHU jako oběť za hřích; a tak odsoudil HŘÍCH v těle." (Ř 8,2-3)
"Pokud je však ve vás Kristus, je sice vaše tělo skrze HŘÍCH mrtvé, ale duch je živý skrze spravedlnost." (Ř 8,10)
"A to bude smlouva ode Mne, až odejmu jejich HŘÍCHY.‘ " (Ř 11,27)
"Ten však, kdo jí a přitom pochybuje, je odsouzen, protože to není z víry. A cokoliv není z víry, je HŘÍCH." (Ř 14,23)
"Vždyť jsem vám nejdříve předal to, co jsem přijal i já sám: Kristus zemřel za naše HŘÍCHY (podle Písem)" (1. Kor 15,3)
"A pokud nevstal z mrtvých Kristus, je vaše víra zbytečná a jste ještě ve svých HŘÍŠÍCH." (1. Kor 15,17) "Ostnem smrti je HŘÍCH a mocí HŘÍCHU je zákon. " (1. Kor 15,56)
"Vždyť Toho, který nepoznal HŘÍCH, namísto nás udělal HŘÍCHEM, abychom se my v Něm stali Boží spravedlností." (2. Kor 5,21)
"Nebo jsem udělal HŘÍCH, když jsem se ponížil, abyste vy byli vyvýšeni – totiž že jsem vám kázal Boží evangelium zadarmo?" (2. Kor 11,7)
"Toho, který dal Sebe zástupně za naše HŘÍCHY, aby nás vysvobodil z tohoto přítomného zlého věku podle vůle Boha a našeho Otce." (Gal 1,4)
"Pokud však ti, kteří hledají ospravedlnění v Kristu, sami sebe shledali hříšnými – je proto Kristus služebníkem HŘÍCHU? Naprosto ne!" (Gal 2,17)
"Ale Písmo všechno uzavřelo pod HŘÍCH, takže zaslíbení plynoucí z víry Ježíše Krista mohlo být dáno jen těm, kteří uvěří." (Gal 3,22)
"Také vás vzkřísil, když jste byli mrtví ve svých přestoupeních a HŘÍŠÍCH" (Ef 2,1)
"ve kterém máme skrze Jeho krev vykoupení, totiž odpuštění HŘÍCHŮ. " (Kol 1,14)
"Brání nám mluvit k pohanům, aby mohli být spaseni – tím neustále zcela naplňují své HŘÍCHY. Ale přišel na ně hněv až do krajnosti." (1. Tes 2,16)
"Nepokládej na nikoho ruce unáhleně ani se nepodílej na HŘÍŠÍCH druhých lidí. Dávej pozor na svou svatost." (1. Tim 5,22)
"HŘÍCHY některých lidí jsou evidentní a k soudu půjdou předem, u jiných lidí však hříchy budou následovat soud později. " (1. Tim 5,24)
"Z této skupiny jsou ti, kteří vstupují do domů a podmaňují si hloupoučké ženy, které jsou obtíženy HŘÍCHY a hnány rozmanitými vášněmi." (2. Tim 3,6)
"On je zářivým odleskem Jeho slávy a charakteristickým otiskem Jeho podstaty. On, který nese všechno slovem moci skrze Sebe, vykonal očištění našich HŘÍCHŮ a posadil se po pravici Velebnosti na vysokém místě." (Žid 1,3)
"Proto musel být ve všem podobný Svým bratrům, aby se stal milosrdným a věrným veleknězem v Božích věcech, aby byl milostiv vůči HŘÍCHŮM lidu." (žid 2,17)
"Proto se navzájem povzbuzujte po všechny dny, dokud se říká ‚DNES‘, aby snad někdo nebyl zatvrzen oklamáním HŘÍCHU." (žid 3,13)
"Neboť nemáme velekněze, který by nemohl mít soucit s našimi slabostmi, ale máme takového, který byl ve všem podobně pokoušen jako my, ale bez HŘÍCHU." (žid 4,15)
"Neboť každý velekněz je brán z lidu a je ustanoven pro lid v tom, co je k Bohu, aby obětoval dary a oběti za HŘÍCHY." (žid 5,1)
"A kvůli tomu dluží za lidi i za sebe oběti za HŘÍCH." (žid 5,3)
"pro kterého není nutné (jako u veleknězů na každý den) obětovat nejdříve za své HŘÍCHY a pak za HŘÍCHY lidu, neboť to udělal jednou provždy, když sám Sebe obětoval." (žid 7,27)
"protože budu milostiv vůči jejich nespravedlnostem a na jejich HŘÍCHY [a jejich bezzákonosti] už jistě nevzpomenu.‘ " (žid 8,12)
"jinak by musel od založení světa Sám častokrát trpět. Nyní je však zjeven jednou při dovršení věků, aby zrušil HŘÍCHY skrze Svou oběť. " (žid 9,26)
"tak i Kristus byl jednou obětován, aby vynesl HŘÍCHY mnoha lidí. Podruhé se bez hříchu ukáže ke spasení těm, kteří Ho toužebně očekávají." (žid 9,28)
"Copak by nepřestali být přinášeny oběti, kdyby ti, kteří vykonávají posvátnou službu ve svatyni, již neměli žádné špatné svědomí vůči HŘÍCHU, když jsou jednou provždy očištěni? Ale v těch obětech je každým rokem připomínka HŘÍCHŮ, neboť je nemožné, aby krev býků a kozlů odstraňovala HŘÍCHY. ...celopaly a oběti za hříchy sis neoblíbil.‘ ... Když napřed říká: ‚Obětní dary, oběti, celopaly a oběti za HŘÍCH jsi nechtěl, ani jsi v nich nenašel zalíbení‘ – tedy ty, které se obětují podle zákona. ... Každý kněz stojí a každý den slouží ve svatyni a obětuje častokrát ty samé oběti, které nikdy nemohou odstranit HŘÍCHY. Když Tento Ježíš přinesl jedinou oběť za HŘÍCHY navěky, usedl po Boží pravici a nadále čeká ... dodává: ‚A na jejich HŘÍCHY a na jejich protizákonnosti už jistě nevzpomenu.‘ Vždyť kde je odpuštění jejich HŘÍCHŮ, tam již není oběť za hřích." (žid 10,2-6.8.11-12.17-18)
"Neboť pokud dobrovolně hřešíme poté, co jsme přijali známost pravdy, nezůstává již pro nás oběť za HŘÍCHY," (žid 10,26)
"Raději si vybral spolutrpět zlo s Božím lidem, než mít dočasný požitek z HŘÍCHU." (žid 11,25) "Proto i my, když jsme obklopeni tak velkým oblakem svědků, odložme všechnu zátěž a snadno nás oklopující HŘÍCH." (žid 12,1)
"Ještě jste neodolávali až do krve v usilovném zápase proti HŘÍCHU." (žid 12,4)
"Neboť těla zvířat, jejichž krev za HŘÍCH je prostřednictvím velekněze přinášena do svatyně, jsou úplně spalována za táborem." (žid 13,11)
„Chtíč pak otěhotní a porodí HŘÍCH. A HŘÍCH dovedený do konce zplodí smrt.“ (Jak 1,15)
„Pokud však přijímáte osoby podle postavení, děláte HŘÍCH a zákon tě usvědčuje jako přestupníka.“ (Jak 2,9)
„Pokud tedy víte, co je dobré dělat, ale neděláte to, je to váš HŘÍCH.“ (Jak 4,17) „Modlitba víry spasí slabého. Pán ho pozdvihne a HŘÍCHY, které udělal, mu budou odpuštěny. Proto vyznávejte HŘÍCHY jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Účinná modlitební prosba spravedlivého člověka má mnoho síly.“ (Jak 5,15-16)
„…že ten, kdo toho hříšníka obrátil zpět od jeho bludné cesty, spasí jeho duši ze smrti a přikryje množství HŘÍCHŮ.“ (Jak 5,20)
„On ‚neudělal HŘÍCH, ani v Jeho ústech nebyla nalezena lest.‘“ (1. Pt 2,22)
„On ve Svém těle vynesl naše HŘÍCHY na dřevo kříže, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. Jeho modřinami jsme uzdraveni.“ (1. Pt 2,24)
„Neboť i Kristus trpěl jednou provždy za HŘÍCHY – spravedlivý člověk trpěl za nespravedlivé lidi – aby nás přinesl k Bohu. Byl vydán na smrt v těle, ale oživen Duchem.“ (1. Pt 3,18)
„Jestliže Kristus za nás trpěl v těle, také vy se vybavte stejným myšlením. Neboť Ten, který trpěl v těle, skoncoval s HŘÍCHEM“ (1. Pt 4,1)
„Nadto mějte mezi sebou vroucí lásku, protože láska přikryje množství HŘÍCHŮ.“ (1. Pt 4,8)
„Neboť kdo tyto vlastnosti nemá, je slepý, krátkozraký a zapomnětlivý vůči tomu, že obdržel očištění od svých dřívějších HŘÍCHŮ.“ (2. Pt 1,9)
„Oči mají plné cizoložství a neustálého HŘÍCHU.“ (2. Pt 2,14)
„Pokud však chodíme ve světle, jako je On ve světle, máme vzájemné společenství a krev Ježíše Krista, Jeho Syna, nás očišťuje od každého HŘÍCHU. Pokud říkáme, že nemáme hřích, sami sebe svádíme na scestí a pravda v nás není. Pokud vyznáváme své HŘÍCHY, On je věrný a spravedlivý, aby nám odpustil HŘÍCHY a očistil nás od každé nespravedlnosti.“ (1. Jan 1,7-9)
„On je usmiřující obětí za naše HŘÍCHY, avšak ne jen za naše, ale i za HŘÍCHY celého světa.“ (1. Jan 2,2) „Děťátka, píši vám, že jsou vám odpuštěny HŘÍCHY skrze Jeho jméno.“ (1. Jan 2,12)
„Každý, kdo koná HŘÍCH, koná také protizákonnost. A HŘÍCH je protizákonnost. A víte, že On se zjevil, aby odstranil naše HŘÍCHY; a HŘÍCH v Něm není.“ (1. Jan 3,4-5)
„Kdo koná HŘÍCH, je z ďábla, protože ďábel hřeší od počátku. Proto se zjevil Boží Syn, aby zničil ďáblovy skutky. Každý, kdo je narozen z Boha, nekoná HŘÍCH, protože v Něm zůstává Boží potomstvo. A nemůže hřešit, protože se narodil z Boha.“ (1. Jan 3,8-9)
„V tom je láska: Ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že On miloval nás a poslal Svého Syna jako usmiřující oběť za naše HŘÍCHY.“ (1. Jan 4,10)
„Pokud někdo uvidí svého bratra, že hřeší HŘÍCHEM, který není k smrti, ať za něj poprosí. A Bůh mu dá život; těm, kteří nehřeší k smrti. Je také HŘÍCH k smrti, ohledně takového neříkám, aby prosil. Každá nespravedlnost je HŘÍCH, ale je také hřích, který není k smrti.“ (1. Jan 5,16-17)
„…a od Ježíše Krista, důvěryhodného svědka, který je prvorozený z mrtvých a vládcem králů země (ten nás miluje a rozvazuje nás od vašich HŘÍCHŮ skrze Svou krev“ (Zj 1,5)
„A uslyšel jsem jiný hlas z nebe: „Vyjděte z ní, lide Můj, abyste neměli společný podíl na jejích HŘÍŠÍCH a abyste nevzali z jejích ran. Neboť její HŘÍCHY se navršily až k nebi a Bůh si vzpomněl na její nespravedlnosti.“ (Zj 18,4-5)
"a byli jím křtem ponořováni v řece Jordán, vyznávajíce svoje HŘÍCHY." (Mt 3,6)
"A hle: Přináší Mu ochrnutého, který leží na posteli. Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, buď dobré mysli. Jsou ti odpuštěny tvoje HŘÍCHY.“ ... Vždyť co je snadnější? Říct: ‚Jsou ti odpuštěny tvoje HŘÍCHY‘, nebo říct: ‚Vstaň a choď‘? Abyste však věděli, že Syn člověka má autoritu na zemi odpouštět HŘÍCHY“ tehdy řekl tomu ochrnutému člověku: „Vstaň, vezmi svou postel a jdi do svého domu.“ " (Mat 9,2.5-6)
"Kvůli tomu vám říkám: Lidem bude odpuštěn každý HŘÍCH i rouhání, ale rouhání proti Duchu lidem odpuštěno nebude." (Mt 12,31)
"Vždyť toto je Moje krev nové smlouvy, která se prolévá za mnoho lidí kvůli odpuštění HŘÍCHŮ." (Mt 26,28) "Objevil se Jan, který křtil v pustině a kázal křest pokání do odpuštění HŘÍCHŮ. Přicházeli k Němu lidé z celé judské krajiny i z Jeruzaléma. Všichni vyznávali své HŘÍCHY a nechávali se od něj v řece Jordánu pokřtít." (Mk 1,3-4)
"Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Dítě, odpouštějí se ti HŘÍCHY.“ … „Proč tak mluví? Rouhá se! Vždyť kdo má moc odpouštět HŘÍCHY – jedině sám Bůh! ...Co je snadnější: Říct ochrnutému člověku: ‚Odpouštějí se ti HŘÍCHY‘, nebo říct: ‚Vstaň, vezmi své lůžko a choď‘? Abyste však věděli, že Syn člověka má moc odpouštět HŘÍCHY…“ – tu řekne ochrnutému člověku:" (Mk 2,5.7-10)
"aby Jeho lidu bylo dáno poznání spásy v odpuštění HŘÍCHŮ" (Lk 1,77)
"A chodil po celém okolí ležící u Jordánu a kázal křest pokání na odpuštění HŘÍCHŮ" (Lk 3,3)
"Když uviděl jejich víru, řekl: „Člověče, jsou ti odpuštěny tvoje HŘÍCHY.“ Zákoníci a farizeové začali takto uvažovat: „Kdo je tento Ježíš, který mluví rouhavě? Kdo může odpouštět HŘÍCHY? Jedině sám Bůh!“ Ježíš však poznal jejich uvažování a reagoval na to: „Proč takto uvažujete ve svých myslích? Co je snadnější? Říct: ‚Odpouštějí se ti tvoje HŘÍCHY‘ nebo říct: ‚Vstaň a choď‘? Avšak abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět HŘÍCHY…“ – řekl tomu ochrnutému člověku: „Říkám ti: Vstaň, vezmi svou postel a jdi do svého domu.“ " (Lk 5,20-24)
"Proto ti říkám: Její mnohé HŘÍCHY jí budou odpuštěny, protože mnoho milovala. Komu se málo odpouští, málo miluje.“ Řekl jí: „Tvoje HŘÍCHY jsou odpuštěny.“ Ti, co tam stolovali, si mezi sebou začali říkat: „Kdo to jen je, že i hříchy odpouští?“" (Lk 7,47-49)
"...a odpusť nám naše HŘÍCHY, vždyť i my odpouštíme každému našemu dlužníkovi. A neuvoď nás napospas pokušení, ale vysvoboď nás od zlého.‘“" (Lk 11,4)
"aby bylo kázáno v Jeho jménu pokání a odpuštění HŘÍCHŮ do všech národů, počínaje od Jeruzaléma." (Lk 24,47)
"Další den Jan uviděl Ježíše, jak jde k němu. A řekl: „Hle: Boží Beránek, který snímá HŘÍCH světa." (Jan 1,29)
"Ježíš jim znovu řekl: „Já odcházím. Budete Mě hledat a zemřete ve vašem HŘÍCHU. Kam Já odcházím, tam vy přijít nemůžete.“" (Jan 1,21)
"Proto jsem vám řekl: ‚Zemřete ve svých HŘÍŠÍCH.‘ Neboť pokud neuvěříte, že JÁ JSEM, zemřete ve svých HŘÍŠÍCH.“" (Jan 8,24)
"Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Každý, kdo dělá HŘÍCH, je otrok hříchu. A otrok nezůstává v domě na věčnost, ale na věčnost zůstává Syn." (Jan 8,34)
"Kdo z vás Mě usvědčí z HŘÍCHU? A pokud říkám pravdu – kvůli čemu Mi nevěříte?" (Jan 8,46)
"Odpověděli mu: „Celý ses narodil v HŘÍCHU, a poučuješ nás?!“ A vyhnali ho ven." (Jan 9,34)
"Ježíš jim řekl: „Kdybyste byli slepí, neměli byste HŘÍCH. Ale nyní říkáte: ‚Vidíme‘ – proto váš HŘÍCH zůstává.“" (Jan 9,41)
"Kdybych nepřišel a nic jim neřekl, neměli by HŘÍCH. Ale nyní nemají pro svůj HŘÍCH výmluvu." (Jan 15,22) "Kdybych mezi nimi neudělal skutky, které nikdo jiný neudělal, neměli by HŘÍCH. Ale nyní ty skutky viděli a nenáviděli Mě i Mého Otce." (Jan 15,24)
"A On přijde a usvědčí svět ohledně HŘÍCHU, spravedlnosti a soudu. Vskutku: ohledně hříchu – protože nevěří ve Mne" (Jan 16,8-9)
"Ježíš mu odpověděl: „Neměl bys nade Mnou žádnou pravomoc, kdyby ti nebyla dána shůry. Kvůli tomu ten, kdo Mě tobě vydal, má větší HŘÍCH.“" (Jan 19,11)
"Komu odpustíte HŘÍCHY, tomu jsou odpuštěny; komu je zadržíte, tomu jsou zadrženy.“" (Jan 20,23)
"Petr jim řekl: „Čiňte pokání a nechte se každý z vás pokřtít ve jménu Ježíše Krista k odpuštění vašich HŘÍCHŮ. A přijměte dar Ducha svatého." (Sk 2,38)
"Proto čiňte pokání a obraťte se, aby byly vymazány vaše HŘÍCHY," (Sk 3,19)
"Jeho Bůh jakožto Vedoucí a Spasitel Svou pravicí vyvýšil, aby dal Izraeli pokání a odpuštění HŘÍCHŮ." (Jan 5,31)
"Poklekl na kolena a zvolal velikým hlasem: „Pane, nepokládej jim to za HŘÍCH.“ Když to řekl, zesnul." (Sk 7,60)
"Jemu všichni proroci vydávají svědectví, že skrze Jeho jméno obdrží odpuštění HŘÍCHŮ každý, kdo v Něho věří.“" (Sk 10,43)
"Muži bratři, proto ať je vám známo, že skrze Toho Ježíše je vám hlásáno odpuštění HŘÍCHŮ." (Sk 13,38) "A nyní: Proč prodléváš? Vstaň, nech se pokřtít a obmyj se ze svých HŘÍCHŮ, vyznávajíce Jeho jméno.‘" (Sk 22,16)
"aby se obrátili z temnoty a moci satana k Bohu, takže mohou obdržet vírou ve Mne odpuštění HŘÍCHŮ a dědictví mezi posvěcenými.‘" (Sk 26,18)
"Co tedy? Jsme lepší než pohané? Jistěže ne. Vždyť jsme již dříve obvinili Židy i Řeky – všichni jsou pod HŘÍCHEM!" (Ř 3,9)
"Proto před Ním nebude ze skutků zákona ospravedlněno žádné tělo. Vždyť prostřednictvím zákona je poznání HŘÍCHU." (Ř 3,20)
"‚Blahoslavení, kterým je prominuta protizákonnost a kterým jsou zakryty HŘÍCHY. Blahoslavený muž, kterému Pán jistě nepočítá HŘÍCH.‘ " (Ř 4,7-8)
"Proto jako prostřednictvím jednoho člověka do světa vstoupil HŘÍCH a prostřednictvím hříchu smrt, tak se také smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili. Vždyť HŘÍCH byl na světě až do vydání zákona. HŘÍCH se sice nezapočítává, když není zákon," (Ř 5,12-13)
"Avšak do toho všeho vstoupil zákon, aby se rozrostlo přestoupení. Kde se však rozrostl HŘÍCH, tam se také nadmíru rozrostla milost, aby jako hřích kraloval ve smrti, tak i milost kralovala skrze spravedlnost k věčnému životu skrze našeho Pána Ježíše Krista." (Ř 5,20-21)
"Co tedy řekneme? Zůstaneme v HŘÍCHU, aby se rozrostla milost? Naprosto ne! Jak bychom my, kteří jsme zemřeli HŘÍCHU, v něm ještě mohli žít?" (Ř 6,1-2)
"To víme, že náš starý člověk byl s Ním spoluukřižován, aby bylo naše tělo HŘÍCHU zbaveno síly, takže bychom již neotročili HŘÍCHU. Vždyť ten, kdo umřel, je ospravedlněn od hříchu." (Ř 6,6-7)
"Neboť smrtí, kterou zemřel, zemřel HŘÍCHU jednou provždy; a život, který žije, žije Bohu. Tak i vy se považujte za zemřelé HŘÍCHU, ale žijící Bohu v našem Pánu Ježíši Kristu. Ať tedy ve vašem smrtelném těle nekraluje HŘÍCH, abyste poslouchali jeho chtíče. Ani nevydávejte hříchu své orgány jako nástroje nespravedlnosti, ale vydávejte sami sebe Bohu jako ti, kteří byli mrtví a nyní žijí. A své orgány vydávejte Bohu jako nástroje spravedlnosti – vždyť již nad vámi nebude panovat HŘÍCH, neboť nejste pod zákonem, ale pod milostí." (Ř 6,10-14)
"Nevíte snad, že komu se vydáváte za otroky, tomu se vydáváte k poslušnosti? Buď se vydáváte HŘÍCHU ke smrti, nebo se vydáváte poslušnosti ke spravedlnosti. Díky Bohu, že jste sice byli otroky HŘÍCHU, ale potom jste se ze své mysli stali poslušnými vůči tomu vzoru učení, které vám bylo předáno. Když jste byli vysvobozeni z HŘÍCHU, stali jste se otroky spravedlnosti. ...Vždyť když jste byli otroci HŘÍCHU, byli jste svobodní od spravedlnosti." (Ř 6,16-18.20)
"Nyní však, když jste vysvobozeni z HŘÍCHU a stali jste se otroky Boha, máte svůj užitek vedoucí k posvěcení a vaším cílem je věčný život. Neboť mzdou HŘÍCHU je smrt, ale darem Boží milosti je věčný život v našem Pánu Ježíši Kristu." (Ř 6,22-23)
„Vždyť když jste byli v těle, chtíče HŘÍCHU působily prostřednictvím zákona ve vašich orgánech k tomu, abyste nesli ovoce smrti. Nyní však jsme zproštěni účinku od zákona, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli pevně drženi. To proto, abyste otročili v novosti ducha a neotročili ve starobě písemnosti.” (Ř 7,5-6)
"Co tedy řekneme? Že je zákon HŘÍCHEM? Naprosto ne! Ale nepoznal bych HŘÍCH jinak, než skrze zákon. Neboť bych neznal chtíč, pokud by zákon neřekl: ‚Nebudeš chtivý...‘ HŘÍCH se však skrze toto přikázání chopil příležitosti a způsobil ve mně veškerý chtíč (vždyť bez zákona je HŘÍCH mrtvý). Já jsem však kdysi žil bez zákona, když však přišlo přikázání, hřích znovu ožil, avšak já jsem zemřel." (Ř 7,5-9)
"Neboť HŘÍCH se chopil příležitosti skrze přikázání, zcela mě oklamal a skrze něj mě zabil. Takže zákon je vskutku svatý a přikázání je svaté, spravedlivé a dobré. Takže mi tedy to dobré způsobilo smrt? Naprosto ne! Ale HŘÍCH, aby se ukázal být HŘÍCHEM, mi skrze to dobré způsobil smrt, abych se stal nadmíru hříšným člověkem prostřednictvím přikázání. Vždyť víme, že zákon je duchovní, ale já jsem tělesný, jsem prodán pod HŘÍCH. Vždyť nepoznávám, co vykonávám. Neboť nekonám to, co chci, ale dělám to, co nenávidím. " (Ř 7,11-15)
"Takže to již nevykonávám já, ale HŘÍCH ve mně přebývající. ... Pokud však dělám to, co nechci, již to nevykonávám já, ale HŘÍCH ve mně přebývající. ... Vidím ve svých orgánech jinou zákonitost, která vede boj proti zákonu mojí mysli a která mě uvádí do zajetí v zákonitosti HŘÍCHU, který je v mých orgánech. ...Děkuji Bohu skrze našeho Pána Ježíše Krista! Tak tedy: Myslí otročím Božímu zákonu, avšak tělem zákonitosti HŘÍCHU." (Ř 7,17.20.23.25)
"Vždyť zákonitost Ducha života v Kristu Ježíši mě vysvobodila od zákonitosti HŘÍCHU a smrti. Kvůli bezmocnosti zákona a jeho slabosti skrze tělo, Bůh poslal Svého syna v podobnosti těla HŘÍCHU jako oběť za hřích; a tak odsoudil HŘÍCH v těle." (Ř 8,2-3)
"Pokud je však ve vás Kristus, je sice vaše tělo skrze HŘÍCH mrtvé, ale duch je živý skrze spravedlnost." (Ř 8,10)
"A to bude smlouva ode Mne, až odejmu jejich HŘÍCHY.‘ " (Ř 11,27)
"Ten však, kdo jí a přitom pochybuje, je odsouzen, protože to není z víry. A cokoliv není z víry, je HŘÍCH." (Ř 14,23)
"Vždyť jsem vám nejdříve předal to, co jsem přijal i já sám: Kristus zemřel za naše HŘÍCHY (podle Písem)" (1. Kor 15,3)
"A pokud nevstal z mrtvých Kristus, je vaše víra zbytečná a jste ještě ve svých HŘÍŠÍCH." (1. Kor 15,17) "Ostnem smrti je HŘÍCH a mocí HŘÍCHU je zákon. " (1. Kor 15,56)
"Vždyť Toho, který nepoznal HŘÍCH, namísto nás udělal HŘÍCHEM, abychom se my v Něm stali Boží spravedlností." (2. Kor 5,21)
"Nebo jsem udělal HŘÍCH, když jsem se ponížil, abyste vy byli vyvýšeni – totiž že jsem vám kázal Boží evangelium zadarmo?" (2. Kor 11,7)
"Toho, který dal Sebe zástupně za naše HŘÍCHY, aby nás vysvobodil z tohoto přítomného zlého věku podle vůle Boha a našeho Otce." (Gal 1,4)
"Pokud však ti, kteří hledají ospravedlnění v Kristu, sami sebe shledali hříšnými – je proto Kristus služebníkem HŘÍCHU? Naprosto ne!" (Gal 2,17)
"Ale Písmo všechno uzavřelo pod HŘÍCH, takže zaslíbení plynoucí z víry Ježíše Krista mohlo být dáno jen těm, kteří uvěří." (Gal 3,22)
"Také vás vzkřísil, když jste byli mrtví ve svých přestoupeních a HŘÍŠÍCH" (Ef 2,1)
"ve kterém máme skrze Jeho krev vykoupení, totiž odpuštění HŘÍCHŮ. " (Kol 1,14)
"Brání nám mluvit k pohanům, aby mohli být spaseni – tím neustále zcela naplňují své HŘÍCHY. Ale přišel na ně hněv až do krajnosti." (1. Tes 2,16)
"Nepokládej na nikoho ruce unáhleně ani se nepodílej na HŘÍŠÍCH druhých lidí. Dávej pozor na svou svatost." (1. Tim 5,22)
"HŘÍCHY některých lidí jsou evidentní a k soudu půjdou předem, u jiných lidí však hříchy budou následovat soud později. " (1. Tim 5,24)
"Z této skupiny jsou ti, kteří vstupují do domů a podmaňují si hloupoučké ženy, které jsou obtíženy HŘÍCHY a hnány rozmanitými vášněmi." (2. Tim 3,6)
"On je zářivým odleskem Jeho slávy a charakteristickým otiskem Jeho podstaty. On, který nese všechno slovem moci skrze Sebe, vykonal očištění našich HŘÍCHŮ a posadil se po pravici Velebnosti na vysokém místě." (Žid 1,3)
"Proto musel být ve všem podobný Svým bratrům, aby se stal milosrdným a věrným veleknězem v Božích věcech, aby byl milostiv vůči HŘÍCHŮM lidu." (žid 2,17)
"Proto se navzájem povzbuzujte po všechny dny, dokud se říká ‚DNES‘, aby snad někdo nebyl zatvrzen oklamáním HŘÍCHU." (žid 3,13)
"Neboť nemáme velekněze, který by nemohl mít soucit s našimi slabostmi, ale máme takového, který byl ve všem podobně pokoušen jako my, ale bez HŘÍCHU." (žid 4,15)
"Neboť každý velekněz je brán z lidu a je ustanoven pro lid v tom, co je k Bohu, aby obětoval dary a oběti za HŘÍCHY." (žid 5,1)
"A kvůli tomu dluží za lidi i za sebe oběti za HŘÍCH." (žid 5,3)
"pro kterého není nutné (jako u veleknězů na každý den) obětovat nejdříve za své HŘÍCHY a pak za HŘÍCHY lidu, neboť to udělal jednou provždy, když sám Sebe obětoval." (žid 7,27)
"protože budu milostiv vůči jejich nespravedlnostem a na jejich HŘÍCHY [a jejich bezzákonosti] už jistě nevzpomenu.‘ " (žid 8,12)
"jinak by musel od založení světa Sám častokrát trpět. Nyní je však zjeven jednou při dovršení věků, aby zrušil HŘÍCHY skrze Svou oběť. " (žid 9,26)
"tak i Kristus byl jednou obětován, aby vynesl HŘÍCHY mnoha lidí. Podruhé se bez hříchu ukáže ke spasení těm, kteří Ho toužebně očekávají." (žid 9,28)
"Copak by nepřestali být přinášeny oběti, kdyby ti, kteří vykonávají posvátnou službu ve svatyni, již neměli žádné špatné svědomí vůči HŘÍCHU, když jsou jednou provždy očištěni? Ale v těch obětech je každým rokem připomínka HŘÍCHŮ, neboť je nemožné, aby krev býků a kozlů odstraňovala HŘÍCHY. ...celopaly a oběti za hříchy sis neoblíbil.‘ ... Když napřed říká: ‚Obětní dary, oběti, celopaly a oběti za HŘÍCH jsi nechtěl, ani jsi v nich nenašel zalíbení‘ – tedy ty, které se obětují podle zákona. ... Každý kněz stojí a každý den slouží ve svatyni a obětuje častokrát ty samé oběti, které nikdy nemohou odstranit HŘÍCHY. Když Tento Ježíš přinesl jedinou oběť za HŘÍCHY navěky, usedl po Boží pravici a nadále čeká ... dodává: ‚A na jejich HŘÍCHY a na jejich protizákonnosti už jistě nevzpomenu.‘ Vždyť kde je odpuštění jejich HŘÍCHŮ, tam již není oběť za hřích." (žid 10,2-6.8.11-12.17-18)
"Neboť pokud dobrovolně hřešíme poté, co jsme přijali známost pravdy, nezůstává již pro nás oběť za HŘÍCHY," (žid 10,26)
"Raději si vybral spolutrpět zlo s Božím lidem, než mít dočasný požitek z HŘÍCHU." (žid 11,25) "Proto i my, když jsme obklopeni tak velkým oblakem svědků, odložme všechnu zátěž a snadno nás oklopující HŘÍCH." (žid 12,1)
"Ještě jste neodolávali až do krve v usilovném zápase proti HŘÍCHU." (žid 12,4)
"Neboť těla zvířat, jejichž krev za HŘÍCH je prostřednictvím velekněze přinášena do svatyně, jsou úplně spalována za táborem." (žid 13,11)
„Chtíč pak otěhotní a porodí HŘÍCH. A HŘÍCH dovedený do konce zplodí smrt.“ (Jak 1,15)
„Pokud však přijímáte osoby podle postavení, děláte HŘÍCH a zákon tě usvědčuje jako přestupníka.“ (Jak 2,9)
„Pokud tedy víte, co je dobré dělat, ale neděláte to, je to váš HŘÍCH.“ (Jak 4,17) „Modlitba víry spasí slabého. Pán ho pozdvihne a HŘÍCHY, které udělal, mu budou odpuštěny. Proto vyznávejte HŘÍCHY jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Účinná modlitební prosba spravedlivého člověka má mnoho síly.“ (Jak 5,15-16)
„…že ten, kdo toho hříšníka obrátil zpět od jeho bludné cesty, spasí jeho duši ze smrti a přikryje množství HŘÍCHŮ.“ (Jak 5,20)
„On ‚neudělal HŘÍCH, ani v Jeho ústech nebyla nalezena lest.‘“ (1. Pt 2,22)
„On ve Svém těle vynesl naše HŘÍCHY na dřevo kříže, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. Jeho modřinami jsme uzdraveni.“ (1. Pt 2,24)
„Neboť i Kristus trpěl jednou provždy za HŘÍCHY – spravedlivý člověk trpěl za nespravedlivé lidi – aby nás přinesl k Bohu. Byl vydán na smrt v těle, ale oživen Duchem.“ (1. Pt 3,18)
„Jestliže Kristus za nás trpěl v těle, také vy se vybavte stejným myšlením. Neboť Ten, který trpěl v těle, skoncoval s HŘÍCHEM“ (1. Pt 4,1)
„Nadto mějte mezi sebou vroucí lásku, protože láska přikryje množství HŘÍCHŮ.“ (1. Pt 4,8)
„Neboť kdo tyto vlastnosti nemá, je slepý, krátkozraký a zapomnětlivý vůči tomu, že obdržel očištění od svých dřívějších HŘÍCHŮ.“ (2. Pt 1,9)
„Oči mají plné cizoložství a neustálého HŘÍCHU.“ (2. Pt 2,14)
„Pokud však chodíme ve světle, jako je On ve světle, máme vzájemné společenství a krev Ježíše Krista, Jeho Syna, nás očišťuje od každého HŘÍCHU. Pokud říkáme, že nemáme hřích, sami sebe svádíme na scestí a pravda v nás není. Pokud vyznáváme své HŘÍCHY, On je věrný a spravedlivý, aby nám odpustil HŘÍCHY a očistil nás od každé nespravedlnosti.“ (1. Jan 1,7-9)
„On je usmiřující obětí za naše HŘÍCHY, avšak ne jen za naše, ale i za HŘÍCHY celého světa.“ (1. Jan 2,2) „Děťátka, píši vám, že jsou vám odpuštěny HŘÍCHY skrze Jeho jméno.“ (1. Jan 2,12)
„Každý, kdo koná HŘÍCH, koná také protizákonnost. A HŘÍCH je protizákonnost. A víte, že On se zjevil, aby odstranil naše HŘÍCHY; a HŘÍCH v Něm není.“ (1. Jan 3,4-5)
„Kdo koná HŘÍCH, je z ďábla, protože ďábel hřeší od počátku. Proto se zjevil Boží Syn, aby zničil ďáblovy skutky. Každý, kdo je narozen z Boha, nekoná HŘÍCH, protože v Něm zůstává Boží potomstvo. A nemůže hřešit, protože se narodil z Boha.“ (1. Jan 3,8-9)
„V tom je láska: Ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že On miloval nás a poslal Svého Syna jako usmiřující oběť za naše HŘÍCHY.“ (1. Jan 4,10)
„Pokud někdo uvidí svého bratra, že hřeší HŘÍCHEM, který není k smrti, ať za něj poprosí. A Bůh mu dá život; těm, kteří nehřeší k smrti. Je také HŘÍCH k smrti, ohledně takového neříkám, aby prosil. Každá nespravedlnost je HŘÍCH, ale je také hřích, který není k smrti.“ (1. Jan 5,16-17)
„…a od Ježíše Krista, důvěryhodného svědka, který je prvorozený z mrtvých a vládcem králů země (ten nás miluje a rozvazuje nás od vašich HŘÍCHŮ skrze Svou krev“ (Zj 1,5)
„A uslyšel jsem jiný hlas z nebe: „Vyjděte z ní, lide Můj, abyste neměli společný podíl na jejích HŘÍŠÍCH a abyste nevzali z jejích ran. Neboť její HŘÍCHY se navršily až k nebi a Bůh si vzpomněl na její nespravedlnosti.“ (Zj 18,4-5)