Řecké slovo ἀρσενοκοίτης se vyskytuje v NZ pouze v 1.Kor 6,9 a v 1.Tim 1,10 jako součást výčtu hříchů bez bližšího vysvětlení.
Toto slovo se nevyskytuje ani LXX, ani u řecky píšících autorů. Před Pavlem není toto slovo nikde doloženo, po sepsání Pavlových epištol se toto slovo vyskytuje sem tam u křesťanských pisatelů (např. Polykarpa), kde se opět vyskytuje ve velmi obecné rovině. Proto máme jen velmi málo vodítek ohledně významu (a definice) tohoto slova.
Složenina slov
Proto se mnozí učenci přiklání k názoru, že Pavel zde použil buď slovo, které se běžně nepoužívalo (např. zrovna se nedochovalo, nebo to byl jen místní slang), ale bylo příbuzné slovům, které existovaly, např.:
Μητροκοίτης (složenina: matka + postel) – ten, kdo má sex se svojí matkou
δουλοκοίτης (složenina: otrok + postel) – ten, kdo má sex s otroky
πολυκοῖτος – (složenina: mnoho + postel) ten, kdo má sex s mnoha lidmi
ἀδελφοκοιτία – (složenina: bratr/sourozenec + postel) ten, kdo má sex se sourozencem
Podobně by se tedy mohlo přeložit slovo ἀρσενοκοίτης:
ἀρσενοκοίτης = ἄρσην (muž, samec) + κοίτη (postel (Lk 11,7), potažmo sex (viz Ř 9,10; 13,13; žid 13,4; tak i ve SZ (Sd 21,12); stejné slovo je použito ve složeninách viz výše. Takže by mohlo označovat muže (slovo je v mužském rodě, tedy „ten“ ἀρσενοκοίτης), který má sex s jiným mužem.
Etymologie
Etymologicky to tedy odkazuje na muže, jehož předmětem touhy je muž. Podobné sloučeniny dvou slov (kdy jedna část slova označuje předmět a druhá sloveso vztahující se k tomuto předmětu) jsou v řečtině vcelku běžné, a u všech se překrývá etymologické chápání s významem slova, např.
φίλανδρος = mít rád + muže/manžela
ἀνθρωποκτόνος = ἄνθρωπος – člověk, kteinó – zabít
…
Spojitost se SZ
Je zde také patrná spojitost s Lv 18,22 a Lv 20,13 (LXX):
„και ος αν κοιμηθη μετα αρσενος κοιτην γυναικος βδελυγμα“ (Lv 20,13)
Dosl. překlad: A ten spící (postelující) s mužem [tak, jako je tomu s] postelí ženy, …
„και μετα αρσενος ου κοιμηθηση κοιτην γυναικος“ (Lv 18,22)
A s mužem ne[budeš] spát posteli ženy.
Vidíme, že v těchto verších jsou slova Ἀρσενος a κοίτην těsně vedle sebe. A protože tato slova označují homosexuální chování, a ve starověké řečtině neexistuje slovo, které by označovalo „homosexuála“ (slovo, jež bylo vytvořeno až v 19. Století), můžeme právem předpokládat, že Pavel měl slovem ἀρσενοκοίτης označoval člověka, který praktikoval homosexualitu.
K tomu přispívá i fakt, že Pavel psal konkrétně o tomto tématu v Ř 1,26-27 a označuje tyto touhy za „potupnou vášeň“ (tedy znevažující chtíč), tak v souladu s židovským přesvědčením té doby odsuzoval praktikování homosexuality.
Příbuzné slovo: μαλακός
S tím souvisí řecké slovo
μαλακός, které je v Bibli (i v řecké literatuře) používáno buď pro něco měkkého, hebkého (např. hebké oblečení (Mt 11,8; Lk 7,25) tak také pro označení určitého člověka. Pavel toto slovo používá pro člověka pouze v 1. Kor 6,9 hned vedle zmíněného ἀρσενοκοίτης.
Slovo μαλακός je doloženo v řecké literatuře a označuje člověka, který je „pasivní“ v přijímání homosexuálního aktu, tedy toho podřízeného (zženštilého), tedy zastával v homosexuálním vztahu „ženskou“ roli. Zdá se tedy, že Pavel měl v 1. Kor 6,9 na mysli homosexuální páry, kde jeden představoval „ženskou“ roli a druhý mužskou.
Někteří učenci označují slovem μαλακός malé chlapce, kteří byli (podle řeckých zvyků) pedofilně zneužíváni staršími muži, jež jsou označeni právě slovem ἀρσενοκοίτης. Jen steží si však jde představit, že by Pavel psal o tom, že chlapci, kteří byli zneužiti (často proti své vůli) starším mužem, nezdědí Boží království kvůli tomu, že na nich bylo pácháno sexuální násilí.