Řecké slovo μαλακός je v Bibli (i v řecké literatuře) používáno buď pro
něco měkkého, hebkého (např. hebké oblečení (Mt 11,8; Lk 7,25) nebo pro označení určitého člověka. Pavel toto slovo používá pro člověka pouze v 1. Kor 6,9 hned vedle zmíněného ἀρσενοκοίτης. Slovo μαλακός je doloženo v řecké literatuře a označuje
člověka, který je „pasivní“ v přijímání homosexuálního aktu, tedy toho podřízeného (zženštilého), tedy zastával v homosexuálním vztahu „ženskou“ roli.
Někteří učenci označují slovem μαλακός malé chlapce, kteří byli pedofilně zneužíváni staršími, kteří jsou označeni: ἀρσενοκοίτης. Jen steží si však jde představit, že by Pavel psal o tom, že chlapci, kteří byli zneužiti (často proti své vůli) starším mužem kvůli sexuálnímu násilí na nich páchaného nezdědí Boží království.
Zdá se tedy, že Pavel měl v 1. Kor 6,9 na mysli homosexuální páry, kde jeden představoval „ženskou“ roli (
μαλακός) a druhý mužskou (
ἀρσενοκοίτης).
Pro hlubší studium viz
ZDE.
Co znamená slovo malakoi?
Obecně se toto slovo používalo pro něco hebkého, jemného (třeba roucho (Mt 11,8), přeneseně také pro vlídnost, nebo sladkost, jak naznačují texty z LXX:
„Vůdce se dá přemluvit tím, kdo je pomalý k hněvu, vlídný [malakoi] jazyk zlomí kosti.“ (Př 25,23)
„Slova pomlouvače jsou [malakoi - jemná] jako pamlsky, sestupují do nejzazších útrob.“ (Př 26,22)
V mimobiblické literatuře vidíme podobný význam:
"Možná, že až [císař] uslyší tyto argumenty, bude k nám milosrdnější (μαλακώτερος)." (Filón, On the Embassy to Gaius)
Toto slovo se používá také pro opak mužnosti; označují negativní „ženské“ vlastnosti u mužů:
„Tyranem Cumae byl v té době Aristodemus, syn Aristokrata, muž bez nejasného původu, kterému občané říkali Malacus nebo „Effeminate“ – přezdívka, která se časem stala známější než jeho vlastní jméno – buď protože jako chlapec byl zženštilý a dovolil, aby se s ním zacházelo jako se ženou, jak někteří říkají, anebo protože byl mírné povahy a pomalý k hněvu, jak tvrdí jiní.“ (Dionysius of Halicarnassus; Roman Antiquities 7.2.4)
„Arioch … dával jim zmíněnou stravu, zatímco oni měli svou duši do jisté míry čistější a méně zatíženou a tak byli zdatnější pro učení a měli svá těla lépe naladěná na těžkou práci; nebyli utlačováni a obtěžkáni rozmanitým masem, nebyli ze stejného důvodu zženštilí; takže pohotově chápali veškerou učenost…“ (Josefus Flavius, Židovské starožitnosti, kniha 10. 194)
„Chceš-li zneklidnit muže, který tě nenávidí, neurážej ho jako oplzlého, zženštilého (μαλακὸν), neslušného, vulgárního nebo neliberálního, ale buď sám mužem, ukaž sebeovládání, buď pravdomluvný a jednej s laskavostí a spravedlností těm, kteří s vámi musí jednat." (De capienda ex Inimicis Utilitate, Plutarch)
Toto slovo odkazuje také na změkčilý způsob života, opak odvahy a mužnosti:
„vzhledem k tomu, že Othovi muži byli měkcí kvůli nedostatku zaměstnání a neválečnému způsobu života, protože většinu času trávili na podívaných, festivalech a hrách a chtěli svou slabost zamaskovat drzostí a vychloubáním se a pohrdali tím, že vykonávali stanovené služby…“ (Plutarch; Ohto, 5.5)
„A nyní, když postupovali do nitra země, Peucestas, který byl Eumenovým přítelem, se s nimi setkal s ostatními satrapy a oni spojili své síly, takže počet jejich mužů a nádhera jejich vybavení zvedlo náladu Makedonců. Ale samotní vůdci byli po smrti Alexandra neovladatelnými díky svému uplatňování moci a byli zženštilí svým způsobem života…“ (Plutarch; In Eumenes 13.4-5)
„Demofon Ptolemaiovi, posílá pozdrav. Udělejte vše pro to, abyste mi poslali flétnistu Petoüse s frygskými flétnami i se zbytkem; a budou-li nutné nějaké výdaje, zaplať je a vymáhej je ode mne. Pošli mi také Zenobia zženštilého [μαλακόν] s bubínkem a činely a kastaněty, neboť ho ženy hledají pro oběť; a ať má na sobě co nejkvalitnější oblečení“ (Dopis Demofon Ptolemaiovi)
V kontextu sexuality se toto slovo používá také pro chlapce, který je zneužíván starším mužem:
„být průvodcem a učitelem tohoto největšího ze všech zel, nemužnosti a zženštilosti [μαλακίας], znamená zbavit mladé muže květu jejich krásy a promarnit nejlepší život v ženskosti, namísto toho by měl trénovat ráznost a činy odvahy. Někteří z těchto osob dokonce obdivovali tyto jemné rozkoše mládí až tak moc, že si zcela přáli změnit svůj stav za stav žen, vykastrovali se a oblékali se do purpurových hábitů…“ (Filón Alexandrijský, Special Laws 3, 39-41)
Také se používá ve vztahu k homosexuálnímu svazku dvou lidí pro toho, který zastává pasivní („ženskou“) roli:
„Malefic byl v opozici vůči Lotům. Domorodec byl homosexuál, choulostivé neřesti a stal se zženštilým, protože Kozoroch je chlípné znamení a jeho vládce byl v Býku v pantickém znamení.“ (Vettius Valen, Anthologiae)
„Milenec tedy nesnese, může-li si pomoci, milovaného, který je lepší než on sám nebo jemu rovný, ale vždy ho činí slabším a méněcenným …Pokud jde o intelekt, zamilovaný muž není v žádném případě ziskový strážce nebo společník. Dále musíme uvažovat o tom, jak ten, kdo je nucen následovat rozkoš a ne dobro, udrží tělo toho, jehož je pánem, a jakou péči mu bude věnovat. Zjevně se bude dvořit milovanému, který je zženštilý, ne mužný; je nevychovaný na horkém slunci, ale v přiměřeném stínu, nezvyklý na mužnou dřinu a pot námahy, ale je zvyklý na jemný a nemužský způsob života, je zdobený světlou pletí umělého původu, protože žádnou od přírody nemá, a obecně žije životem, jak to všechno naznačuje – ten jistě nemá cenu dále popisovat.“ (Platón, Phaedrus 239).
„Podřízení se sexuálnímu aktu a touha jeden po druhém je větší, protože v obou dvou je přítomno více semene. Tento stav je někdy výsledkem zvyku, protože muži berou potěšení v čemkoliv, co jsou zvyklí dělat a podle toho vydávají semeno. Chtějí proto dělat rozkoš … Z tohoto důvodu jsou ti, kteří byli zvyklí se podřizovat k pohlavnímu styku ve věku puberty a ne dříve (protože vzpomínka na minulost je během aktu kopulace a se vzpomínkou je spojena představa potěšení), touží po pasivní účasti tohoto zvyku, jakoby to pro ně bylo přirozené; časté opakování a zvyk se však stávají druhou přirozeností. To vše se s větší pravděpodobností stane v případě toho, kdo jak chlípný, tak zženštilý.“ (Aristoteles, Problémy, kniha 4.26)
Tyto významy potvrzují i různé slovníky a lexikony:
"Olsen trvá na tom, že malakoi v Pavlově době "téměř vždy odkazuje v negativním, pejorativním smyslu na široce opovrhovanou skupinou lidí, kteří žili jako zženštilí, na "call boys"
(Mark Olson, “Untangling the Web: A Look at What Scripture Does and Does Not Say about Homosexual Behavior,” Other Side, April 1984, 33–34)
„Scroggs potvrzuje, že "slovo v Pavlově listě odkazuje hlavně na tuto kategorii osob, zženštilí "call boys" (The New Testament and Homosexuality, 42).’, Malick, ‘The Condemnation of Homosexuality in 1 Corinthians 6:9’, Bibliotheca Sacra (150.600.482), 1993.
„Obzvláště významné vyjádření tohoto použití lze nalézt v dopise Demophona, bohatého Egypťana, úředníkovi Ptolemaiovi, který se týkal nezbytných opatření pro nadcházející festival.“ ...: „Demofón Ptolemaiovi, posílá pozdrav. Udělejte vše pro to, abyste mi poslali flétnistu Petoüse s frygskými flétnami i se zbytkem; a budou-li nutné nějaké výdaje, zaplať je a vymáhej je ode mne. Pošli mi také Zenobia zženštilého [μαλακόν] s bubnem a činely a kastanětami, neboť ho ženy hledají pro oběť; a ať nosí co nejkvalitnější šaty“ („Dopis Demofonův Ptolemaiovi“ [z obalů mumie nalezených v nekropoli El-Hibeh kolem roku 245 př. n. l.], The Hibeh Papyri: Part I, č. 54, 200–201) .')“
(The New Testament and Homosexuality, 449).’, Malick, ‘The Condemnation of Homosexuality in 1 Corinthians 6:9’, Bibliotheca Sacra (150.600.482), 1993.
"V klasické řečtině se μαλακός také používalo k označení chlapců a mužů, kteří se nechali používat homosexuálně. Vztahovalo se také na muže, kteří v homosexualitě zastávali ženskou nebo pasivní roli. Dionýsios z Halikarnasu, který kolem roku 7 př. n. l. napsal Římské starožitnosti, ve kterých popsal Aristodéma z Cumae jako μαλακός, protože byl „zženštilý“ (θηλυδρίας) jako dítě a někdy podstoupil věci spojené se ženami. V klasické literatuře je toto slovo vztahováno ke gayům. Lucián popisuje krev některých kněží, které odsuzuje za pasivní homosexuální chování, jako μαλακός. To nelze odbýt tak, že to nenaznačuje nic o sexualitě dotyčných jedinců. Byli to kněží, kteří trávili čas hledáním skupinových sexuálních orgií. I když existuje určitá nejednoznačnost ohledně μαλακός, tento význam není nad rámec toho, abychom se dívali na toto slovo jako na označující pasivní stranu v homosexuálním styku. To je ještě zřetelnější, když je to ve srovnání s ἀρσενοκοιτής, který implikuje aktivní homosexuální roli. Je zajímavé, že v Aristotelových problémech, dlouhé diskusi o původu homosexuální pasivity, používá slovo μαλακός. Ve svém obecném smyslu toto slovo znamená „bezuzdný“, ale ne bez jakéhokoli zvláště homosexuálního kontextu.‘ (Ukleja, ‚Bible a homosexualita část II: Homosexualita v Novém zákoně‘, Bibliotheca Sacra.)
„Toto použití je dobře ověřeno. Platón ve Phaedru poznamenává, že starší milenec „se bude zjevně dvořit milovanému, který je zženštilý [malthakos]“. "Oi Malthakoi," komedie od Cratinuse, pojednává o zženštilých mužích. Existuje egyptský dopis z doby zhruba 145 př. n. l., ve kterém malakos téměř jistě odkazuje na pasivní mužskou homosexualitu.‘
(Greenberg, ‚Konstrukce homosexuality‘, str. 212 (1990)
„Pokud se však používá ve vztahu k sexuálním vztahům mužů s muži, také to není technický termín pro mužské call-boy v pederastickém prostředí. Tento termín může znamenat zženštilý s ohledem na chlapce nebo muže, kteří v homosexuálních vztazích přebírají roli ženy.‘,
(Malick, ‚Odsouzení homosexuality v 1. Korintským 6:9‘, Bibliotheca Sacra (150 600 490), 1993)
„Další slovo použité k označení vztahů stejného pohlaví v 1. Korinťanům 6:9 je malakoi. Toto slovo označuje sexuálně pasivního partnera, zženštilého muže, který hraje roli ženy.‘,
(Schreiner, ‚A New Testament Perspective on Homosexuality‘, Themelios (31.3.70), duben 2006.)
„Paul mohl použít techničtější termín paiderastēs (pederast), kdyby měl v úmyslu omezit své komentáře na vykořisťovatelský sex. Kromě toho, pokud by jediným uvažovaným problémem byl sex, který vykořisťuje druhé, nebylo by nutné, aby se Paul zmiňoval také o pasivním partnerovi, protože on je ten, kdo je utlačován, a nikoli utlačovatel.‘
(Schreiner, ‚A New Testament Perspective on Homosexuality‘, Themelios (71), duben 2006.)
„Termíny malakoi a molles by mohly být široce používány k označení zženštilých nebo změkčilých mužů. Ale ve specifických kontextech mohou být použity způsobem podobným specifičtějším termínům cinaedi (dosl. „zadek-třesoucí se“) a pathici („ti, kteří podstoupí [penetraci]“) k označení zženštilých dospělých mužů, kteří jsou biologicky a/nebo psychologicky disponovaní touhou pronikat do mužů. Například v Soranově díle O chronických nemocech (počátek 2. století n. l.) je oddíl o mužích, kteří touží po proniknutí (4.9.131-37) nadepsán „O molles nebo subacti (podmaněných nebo penetrovaných patrtnerech, pathics), které Řekové nazývají malthakoi." Aristotelský text podobně označuje ty, kteří jsou anatomicky nakloněni k receptivní roli, jako malakoi (Pseudo-Aristoteles, Problems 4.26). Astrologické texty, které hovoří o mužích, kteří touží hrát v pronikání ženskou roli, také používají termín malakoi (Ptolemaios, Čtyři knihy 3.14 § 172; Vettius Valens, Anthologies 2.37.54; 2.38.82; srov. Brooten, 126 n. 41, 260 132). Na takové lidi jsou ve starověkém světě obecně stížnosti (především Philo), které se točí kolem jejich pokusu vymazat mužný znak, který jim dal Bůh/příroda, a ne jejich vykořisťování druhých lidí, věkový rozdíl nebo prostituce.'
(Gagnon, „Dale Martin a mýtus úplné textové neurčitosti“ (2007)
Lexikony:
„Katalog zlozvyků z 1. Kor 6:9 zmiňuje μαλακοί, měkké lidi / slabochy, jako zavrženíhodné příklady pasivní homosexuality (srov. Řím 1:27; Lv 20:13; Ep. Arist. 152; Sib. Or. 3:184nn., 584nn.; viz Billerbeck III, 70; H. Conzelmann, 1 Cor [Hermeneia] ad loc. [bibliografie]).'
(Balz and Schneider, 'Exegetický slovník Nového zákona', svazek 2, p. 381 (1990).
„‚obrazně, ve špatném slova smyslu pro muže – zženštilý, mužný; podstatně ὁ μ. zejména muže nebo chlapce, který své tělo podrobuje homosexuální oplzlosti catamite, homosexuální zvrhlík (1C 6.9)“
(Friberg, Friberg a Miller, „Analytický lexikon řeckého Nového zákona“, str. 252 (2000).
[20] „V prvním (1946) vydání RSV, Gk malakoí a arsenokoítai v 1. Kor. 6:9 byli oba přeloženy na „homosexuály“. Boswell (str. 107) by tyto výrazy přeložil jako „prostopášný“ a „mužští prostituti“. Takové překlady jsou lingvisticky možné, ale stěží nezbytné. Většina komentátorů a překladatelů nadále chápe tyto termíny jako odkazy na pasivní a aktivní partnery v mužském homosexuálním styku.‘
(Blandstra and Verhey, ‚Sex; Sexualita“, v Bromiley, „The International Standard Bible Encyclopedia“, svazek 4, str. 437 (revidované vydání 1998)
„Obecně existuje široká (ale ne jednomyslná) shoda, že μαλακοί v 1 Kor 6:9–10 označuje „pasivního… partnera… v mužských homosexuálních vztazích“ (Barrett),‘
(Thiselton, ‚První list k The Corinthians: A commentary to the Greek text', New International Greek Testament Commentary, str. 449 (2000)