Řecké slovo γλεῦκος (odvozené od γλυκύς (v překladu: sladký) označuje druh hroznového nápoje, který podle všeho není fermentovaný. Zatímco řecké slovo οἶνος označuje hroznový nápoj v obecném smyslu (alkoholický i nealkoholický), γλεῦκος je spíše označením pro hroznový mošt, šťávu. Aristoteles napsal o tomto nápoji (vaření nápoje se dělalo z toho důvodu, aby víno nefermentovalo): „Taktéž některé druhy vína (οἶνος), například mošt (γλεῦκος), při vaření tunou. (Aristoteles, Meteorologica 384. a. 4–5).

VÝKLAD SK 2,13
Toto slovo se používá v Bibli pouze na jednom místě (Sk 2,13) a poněkud překvapivě se tím označuje hroznový nápoj, ve kterém by měl být alkohol:
„Jiní se však posmívali; říkali: „Jsou plní zkvašeného HROZNOVÉHO MOŠTU!“ (Sk 2,13)
Slovo „zkvašeného“ v původním textu není, proto je otázka, jak tuto větu chápat. Nejpravděpodobnější vysvětlení je to, že se zde píše o hroznovém nápoji, který byl upraven k tomu, aby nefermentoval (ve starověku existovaly metody, jak to zajistit – viz ZDE), ale byl v čas svátku používán a mohl na slunci zkvasit. Odpůrci evangelia tedy patrně obvinili apoštoly, že tento hroznový nápoj jim zkvasil a oni se z něj opili. Podle jiného vysvětlení byli apoštolové abstinenti a tato věta je pouhou sarkastickou narážkou.

Toto slov se používá v LXX v Jób 32,19:
„Hle, mé nitro je jako víno, které není otevřeno, praskne jako nové měchy.“ (Job 32,19)
Řecký text zní takto:
„Mé však nitro je jako měch GLEUKOS/hroznový mošt fermentující,(1) svázaný [v měchu]…“
(1) Řecké slovo ζέω označuje bublání, vaření, nadšení, zde podle kontextu patrně označuje fermentaci

Tento verš odkazuje na praxi, kdy se dávala do sudů čerstvě vylisovaná hroznová šťáva (mošt, γλεῦκος) a do sudu se udělala dírka, aby síla fermentace nezničila tlakem sud.