Obsáhlá definice:
Řecké slovo οἶνος označuje obecně
hroznový nápoj, většinou s odkazem na zkvašený hroznový nápoj (tedy alkoholické víno), v některých případech ale označuje i hroznový mošt.
OINOS V SEPTUAGINTĚ
Zatímco ve SZ se používá pro víno (a mošt)
více hebrejských slov ASIS (sladké víno, mošt), CHEMER, JAJIN, TIROSH, atd., které někdy označují alkoholické víno, někdy hroznový mošt. Ovšem v LXX se všechna tato slova překládají pouze jedním slovem, a to právě slovem οἶνος. Jsou to například tato místa:
„Přivazuje k vinnému keři své oslátko, k vybranému VÍNU mládě své oslice. Ve VÍNĚ pere svůj oděv, v krvi hroznů své roucho.“ (Gn 49,11 – tedy v hroznové šťávě, „krvi hroznů“ se šlapaly hroznové kuličky a získával se mošt)
„že dám vaší zemi ve svůj čas déšť podzimní i jarní a sklidíš své obilí, VÍNO i svůj olej.“ (Dt 11,14 – zde, podobně i v dalších verších, je οἶνος jmenované mezi základními surovinami, které se sklízeli na polích)
„Bude tě milovat, žehnat ti a rozmnoží tě. Požehná plodu tvého lůna i plodu tvé země, tvému obilí, tvému VÍNU, tvému oleji, vrhu tvého dobytka i přírůstku tvého stáda v zemi, o které přísahal tvým otcům, že ti“ (Dt 7,13)
„Změním úděl svého lidu Izraele: Vystavím opuštěná města a budou v nich bydlet, budou vysazovat vinice a pít jejich VÍNO, budou zakládat zahrady a jíst jejich ovoce.“ (Am 9,14)
„Všechno to nejlepší z oleje, všechno to nejlepší z nového VÍNA a obilí — jejich prvotiny, které dají Hospodinu — jsem dal tobě.“ (Nu 18,12 – zde v kontextu prvotin, tedy toho prvního sklizeného z pole)
„A bude vzata radost i jásání z té úrodné zahrady — na vinicích se nebude výskat a hlaholit; ten, kdo lisuje v lisech, nebude šlapat VÍNO, jásot lisujících ukončím.“ (Iz 16,10)
„Vzaty byly radost i jásání z ovocného sadu, z moábské země. Způsobil jsem, že zmizelo VÍNO z lisů, nikdo nebude šlapat VÍNO s jásotem; jásot nebude radostným jásotem.“ (Jer 48,33)
„Budeš zasévat, ale nebudeš sklízet; budeš šlapat olivy, ale nepomažeš se olejem; šlapat nové VÍNO, ale nebudeš pít víno.“ (Mich 6,15)
„Tvé utiskovatele nakrmím jejich vlastním masem a přepijí se vlastní krví jako sladkým VÍNEM, a pozná veškeré tělo, že já jsem Hospodin, tvůj zachránce a vykupitel, Mocný Jákobův.“ (Iz 49,26)
„Co se mne týče, hle, já zůstanu v Mispě, abych vás zastupoval před Chaldejci, kteří k nám přijdou. Ale vy sklízejte VÍNO, letní ovoce a olej a ukládejte si to do nádob a pobývejte ve svých městech, která jste zabrali.“ (Jer 40,10)
„Svým matkám říkají: Kde je obilí a VÍNO? Zatímco omdlévají na náměstích města jako probodení, zatímco vypouštějí svou duši do klína svých matek.“ (Pláč 2,12 – dětem se jistě nepodával alkoholický nápoj)
Z těchto zmínek je jasné, že οἶνος může označovat i hroznovou šťávu, stejně jako alkoholické víno (např. Př 23,29-35). Řecké slovo οἶνος tedy znamená hroznový nápoj, ať už alkoholický, nebo nealkoholický –
překlad záleží na kontextu a chápání překladatele. A stejně tak je tomu i v NZ, kdy se v některých případech jedná jistě o alkoholický nápoj (Mk 15,23; Lk 1,15), jindy je to sporné (Ř 14,21) a jinde velmi nepravděpodobné (např. svatba v Káně Galilejské (Jan 2,3), pro hlubší studium viz ZDE).
RADIL PAVEL TIMOTEOVI, ABY PIL ALKOHOLICKÉ VÍNO?
„Nepij už jen vodu, ale kvůli svému žaludku a častým nemocem užívej trochu HROZNOVÉHO NÁPOJE.“ (1. Tim 5,23)
Je možné, že Pavel poradil Timoteovi, aby užíval trochu (kvůli nemoci) alkoholického vína? Je to sice možné, ale spíše nepravděpodobné. Athénaios napsal podobnou radu a zdá se, že měl na mysli spíše nealkoholický hroznový nápoj, který nazval GLUKOS (viz ZDE) anezpůsobuje „těžkou hlavu“:
„Ať si vezme sladké víno, buď smíchané s vodou nebo zahřáté, zvláště tento druh zvaný protopos, tento skladký lesbický glukos [glukos], protože je dobrý na žaludek, protože sladké víno [oinos] nezpůsobuje těžkou hlavu.“ (Athénaios ; Banquet 2, 24)