Obsáhlá definice:
Původně patrně ozneční pro zvuk horké (vroucí) vody, tedy být horký až k varu. Přeneseně: být pro něco vroucí, zapálený, nadšený.
Použití v Bibli (2x v Bibli):
„On byl ústně vyučen Pánově cestě. Byl AKTIVNÍHO ducha a mluvil a učil přesně o Ježíšovi; znal však pouze Janův křest.“ (Sk 18,25)
„Vaše snaha ať se nezmenšuje, buďte AKTIVNÍHO ducha, otročte Pánu.“ (Ř 12,11)
Slovník (Novotný):
Vroucí: U Kaz 8:11 jde o srdce přeplněné myšlenkami na zlo. Nz-ího řeckého podkladu zeein se užívá o prudce vyvěrajícím prameni, o prudce kvasícím víně, přeneseně o prudkém vzkypění mysli [sr. Jb 32:19], o vření hněvu Božího soudu [sr. Ez 24:5]. Ř 12:11 předpokládá u věřících, vedených Duchem sv., plné rozvinutí křesťanské životní energie. Duch sv. působí u věřícího, jenž se nestaví proti jeho ponoukání [1Te 5:19], mocné vzepjetí všech duchovních schopností [sr. Mk 2:22]. Příkladem takového vzepjetí byl Apollos ve Sk 18:25. Nejde tu jen o výmluvnost [o níž je ostatně řeč už ve v. 24], nýbrž o překypující horlivost v poznané pravdě.