Dosl. být fyzicky horký (až vroucí, bublat), přeneseně se používá pro to, když je někdo pro něco zapálený/nadšený/horlivý, ať už v negativním smyslu závist, žárlivost (Sk 13,45; Gal 5,20;..), nebo pozitivním smyslu (2. Kor 7,11;9,2). Toto slovo označuje také 'dychtivý oheň' (žid 10,27), tedy oheň, který je 'zapálený' pro to pohlcovat.

„A Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: ‚NADŠENÍ pro Tvůj dům Mě pohltí.‘“ (Jan 2,17)
„Povstal velekněz a všichni ti, kteří byli s ním (ze skupiny saduceů) a byli naplnění ZÁVISTÍ.“ (Sk 5,17)
„Když Židé uviděli zástupy, byli naplněni ZÁVISTÍ a začali mluvit proti tomu, co řekl Pavel; a rouhali se.“ (Sk 13,45)
„Neboť jim vydávám svědectví, že mají Boží NADŠENÍ, ale ne podle poznání.“ (Ř 10,2)
„Choďme spořádaně, jako se chodí ve dne, ne v pitkách, opilství, postelích neřesti, otevřené oplzlosti, hádkách a v ZÁVISTI.“ (Ř 13,13)
„Vždyť odkud je mezi vámi ZÁVIST, hádky a roztržky?“ (1. Kor 3,3)
„Vyprávěl nám o vaší touze, o vašem bědování a o vaší velké AKTIVITĚ vůči mně, takže jsem se velice zaradoval.“ (2. Kor 7,7)
„Hle: Vždyť právě to, že jste byli zarmouceni podle Boha – jakou to ve vás způsobilo snahu, jakou ústní obhajobu, jaké rozčílení, jaký posvátný strach, jakou touhu, jakou AKTIVITU, jaké sjednání spravedlnosti! Ve všem jste prokázali, že jste v této záležitosti svatí.“ (2. Kor 7,11)
„Neboť znám vaše odhodlání, kvůli kterému se vámi chlubím u obyvatel Makedonie, totiž že Achaja je k tomu připravena už od loňska. A vaše AKTIVITA podnítila většinu z nich.“ (2. Kor 9,2)
„Neboť jsem vůči vám aktivní tak, jak bývá Bůh AKTIVNÍ. Vždyť jsem vás, svatou pannu, zasnoubil jednomu muži, abych vás předložil Kristu.“ (2. Kor 11,2)
„Neboť se bojím, abych vás – jak k vám přijdu – neshledal takové, jaké bych nechtěl; a já abych nebyl shledán od vás takový, jakého si mě nepřejete – aby nepovstala hádka, ZÁVIST, hněvy, egoismy, pomluvy, tajné klepy,“ (2. Kor 12,20)
„modlářství, pohanské léčitelství, nepřátelství, hádavost, ZÁVIST, hněv, egoismus, roztržky, sekty“ (Gal 5,20)
„podle AKTIVNÍHO úsilí pronásledovatel církve, podle spravedlnosti – která je v zákoně – jsem byl neporušený…“ (Fil 3,6)
„ale jen jakési strašlivé očekávání soudu a DYCHTIVÉHO ohně, který má pohltit odpůrce.“ (žid 10,27)
„Pokud však mate ve svých myslích hořkost, ZÁVIST a egoismus, nepovyšujte se a nelžete proti pravdě.“ (Jak 3,14)
„Vždyť kde je ZÁVIST a egoismus, tam je i nepokoj a kdejaká špatná věc.“ (Jak 3,16)

Vroucí: U Kaz 8:11 jde o srdce přeplněné myšlenkami na zlo. Nz-ího řeckého podkladu zeein se užívá o prudce vyvěrajícím prameni, o prudce kvasícím víně, přeneseně o prudkém vzkypění mysli [sr. Jb 32:19], o vření hněvu Božího soudu [sr. Ez 24:5]. Ř 12:11 předpokládá u věřících, vedených Duchem sv., plné rozvinutí křesťanské životní energie. Duch sv. působí u věřícího, jenž se nestaví proti jeho ponoukání [1Te 5:19], mocné vzepjetí všech duchovních schopností [sr. Mk 2:22]. Příkladem takového vzepjetí byl Apollos ve Sk 18:25. Nejde tu jen o výmluvnost [o níž je ostatně řeč už ve v. 24], nýbrž o překypující horlivost v poznané pravdě.