Ukřižovat - tedy přibít na kříž. Jednalo se o římský způsob popravy (hebrejově věšeli na kůl, viz Dt 21,22-23; Joz 8,29), kdy byl odsouzený pověšen hřeby na kůl jako trest za zvláště závažný zločin. Zločinci viseli pro hanbu a výstrahu na kříží bez šatů (Jan 19,24; možná dokonce úplně nazí) i několik dní (Mk 14,44), drženi hřeby na rukou (resp. zápěstí) a nohou (Lk 24,39). Ukřižovaný se tak stal předmětem opovržení a odporu (přenesený význam: Gal 5,24).
Je pravděpodobné, že příčnou část kříže (trám) si odsouzený nesl sám nakopec, kde byl připevněn na (svislý) kůl, spojením tedy vznikl kříž. Abych upozornil na tuto skutečnost, někdy je v překladu grafé řecké slovo σταυρός přeloženo jako [trám z] kříže.

„Vydají Ho do rukou pohanů, aby se Mu posmívali, zbičovali Ho a UKŘIŽOVALI. A třetího dne vstane z mrtvých.“ (Mt 20,19)
„Kvůli tomu, hle: Posílám k vám proroky, moudré muže a učitele zákona. Vy z nich některé zavraždíte, UKŘIŽUJETE a některé z nich budete bičovat ve svých synagogách a budete je pronásledovat od města k městu.“ (Mt 23,34)
„Víte, že po dvou dnech nastane pesach a Syn člověka bude zrazen, aby byl UKŘIŽOVÁN.“ (Mt 26,2)
„Pilát jim řekl: „Co mám potom udělat s Ježíšem, zvaným ‚Kristus‘?“ Oni řekli: „Ať je UKŘIŽOVÁN!“ (Mt 27,22)
„Guvernér jim řekl: „Vždyť co udělal zlého?“ Oni však ještě více křičeli: „Ať je UKŘIŽOVÁN!!“ (Mt 27,23)
„Tehdy jim propustil Barabáše, ale Ježíše nechal zbičovat a vydal Ho, aby byl UKŘIŽOVÁN.“ (Mt 27,26)
„Když se Mu dost naposmívali, svlékli Mu ten krátký plášť a oblékli Mu Jeho plášť. A vedli Ho, aby byl UKŘIŽOVÁN.“ (Mt 27,31)
„Když Ho UKŘIŽOVALI, rozdělili si Jeho plášť: Metali o něj losy. Takže se naplnilo to, co bylo řečeno prorokem: ‚Rozdělili si Můj plášť a o Moje oblečení metali losem.‘“ (Mt 27,35)
„Tehdy s Ním UKŘIŽOVALI dva bandity: jednoho po pravici a druhého po levici.“ (Mt 27,38)
„Anděl promluvil k ženám: „Nebojte se, neboť vím, že hledáte UKŘIŽOVANÉHO Ježíše.“ (Mt 28,5)
„Oni znovu křičeli: „UKŘIŽUJ Ho!“ (Mk 15,13)
„Pilát jim řekl: „Vždyť co udělal špatného?“ Oni však ještě více křičeli: „UKŘIŽUJ Ho!!“ (Mk 15,14)
„Pilát chtěl vyhovět zástupu, a tak jim propustil Barabáše. A vydal jim zbičovaného Ježíše, aby byl UKŘIŽOVÁN.“ (Mk 15,15)
„Když se Mu dost naposmívali, svlékli z Něj ten purpurový oděv a oblékli mu Jeho vlastní roucho. Vyvedli Ho, aby Ho UKŘIŽOVALI.“ (Mk 15,20)
„UKŘIŽOVALI Ho a rozdělili si Jeho pláště. Metali o ně los, aby věděli, kdo si co vezme.“ (Mk 15,24)
„Když Ho UKŘIŽOVALI, bylo devět hodin ráno.“ (Mk 15,25)
„UKŘIŽOVALI s ním také dva bandity, jednoho po Jeho pravici a druhého po levici.“ (Mk 15,27)
„On jim však řekl: „Neděste se. Hledáte Ježíše Nazaretského, Toho UKŘIŽOVAného. Vstal z mrtvých, není tu. Hle: Místo, kam Ho položili.“ (Mk 16,6)
„Oni však křičeli: „UKŘIŽUJ! UKŘIŽUJ Ho!“ (Lk 23,21)
„Oni však na něj naléhali hlasitým křikem, dožadovali se, aby byl UKŘIŽOVÁN. A jejich křik a křik předních kněží převládal.“ (Lk 23,23)
„A když přišli na místo zvané: ‚Lebka‘, UKŘIŽOVALI Ho tam a s Ním i ty zločince – jednoho po pravici a jednoho po levici.“ (Lk 23,33)
„‚Syn člověka má být vydán do rukou hříšných lidí, musí být UKŘIŽOVÁN a třetí den vstát z mrtvých.‘“ (Lk 24,7)
„Toho velekněží a naši vládci vydali k soudu na smrt a UKŘIŽOVALI Ho.“ (Lk 24,20)
„Když Ho tedy spatřili velekněží a služebníci, křičeli: „UKŘIŽUJ! UKŘIŽUJ!“ Pilát jim řekl: „Vezměte si Ho vy a UKŘIŽUJTE si Ho. Vždyť já na Něm nenacházím žádný důvod k obvinění.“ (Jan 19,6)
„Pilát Mu tedy řekl: „Nemluvíš se mnou? Nevíš snad, že mám pravomoc Tě propustit a že mám pravomoc Tě nechat UKŘIŽOVAT?“ (Jan 19,10)
„Oni však křičeli: „Pryč! Pryč s ním! UKŘIŽUJ Ho!“ Pilát jim řekl: „Mám UKŘIŽOVAT vašeho krále?“ Velekněží odpověděli: „Nemáme krále, jen císaře.“ (Jan 19,15)
„Tehdy jim Ho vydal, aby byl UKŘIŽOVÁN. Vzali tedy Ježíše a odvedli Ho.“ (Jan 19,16)
„Tam Ho UKŘIŽOVALI a s Ním dva další – každého z jedné strany; a Ježíš byl uprostřed.“ (Jan 19,18)
„Ten nápis pak četlo mnoho Židů, protože to místo, kde byl Ježíš UKŘIŽOVÁN, bylo blízko města. A bylo to napsáno hebrejsky, latinsky a řecky.“ (Jan 19,20)
„Když vojáci UKŘIŽOVALI Ježíše, vzali Jeho roucho, rozdělili ho na čtyři díly a každému vojákovi připadl jeden díl.“ (Jan 19,23)
„Na místě, kde byl UKŘIŽOVÁN, byla zahrada a v té zahradě byla nová hrobka, kde ještě nikdo neležel.“ (Jan 19,41)
„Proto bezpečně vězte, celý izraelský dome, že Bůh udělal Ježíše, kterého jste UKŘIŽOVALI, Pánem a Kristem.“ (Sk 2,36)
„ať je známo vám všem a všem lidem Izraele: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského – jehož jste UKŘIŽOVALI a jehož Bůh vzkřísil z mrtvých – v Něm tento člověk stojí před vámi zdravý.“ (Sk 4,10)
„Je snad Kristus rozdělen? Byl snad za vás UKŘIŽOVÁN Pavel? Anebo: Byli jste snad pokřtěni ve jméno Pavla?“ (1. Kor 1,13)
„my však kážeme Krista UKŘIŽOVANÉHO – Židům je to pohoršením a pohanům je to bláznovstvím;“ (1. Kor 1,23)
„Vždyť jsem usoudil, že nechci znát mezi vámi nic jiného, než Ježíše Krista, a to Toho UKŘIŽOVANÉHO.“ (1. Kor 2,2)
„Tuto moudrost nikdo z vládců tohoto věku nepoznal. Vždyť kdyby ji poznali, nebyli by UKŘIŽOVALI Pána slávy, ale jak je psáno“ (1. Kor 2,8)
„Neboť byl UKŘIŽOVÁN ze slabosti, ale žije z Boží moci. Vždyť také my jsme v Něm slabí, ale žijeme s Ním z Boží moci vůči vám.“ (2. Kor 13,4)
„Ó, nerozumní Galatští, kdo vás očaroval, abyste nevěřili pravdě? Vás, kterým byl před očima zřetelně vykreslen UKŘIŽOVANÝ Ježíš Kristus?!“ (Gal 3,1)
„Vždyť ti, kdo patří Kristu Ježíši, UKŘIŽOVALI své tělo s jeho vášněmi a chtíči.“ (Gal 5,24)
„Avšak ohledně mě: Kéž se nestane, abych se chlubil, leda v kříži našeho Pána Ježíše Krista, skrze který je pro mě svět UKŘIŽOVÁN, a já jsem ukřižován pro svět.“ (Gal 6,14)
„A jejich mrtvoly budou ležet na ulicích velikého města, které se nazývá duchovně Sodoma a Egypt, kde byl UKŘIŽOVÁN i jejich Pán.“ (Zj 11,8)

Ukřižování, ukřižovaný, ukřižovati: *Kříž. *Křižovati. Přivázání a přibití na kříž bylo obvyklým způsobem popravy u Římanů, kteří tak trestali zejména nebezpečné politické provinilce a sprosté zločince. »Nikdy však nebyli křižováni občané římští, nýbrž toliko otroci a příslušníci poddaných národů. Byla to poprava nad pomyšlení krutá: odsouzenec, na zemi za ruce přibitý na příčné břevno a potom s tímto břevnem pověšený na kůl kříže, k němuž byly přivázány jeho nohy, vlekle a obyčejně dlouho umíral za strašných muk, spíše vysílením, úžehem, srdeční slabostí než vykrvácením. Římané tímto strašným a lidství ponižujícím trestem nikterak nešetřili. Všechny jejich provincie byly křížů plny. Když r. 71 př. Kr. bylo potlačeno velké povstání otroků v Itálii, vedené Spartakem, bylo při silnicích kolem Říma ukřižováno na 6000 schytaných povstalců. I v Palestině docházelo ke křižování často« [J. B. Souček, Utrpení Páně, str. 187nn]. Odsouzenec měl na hrdle tabulku s popisem viny a obyčejně i s udáním jména [J 19:20]. Jeho osobní majetek, zvláště pak oděv, z něhož byl před popravou svlečen, patřil žoldnéřům [Mt 27:35]. K zmírnění bolesti byl podáván odsouzencům omamný nápoj [Mt 27:34; Mk 15:23]. J. B. Souček spojuje skutečnost, že Ježíš odmítl přijmouti tento omamný prostředek [víno s *mirrou], s Př 31:4 - Př 31:7, podle něhož omamný nápoj potřebuje na zapomenutí vlastního utrpení sice ubožák, nikoli však král, a s Mk 14:25. Když se u odsouzenců dlouho nedostavovala smrt, byla uspíšena bodnutím nebo zlámáním noh v kloubech.
,Kristus ukřižovaný‘ [1K 1:23 ; 1K 2:2; Ga 3:1, sr. Mt 28:5; Mk 16:6] je základním obsahem apoštolské zvěsti. Přirozenému člověku nepochopitelná skutečnost, že ,Pán slávy‘ byl ukřižován [1K 2:8], stala se východiskem spásonosné víry, že tento pro nás, v náš prospěch a za nás ukřižovaný [sr. 1K 1:13] vstal z mrtvých a žije z moci Boží [2K 13:4] pro naše *ospravedlnění [Ř 4:25].
V přeneseném smyslu ti, kteří jsou Kristovi, t. j. kteří přijali vírou jeho spasitelný čin a žijí s ním v obecenství, ukřižovali své tělo s vášněmi a žádostmi [Ga 5:24, sr. Ř 6:6]. *Tělo, jež je určující mocí v životě člověka, u věřících, kteří žijí duchem [Ga 5:25], stalo se něčím, co patří minulosti. Pro věřící v Krista je v jeho kříži i *svět ukřižován právě tak, jako věřící světu [Ga 6:14]. ,Světem‘ zde myslí Pavel především na vše, co souviselo s ceremoniálním Zákonem Mojžíšovým [sr. Ga 2:19n ; Ga 3:13 ; Ga 4:3; Ko 2:20] a co jen prohlubovalo vědomí odcizenosti od Boha. Tento ,svět‘ je mu nejen mrtev, takže ho přestal zajímat, ale i potupen a znehodnocen. A obráceně: Pavel se stal ,světu‘ něčím, co vzbuzuje pohrdání a posměch. Čím se dřív chlubil [Fp 3:5n], pokládá nyní za škodu ve srovnání s tím, co získal v ukřižovaném a zmrtvýchvstalém Kristu [Fp 3:8].
,Křižovat Syna Božího‘ v Žd 6:6 znamená vydávat jej v pohrdání, jak to činili ti, kdo ho ukřižovali na Golgotě. Řecké anastaurûn, kterého je zde užito, patrně neznamená znovu ukřižovat, i když to tak chápali staří církevní Otcové, nýbrž vyzdvihnout na kříž, tedy prostě ukřižovat. Ti, kteří po přijetí daru Ducha sv. a okoušení moci Božího slova a charismat odpadli, nejen prohlašují Krista pro sebe za mrtvého, nýbrž vydávají ho posměchu světa, jak to učinili kdysi Židé křížem Kristovým. Pro ně je pak vyloučena i možnost pokání [sr. Mt 12:31; Mk 3:28; L 12:10; 1J 5:16].