Od slova sós (bezpečí, dobro).

Někdy ve smyslu záchrany (obecně) z nějakého nebezpečí:
„Říkali: „Jiné ZACHRÁNIL, ale Sebe ZACHRÁNIT nedokáže. Je izraelským králem – tak ať nyní sestoupí z kříže a uvěříme v Něho.“ (Mt 27,42)
„Když se po mnoho dní neukázalo slunce ani hvězdy a dorážela na nás nemalá bouře, již jsme ztráceli všechen zbytek naděje na naši ZÁCHRANU.“ (Sk 27,20)

Jindy ve smyslu spásy (Bůh zachrání/spasí člověka z hříchů - v překladu GRAFÉ jsem toto slovo přeložil 'spasit', abych na tuto věc upozornil):
„Vyvedl je ven a řekl: „Páni, co mám dělat, abych byl SPASEN?“ Řekli: „Uvěř na základě Pána Ježíše a budeš SPASEN ty i členové tvojí domácnosti.“ (Sk 16,30-31)
„Prostřednictvím tohoto evangelia přijímáte SPASENÍ, pokud se toho slova držíte tak, jak jsem vám to kázal; pokud ne, pak jste uvěřili zbytečně.“ (1. Kor 15,2)

Jindy se prolínají oba významy (záchrana člověka např. z nemoci, a spasení člověka z hříchů), což se děje u Ježíšova uzdravování:
"Je někdo mezi vámi nemocný? Ať zavolá starší církve, a ti ať se za něj modlí a ať ho pomažou olejem v Pánově jménu. Modlitba víry ZACHRÁNÍ slabého. Pán ho pozdvihne a hříchy, které udělal, mu budou odpuštěny." (Jak 5,14-15) „A řekl jí: „Dcero, Tvoje víra tě SPASILA. Odejdi v pokoji a buď uzdravena ze své bolestivé nemoci.“ (Mk 5,34)
„Ježíš mu řekl: „Jdi, tvoje víra tě SPASILA.“ A hned prohlédl a následoval Ho po cestě.“ (Mk 10,52)
„Ale uviděl silný vítr a bál se. Začal se potápět a vykřikl: „Pane, SPAS mě!“ (Mt 14,30)

Někdy je toto slovo použito spíše ve smyslu uzdravení (i když i zde můžeme vnímat myšlenku Boží záchrany z nemoci):
„Jeho učedníci tedy řekli: „Pane, pokud jen spí, bude ZACHRÁNĚN.“ (Jan 11,12)
„Pokud jsme my dnes posuzováni ohledně slabého člověka, totiž za dobrý skutek, kterým byl ZACHRÁNĚN.“ (Sk 4,9)

„Porodíš syna a nazveš ho jménem: ‚Ježíš‘. On SPASÍ Svůj lid z jeho hříchů." (Mt 1,21)
„Oni k Němu přistoupili, vzbudili Ho a řekli: „Pane, SPAS nás, vždyť zahyneme!“ (Mt 8,25)
„Neboť si řekla: „Pokud se jen dotknu Jeho pláště, budu SPASENA. Ježíš se obrátil, uviděl ji a řekl: „Dcero, buď dobré mysli. Tvoje víra tě SPASILA.“ A od té chvíle byla ta žena SPASENA.“ (Mt 9,21-22)
„A budete všemi lidmi nenáviděni kvůli Mému jménu, ale kdo vytrvá až do konce, bude SPASEN.“ (Mt 10,22)
„Ale uviděl silný vítr a bál se. Začal se potápět a vykřikl: „Pane, SPAS mě!“ (Mt 14,30)
„Neboť kdo chce svou duši SPASIT, zničí ji. Kdo však zničí svou duši kvůli Mně, najde ji.“ (Mt 16,25)
„Neboť Syn člověka přišel SPASIT to, co by jinak zahynulo.“ (Mt 18,11)
„Když to uslyšeli učedníci, byli velice udiveni. Říkali: „Kdo tedy může být SPASEN?“ (Mt 19,25)
„Ale kdo vytrvá až do konce, bude SPASEN.“ (Mt 24,13)
„A pokud by nebyly ty dny zkráceny, nebylo by SPASENO žádné tělo. Ale kvůli vyvoleným budou ty dny zkráceny.“ (Mt 24,22)
„Ty, který zničíš Boží chrám a ve třech dnech ho postavíš – ZACHRAŇ sám Sebe! Pokud jsi Božím Synem, sestup z kříže!“ (Mt 27,40)
„Říkali: „Jiné ZACHRÁNIL, ale Sebe ZACHRÁNIT nedokáže. Je izraelským králem – tak ať nyní sestoupí z kříže a uvěříme v Něho.“ (Mt 27,42)
„Ale ostatní říkali: „Nech Ho, ať uvidíme, zda přijde Eliáš a ZACHRÁNÍ Ho.“ (Mt 27,49)
„Řekl jim: „Je v sobotu dovoleno dělat dobré věci, nebo dělat špatné věci? Život ZACHRÁNIT, nebo někoho zavraždit?“ Oni ale mlčeli.“ (Mk 3,4)
„a snažně Ho prosil: „Moje dceruška spěje ke konci života, tak abys přišel, položil na ni ruce, aby byla SPASENA a ožila.“ (Mk 5,23)
„Pokud se jen dotknu Jeho pláště, budu SPASENA.“ (Mk 5,28)
„A řekl jí: „Dcero, Tvoje víra tě SPASILA. Odejdi v pokoji a buď uzdravena ze své bolestivé nemoci.“ (Mk 5,34)
„Kdekoliv vstoupil do vesnic, měst či statků, kladli na tržištích nemocné a prosili Ho, aby se mohli jen dotknout třásní na okraji Jeho pláště. A byl SPASEN každý, kdo se Ho dotkl.“ (Mk 6,56)
„Vždyť kdo chce svou duši SPASIT, zničí ji. Kdo však svou duši zničí kvůli Mně a evangeliu – SPASÍ ji.“ (Mk 8,35)
„Oni však byli ještě více ohromeni a říkali si mezi sebou: „Kdo potom může být SPASEN?“ (Mk 10,26)
„Ježíš mu řekl: „Jdi, tvoje víra tě SPASILA.“ A hned prohlédl a následoval Ho po cestě.“ (Mk 10,52)
„A budete u všech lidí v nenávisti kvůli Mému jménu, ale kdo vytrvá až do konce, bude SPASEN.“ (Mk 13,13)
„A pokud by Pán ty dny nezkrátil, nebylo by SPASENO žádné tělo.“ (Mk 13,20)
„ZACHRAŇ Sebe a sestup z kříže!“ (Mk 15,30)
„Podobně se Mu posmívali také přední kněží a učitelé zákona. Říkali: „Jiné lidi ZACHRÁNIL, Sám se ale ZACHRÁNIT nedokáže.“ (Mk 15,31)
„Kdo uvěří a pokřtí se, bude SPASEN. Kdo však neuvěří, bude odsouzen.“ (Mk 16,16)
„Ježíš jim řekl: „Zeptám se vás: Je dovoleno v sobotu dělat dobré věci, nebo dělat špatné věci? Duši ZACHRÁNIT, nebo zničit?“ (Lk 6,9)
„Ježíš však té ženě řekl: „Tvoje víra tě SPASILA. Jdi v pokoji.“ (Lk 7,50)
„Semínka, která padla podél cesty – to jsou ti, kteří slyší, a potom přichází ďábel a vytrhává to slovo z jejich mysli, aby neuvěřili a nebyli SPASENI.“ (Lk 8,12)
„Ti, kteří to viděli, jim podali zprávu o tom, jak byl SPASEN ten člověk, který byl posedlý démony.“ (Lk 8,36)
„Řekl jí: „Dcero, buď dobré mysli. Tvoje víra tě SPASILA. Jdi v pokoji.“ (Lk 8,48)
„Když to Ježíš uslyšel, odpověděl mu: „Neboj se, jen věř a bude SPASENA.“ (Lk 8,50)
„Neboť kdo by chtěl svou duši SPASIT, zničí ji; kdo by však zničil svou duši kvůli Mně, SPASÍ ji.“ (Lk 9,24)
„Vždyť Syn člověka nepřišel lidské duše zničit, ale SPASIT.“ A odešli do jiné vesnice.“ (Lk 9,56)
„Jeden člověk mu řekl: „Pane, je málo těch, kteří přijímají SPASENÍ?“ On jim řekl:“ (Lk 13,23)
„A řekl mu: „Vstaň a jdi, tvoje víra tě SPASILA.“ (Lk 17,19)
„Ti, kteří to slyšeli, řekli: „A kdo potom může být SPASEN?“ (Lk 18,26)
„Ježíš mu řekl: „Prohlédni. Tvoje víra tě SPASILA.“ (Lk 18,42)
„Vždyť Syn člověka přišel, aby hledal a SPASIL to, co je ztraceno.“ (Lk 19,10)
„Lidé stáli a dívali se, zatímco nad Ním vládci lidu ohrnovali nos: „Jiné ZACHRÁNÍL, tak ať ZACHRÁNÍ sám Sebe, pokud je to Kristus, ten Boží vyvolený.“ (Lk 23,35)
„Říkali: „Pokud jsi ten židovský král, ZACHRAŇ sám Sebe!“ (Lk 23,37)
„Jeden z těch pověšených zločinců se Mu rouhal: „Nejsi snad Kristus? ZACHRAŇ Sebe i nás!“ (Lk 23,39)
„Vždyť Bůh neposlal Svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby byl skrze Něj svět SPASEN.“ (Jan 3,17)
„Já sice nepřijímám svědectví od člověka, ale toto vám říkám, abyste byli SPASENI.“ (Jan 5,34)
„JÁ JSEM dveře. Kdo by vešel skrze Mě, bude SPASEN; bude vcházet i vycházet a najde pastvu.“ (Jan 10,9)
„Jeho učedníci tedy řekli: „Pane, pokud jen spí, bude zachráněn.“ (Jan 11,12)
„Nyní je Moje duše rozrušena. A co na to řeknu? Otče, ZACHRAŇ Mě od této chvíle? Ale právě kvůli tomuto jsem do této chvíle přišel.“ (Jan 12,27)
„Pokud někdo slyší Moje slova a nezachovává je – Já ho nesoudím, neboť jsem nepřišel, abych soudil svět, ale abych svět SPASIL.“ (Jan 12,47)
„A stane se, že bude SPASEN každý, kdo vyzná Pánovo jméno.‘“ (Sk 2,21)
„A jinými slovy mnohým z nich slavnostně svědčil a povzbuzoval je. Říkal: „ZACHRAŇTE se od této morálně pokřivené generace!“ (Sk 2,40)
„Přitom chválili Boha a měli milost se všemi lidmi. A Pán každý den přidával k jejich společenství ty, kteří přijímali SPASENÍ.“ (Sk 2,47)
„Pokud jsme my dnes posuzováni ohledně slabého člověka, totiž za dobrý skutek, kterým byl ZACHRÁNĚN“ (Sk 4,9)
„A v nikom jiném není spása. Vždyť není pod nebem jiné jméno, které bylo dáno mezi lidi, ve kterém bychom měli BÝT SPASENI.“ (Sk 4,12)
„On ti řekne slova, ve kterých budeš SPASEN ty i všichni z tvojí domácnosti.‘“ (Sk 11,14)
„On poslouchal mluvícího Pavla. Pavel se na něj pozorně podíval, a když uviděl, že má víru, aby byl ZACHRÁNĚN, řekl velikým hlasem:“ (Sk 14,9)
„A sestoupili nějací lidé z Judska a učili bratry: „Pokud nebudete obřezáni podle Mojžíšova zvyku, nemůžete být SPASENI.“ (Sk 15,1)
„Ale věříme, že jsme skrze milost Pána Ježíše Krista spaseni takovým způsobem jako oni.“ (Sk 15,11)
„Vyvedl je ven a řekl: „Páni, co mám dělat, abych BYL SPASEN?“ Řekli: „Uvěř na základě Pána Ježíše a budeš SPASEN ty i členové tvojí domácnosti.“ (Sk 16,30-31)
„Když se po mnoho dní neukázalo slunce ani hvězdy a dorážela na nás nemalá bouře, již jsme ztráceli všechen zbytek naděje na naši ZÁCHRANU.“ (Sk 27,20)
„Pavel řekl setníkovi a vojákům: „Pokud tito lidé nezůstanou v lodi, vy nebudete moci BÝT ZACHRÁNĚNI.“ (Sk 27,31)
„Tím více jsme tedy ospravedlněni v Jeho krvi; jsme SPASENI skrze Něj od Božího hněvu! Vždyť pokud jsme byli jako Boží nepřátelé zcela usmířeni vůči Bohu prostřednictvím smrti Jeho Syna, tím spíš budeme – ti, kteří jsou již zcela usmířeni – SPASENI v Jeho životě.“ (Ř 5,9-10)
„Vždyť JSME SPASENI nadějí. Avšak naděje, kterou můžeme vidět, není naděje. Neboť když někdo něco vidí – proč by v této věci ještě měl naději?“ (Ř 8,24)
„Izaiáš však volá ohledně Izraele: ‚Kdyby byl počet izraelských synů jako mořského písku, SPASENI budou pouze ti zbývající.‘“ (Ř 9,27)
„Protože pokud vyznáš, říkajíce ve svých ústech: ‚Ježíš je Pán‘, a pokud uvěříš ve své mysli, že Ho Bůh vzbudil z mrtvých, BUDEŠ SPASEN.“ (Ř 10,9)
„Vždyť ‚ SPASEN bude každý, kdo vzývá Pánovo jméno.‘“ (Ř 10,13)
„zda bych tím snad nějak podnítil žárlivost u těch, kteří jsou z mého těla, a některé z nich přivedl ke SPASENÍ.“ (Ř 11,14)
„A tak bude SPASEN celý Izrael, jak je psáno: ‚Ze Siónu přijde Vysvoboditel, a odvrátí z Jákoba bezbožnost.“ (Ř 11,26)
„Neboť slovo kříže je vskutku bláznovstvím těm, kteří hynou, ale nám, SPASENÝM, je Boží mocí.“ (1. Kor 1,18)
„Vždyť když svět nepoznal v Boží moudrosti skrze svou moudrost Boha, zalíbilo se Bohu prostřednictvím bláznivého kázání SPASIT ty, kteří věří.“ (1. Kor 1,21)
„Pokud bude něčí dílo úplné spáleno, utrpí škodu, ale sám BUDE SPASEN. Takto však jakoby skrze oheň.“ (1. Kor 3,15)
„vydejte takového člověka satanu ke zničení těla, aby byl duch SPASEN v den Pána Ježíše.“ (1. Kor 5,5)
„Vždyť jak můžeš vědět, ženo, zda přivedeš ke SPASENÍ svého muže? Anebo: Jak víš, muži, zda přivedeš ke SPASENÍ svou ženu?“ (1. Kor 7,16)
„Slabým ve víře jsem se stal slabým ve víře, abych získal slabé ve víře. Všem jsem se stal vším, abych všemi prostředky přivedl ke SPASENÍ aspoň některé.“ (1. Kor 9,22)
„Stejně jako i já se chci všem ve všem líbit, a přitom nehledám svůj prospěch, ale hledám prospěch mnoha lidí, aby BYLI SPASENI.“ (1. Kor 10,33)
„Prostřednictvím tohoto evangelia přijímáte SPASENÍ, pokud se toho slova držíte tak, jak jsem vám to kázal; pokud ne, pak jste uvěřili zbytečně.“ (1. Kor 15,2)
„neboť jsme Kristovou příjemnou vůní vůči Bohu mezi těmi, kteří přijímají SPASENÍ, i mezi těmi, kteří jdou do zahynutí.“ (2. Kor 2,15)
„když jsme ještě byli mrtví ve svých přestoupeních) probudil k životu spolu s Kristem, jehož milostí JSME SPASENI.“ (Ef 2,5)
„Vždyť JSTE SPASENI milostí prostřednictvím víry. To nemáte sami ze sebe – je to Boží dar!“ (Ef 2,8)
„Brání nám mluvit k pohanům, aby mohli BÝT SPASENI – tím neustále zcela naplňují své hříchy. Ale přišel na ně hněv až do krajnosti.“ (1. Tes 2,16)
„a s každým klamem nespravedlnosti vůči těm, kteří hynou, protože nepřijali lásku k pravdě, aby BYLI SPASENI.“ (2. Tes 2,10)
„Tato řeč je důvěryhodná a zasluhuje plného přijetí: Ježíš Kristus přišel do světa, aby SPASIL hříšníky. Já jsem první z nich.“ (1. Tim 1,15)
„který chce, aby všichni lidé BYLI SPASENI a došli k poznání pravdy.“ (1. Tim 2,4)
„Avšak BUDE SPASENA skrze porod Dítěte, pokud zůstane ve víře, lásce, posvěcení a v sebeovládání.“ (1. Tim 2,15)
„Dávej pozor na sebe a na učení. V tom zůstávej. Vždyť když to budeš dělat, přivedeš ke SPASENÍ jak sebe, tak i ty, kteří tě slyší.“ (1. Tim 4,16) „On nás SPASIL a povolal svatým povoláním ne podle našich skutků, ale podle Svého záměru a milosti, která nám byla dána v Kristu Ježíši před věčnými časy“ (2. Tim 1,9)
„Pán mě ZACHRÁNÍ od každého zlého skutku a uchrání mě až do Svého nebeského království.“ (2. Tim 4,18)
„Když se však zjevila dobrota a lidumilnost našeho Boha Spasitele, SPASIL nás“ (Tit 3,4)
„On ve dnech Svého těla se silným křikem a slzami obětoval modlitební prosby a opravdové modlitby Tomu, který je schopen Ho ZACHRÁNIT ze smrti.“ (žid 5,7)
„Proto může cele SPASIT ty, kteří se skrze Něj přibližují Bohu. Navždy žije, aby se za ně přimlouval.“ (žid 7,25)
„Proto odložte všechnu morální špínu a nadměrnou špatnost. V mírnosti přijměte zaseté slovo, které má moc SPASIT vaše duše.“ (Jak 1,21)
„Moji bratři a sestry: Co je platné, pokud někdo řekne, že má víru, ale nemá skutky? Může ho snad taková víra SPASIT?“ (Jak 2,14)
„Je jeden Zákonodárce a Soudce – On má moc SPASIT i zahubit. Kdo jsi však ty, že soudíš svého bližního?“ (Jak 4,12)
„Modlitba víry ZACHRÁNÍ slabého. Pán ho pozdvihne a hříchy, které udělal, mu budou odpuštěny.“ (Jak 5,15)
„že ten, kdo toho hříšníka obrátil zpět od jeho bludné cesty, ZACHRÁNÍ jeho duši ze smrti a přikryje množství hříchů.“ (Jak 5,20)
„Tento předobraz – křestní ponoření do vody – i vás nyní ZACHRAŇUJE – ne jako odložení tělesné špíny, ale zachraňuje nás dobrým svědomím, tedy odvoláním se k Bohu skrze vzkříšení Ježíše Krista.“ (1. Pt 3,21)
„A pokud bude spravedlivý člověk stěží SPASEN, kde se ocitne bezbožný a hříšný člověk?“ (1. Pt 4,18)
„Proto vám chci připomenout (přestože to všechno víte), že ačkoliv Pán jednou ZACHRÁNIL lid z egyptské země, tak podruhé zahubil ty, kteří neuvěřili.“ (Jud 5)
„Jiné však přivádějte ke SPASENÍ, vytrhujíce je z ohně. Nad jinými se v úctě slitovávejte, a přitom mějte v nenávisti i tu jejich tuniku poskvrněnou od těla.“ (Jud 23)

Spasen. Spasení: je odborný biblický výraz k označení jakéhokoli milostivého vysvobození, způsobeného Bohem, zvláště však duchovního vysvobození z hříchů a jeho důsledků [smrti, soudu apod.], předpovídaného sz proroky a uskutečněného v poslání a díle Ježíše Krista, *Spasitele.
Ve SZ sloveso jáša‘ a podst. jméno ješû‘á označují v arabštině »býti prostorný, rozsáhlý, široký«, »vyvíjeti se bez překážky« [prostornost, širokost, volnost], v přeneseném smyslu býti vysvobozen z nebezpečí a neštěstí, tedy vysvobození [1S 14:45], pomoc [Ž 3:3], zkrátka: opak soužení, bídy a úzkosti. Těmito hebr. výrazy může být označeno i vítězství nad nepřáteli a vysvobození z jejich ruky [1S 14:45], takže každý vojevůdce, který má dostatečnou moc a sílu, aby zvítězil nad nepřítelem, může být nazván spasitelem, vysvoboditelem [Sd 3:9; 2Kr 13:5; Neh 9:27]. Ale Kral. vyhrazují výrazy spasiti, spasení, spasitel pro vysvobozovací činnost Boží [Ex 14:13], ač nechybí o Bohu také výrazy vysvoboditel, vysvoboditi, vyprostiti [Ex 14:30; 1S 4:3 ; 1S 7:8 ; 1S 9:16 ; 1S 10:19, sr. 2Pa 20:17; Jon 2:10; Abk 3:13; Sk 7:25]. Jen Bůh má dostatečnou sílu, aby svou pravicí způsobil s. [Ž 20:7; 98, on]. Jeho spasitelná činnost se může týkati lidu celku [Ž 68:20 ; Ž 79:9; Jr 3:23], ale i jednotlivců [např. 1S 2:1; 2S 23:5;Jb 13:16; Ž 9:15 ; Ž 27:1 aj.]. Celé dějiny Izraele jsou dějinami buď přímé spasitelné činnosti Boží anebo zprostředkované vyvolenými vysvoboditeli. *Soudcové. Hospodin vysvobozuje«, »Bůh s. našeho« [1S 14:39; 1Pa 16:35; Ž 68:20; Iz 33:20, sr. Ž 3:9; Zj 7:10 ; Zj 19:1] je takřka nejjednodušším vyznáním víry Izraelcovy ve SZ. S. Hospodinovo i tam, kde jde o vysvobození od nepřátel, je ovšem vázáno na určité duchovní podmínky, jak názorně ukazuje kniha Sd [např. 2,18; 3,8n.15; 4,3; 6,7 aj.]. Jen ti, kteří činí pokání, spravedliví a pokorní mohou se obraceti k Bohu o spasitelnou pomoc [Ž 4:2 ; Ž 18:1 - Ž 18:7 ; Ž 50:23 ; Ž 62:2n]. Odvrátil-li se lid od Hospodina, mohl očekávat s. jen po změně srdce v pokání. Proto proroci kladli tolik důrazu na odpuštění, změnu srdce, spravedlnost a *ospravedlnění. Božím mocným dílem, v němž se zjevuje jeho *spravedlnost, je vysvobozovati ponížené, chudé a usouzené [Jb 5:11; Ž 37:39 ; Ž 50:23 ; Ž 85:10 ; Ž 91:14nn ; Ž 118:15 ; Ž 119:155 ; Ž 149:4]. Záhy však nabyla myšlenka s. eschatologického rázu. V zoufalství nad přítomným stavem, zaviněným hříchem a sociální nespravedlností, upínal Izrael svůj zrak k eschatologické budoucnosti [Gn 49:18; Ž 119:123 , Ž 119:166 , Ž 119:174; Iz 56:1, sr. 51,6.8; Da 12:1nn], k mesiášskému věku, v němž budou splněny všechny podmínky pro s. [Iz 12:1nn ; Iz 33:24 ; Iz 43:24nn; Jr 31:31 - Jr 31:34; Ez 36:26 - Ez 36:29; Oz 14; Za 13,on]. Snad i novoroční slavnosti nastolovací, kdy se Bůh slavnostně ujímal znovu vlády, přispěly ke vzniku toužebného pohledu do budoucnosti [viz Bič II., 246n]. Obsahem této mesiášské naděje na spásu jsou sice pozemské věci: vysvobození Izraele od nepřátel [Iz 19:20 ; Iz 35:4nn], návrat ze zajetí babylonského [Jr 30:10n ; Jr 31:7; Za 8:7 ; Za 9:16 ; Za 10:6], vytržení ze soužení [Jr 30:7] a smrti [Iz 25:8n; Da 12:2], ale pojem s. se stává duchovnější, a proto universálnější; neomezuje se pouze na vyvolený lid [Iz 45:17], nýbrž i pohané budou požívat ovoce s. [Iz 45:23nn ; Iz 49:8 - Iz 49:12 ; Iz 60:1 - Iz 60:12]. Toto eschatologické s. je těsně spjato s postavou Mesiáše [Ž 91:11 - Ž 91:16; Iz 49:6 , Iz 49:8n ; Iz 52:7 ; Iz 61:10; Jr 23:6; Za 9:9] a s jeho utrpením [Iz 53]. V Mesiáši se projeví moc Boží, a to na základě spravedlnosti, milosrdenství [Oz 1:7] a *svatosti Boží. S. bude složeno v Siónu [Iz 46:13, sr. Ž 14:7 ; Ž 53:7; Iz 26:1 ; Iz 60:18] a jeho kněží budou oblečeni v roucho s., tj. budou nejen svědky Božího vysvobození, nýbrž sami budou okoušet spásu [Ž 132:16, sr. 2Pa 6:41] spolu se vším lidem Božím [Iz 61:10].
NZ navazuje výrazy sózein [= zachrániti, zachovati, uzdraviti] a sótéria [= záchrana, blaho] na SZ. Oba výrazy mohou označovati záchranu z nebezpečí a smrti [Mt 8:25 ; Mt 14:30 ; Mt 27:40 , Mt 27:42 , Mt 27:49; Mk 3:4 ; Mk 15:30n; L 6:9 ; L 23:35 , L 23:37 , L 23:39; Sk 27:20 , Sk 27:31 , Sk 27:34; Žd 11:7], ze smrtelné úzkosti [J 12:27; Žd 5:7], z nemoci [Mt 9:21; Mk 5:23 , Mk 5:28 ; Mk 6:56; L 8:36 , L 8:50; J 11:12; Sk 4:9 ; Sk 14:9], z područí nepřátel [Sk 7:25] a pod. Sem patří i obrat: »Víra tvá tě uzdravila« [vlastně: zachránila, Mt 9:22; Mk 5:34 ; Mk 10:52; L 8:48 ; L 17:19 ; L 18:42]. Kral. v těchto případech překládají slovesy zachovati, pomoci, vysvoboditi, vyprostiti, uzdraviti á příslušnými podstatnými jmény. Ve většině případů, kde Kral., užívají výrazů spasiti, spasení, jde o vysvobození z hříchu, viny a Božího soudu. I když Zachariáš mluví o »vysvobození z nepřátel našich a z ruky všech, kteří nás nenáviděli« [L 1:71], přece jen očekává, že lidu Božímu bude dáno spasitelné umění »na odpuštění hříchů« [L 1:77]. Synoptická evangelia popisují poslání Ježíše Krista tak, že má vysvoboditi lid svůj od hříchů jejich« [Mt 1:21], že má »hledat a spasit, což bylo zahynulo« [L 19:10]. V tom smyslu jest rozuměti i jménu Ježíš, hebr. ješû‘á = spasitel, vysvoboditel [Mt 1:21; L 2:11]. S. je opakem zatracení [L 9:56; Mk 16:16], zahynutí a smrti [Mt 18:11, sr. 2K 7:10; Fp 1:28], odsouzení a hněvu [J 3:17 ; J 12:47, sr. 1Te 5:9]. Ježíš u J 4:22 praví, že s. jest z Židů [sr. Gn 12:3; Iz 2:3; L 24:47; Ř 3:2 ; Ř 9:4n; Žd 7:14]. Být spasen znamená vejít do království Božího [Mt 19:24n; Mk 10:24 - Mk 10:26; L 18:25n; sr. 13,23n]. Podle Jana být spasen = mít život věčný [J 5:24 ; J 17:2], přejít z temností do světla, ze smrti do života [sr. 1J 5:12]. S. je tedy pojem, který zahrnuje v sobě vše, co přinesl Kristus člověku a čeho vydobyl pro člověka svým životem, smrtí a zmrtvýchvstáním [Sk 5:31]. Krom něho není v žádném jiném s. [Sk 4:12 ; Sk 13:47]. Kristus je dveřmi království Božího. Jen ten, kdo jimi vchází, bude spasen [J 10:9]. Víra v něho přivádí ke s. [L 7:50, sr. v. 48; 19,9; Sk 2:21 ; Sk 16:30n]. Všechna uvedená místa ukazují, že jde o s., jež jest přítomnou skutečností. Zvláště evangelista Jan zdůrazňuje tuto přítomnostní stránku s. [J 5:24 ; J 17:2n;sr. 1J 5:12; L 23:43]. Také apoštolově chápali s. jako něco, co se uskutečňuje kázáním evangelia [Ř 11:14; 1K 1:21 ; 1K 9:22 ; 1K 15:2, sr. Sk 11:14 ; Sk 13:26; 1Tm 4:16; Jk 1:21]. Ale i u Ježíše má s. také význam budoucnostní, eschatologický v tom smyslu, že věřící budou zachráněni při posledním soudu a dojdou věčného blahoslavenství a slávy [Mt 10:22 ; Mt 24:13 , Mt 24:22; Mk 13:13 , Mk 13:20 ; Mk 16:16; L 13:23 - L 13:30; J 5:24].
Zvláště pak ap. Pavel propracoval podrobně myšlenku s. Evangelium o Kristu je mu mocí ke spasení každému srdečně věřícímu [Ř 1:16 ; Ř 10:9 , Ř 10:13; Ef 2:8; sr. 1Tm 1:15; 1P 1:5] člověk dochází s. nikoli skutky, nýbrž milostí [Ef 2:5 , Ef 2:8n; 2Tm 1:9; Tit 3:5, sr. Sk 15:1], skrze smrt i život Ježíše Krista [Ř 5:10, sr. Ko 1:14; Žd 7:25; 1P 3:21] a naději [Ř 8:24]. S. je složeno v Kristu Ježíši [2Tm 2:10; Žd 5:9]. Je to s. věčné [sr. Iz 45:17], Dokladem s. je dar Ducha sv. [Ef 1:13]. Evangelium je cestou ke spáse [Sk 16:17], je-li ústy vyznáváno [Ř 10:10]. Pavel je přesvědčen, že jednou dojde s. celý Izrael [Ř 11:26]. Proto se snaží sebezapíravým kázáním evangelia pohanům [1K 9:22 ; 1K 10:33; 1Te 2:16] přivésti ke spasitelné závisti Židy, aby aspoň někteří z nich byli přivedeni ke spáse [Ř 10:1 ; Ř 11:14]. Bůh chce, aby všichni spaseni byli [1Tm 2:4]. Při tom myslí Pavel nejen na přítomnou spásu [2K 6:2, sr. Iz 49:8], jež se projevuje životem z víry, ale i na spásu eschatologickou [Ř 13:11; 2Te 2:13; Žd 1:14 ; Žd 9:28, sr. 1P 1:5 , 1P 1:9]. Už nyní sice má věřící některé dary, jež patří k eschatologickému stavu spásy; ale plnost těchto darů přijde teprve v »posledních dnech«. Naděje na tuto spásu je věřícímu jako přilba, kterou se má obrnit v boj i za svého pozemského života [1Te 5:8; sr. Ř 8:24]. Na nutnost živé, tj. životem se projevující víry při spáse ukazuje Jk 2:14.
Ju 1:22n je snad lépe překládati: »Mějte slitování s pochybujícími, zachraňujte je, abyste je vytrhli z ohně; s jinými však mějte slitováni se strachem, majíce v nenávisti i ten šat poskvrněný tělesností«. Jde tu o falešné učitele. Při slitovném zacházení s nimi je třeba míti obavy, aby se člověk od nich nenakazil.