Obsáhlá definice:
Řecké slovo
βία označuje násilí (Sk 5,26; 21,35), ale i
nápor (loď se začala borit pod náporem (Sk 27,41) mořských vln).
Odvozené přídavné jméno
βίαιος se používá pro označení
prudkého/silného větru při letnicích (Sk 2,2).
Odvozené sloveso
βίαζομαι se používá v Mt 11,12 a Lk 16,16 při popisu toho, že Boží království je vystavováno nátlaku/velké síle ze strany lidí, kteří se do něj "derou" - a tito lidé se ho zmocní ("ti deroucí" v Mt 11,12 (
βιαστής):
„Avšak ode dnů Jana Křtitele až dosud je nebeské království vystavováno USILOVNÉMU DRANÍ, a ti, kteří se do něj USILOVNĚ DEROU, se ho zmocní.“ (Mt 11,12)
Výskyty v Bibli (1x):
„Avšak ode dnů Jana Křtitele až dosud je nebeské království vystavováno usilovnému draní, a ti, kteří se do něj USILOVNĚ DEROU, se ho zmocní.“ (Mt 11,12)