Sloveso od řeckého slova σπλάγχνα (splangchnon) - VIZ STUDIUM TOHOTO SLOVA, které odkazuje na vnitřnosti, střeva - přeneseně: pocity, city, soucit (střeva jsou v Bibli centrem emocí).
V tomto smyslu tedy sloveso σπλαγχνίζομαι odkazuje na pociťovat (tedy mít pozitivní emoce), většinou ve smyslu: soucítit, slitovat se, mít vůči někomu empatii:
„Pán byl nad tím otrokem POHNUT SOUCITEM, takže ho propustil a dluh mu odpustil.“ (Mt 18,27)
„Ježíš vyšel, uviděl početné zástupy lidí a byl POHNUT SOUCITEM. A uzdravil jejich nemocné.“ (Mt 14,14)

„Když pohleděl na zástupy lidí, byl kvůli nim POHNUT SOUCITEM, protože oni měli potíže a byli rozptýleni jako ovce bez pastýře.“ (Mt 9,36)
„Ježíš vyšel, uviděl početné zástupy lidí a byl POHNUT SOUCITEM. A uzdravil jejich nemocné.“ (Mt 14,14)
„Ježíš svolal Svoje učedníky a řekl: „Jsem POHNUT SOUCITEM kvůli zástupu, protože již tři dny zůstávají se Mnou, a nemají, co by jedli. A nechci je propustit hladové, aby nezemdleli na cestě.“ (Mt 15,32)
„Pán byl nad tím otrokem POHNUT SOUCITEM, takže ho propustil a dluh mu odpustil.“ (Mt 18,27)
„Ježíš, POHNUT SOUCITEM se dotkl jejich očí, a hned prohlédli. A následovali Ho.“ (Mt 20,34)
„Ježíš, POHNUT SOUCITEM, natáhl ruku, dotkl se ho a řekl mu: „Chci. Buď čistý.“ (Mk 1,41)
„Když Ježíš vystoupil, uviděl početný zástup lidí a byl vůči nim POHNUT SOUCITEM, protože byli jako ovce nemající pastýře. A začal je vyučovat mnoha věcem.“ (Mk 6,34) „Jsem POHNUT SOUCITEM nad tím zástupem lidí, protože již tři dny zůstávají se Mnou a nemají co jíst.“ (Mk 8,2)
„Často jím házel do ohně i do vody, aby ho zabil. Ale pokud můžeš něco udělat, MĚJ SOUCIT nad námi a pomoz nám.“ (Mk 9,22)
„Když ji uviděl Pán, byl nad ní POHNUT SOUCITEM a řekl jí: „Neplakej…““ (Lk 7,13) „Cestoval tudy i nějaký Samaritán. Přišel k němu, a když ho uviděl, byl POHNUT SOUCITEM.“ (Lk 10,33)
„Vstal a šel ke svému otci. Když byl ještě daleko, jeho otec ho uviděl a POHNUT SOUCITEM přiběhl, padl mu kolem krku a vroucně ho zlíbal.“ (Lk 15,20)

Útroby [střeva] byly pokládány za sídlo citů a soucitu. Jr 4:19 cítí hlodající úzkost ve svých s-ách. Iz 16:11 praví o sobě, že mu s. znějí soucitem nad osudem Moábovým, jako když někdo uhodí do strun harfy. Kral. často místo s. říkají vnitřnosti. Nevěsta v Pís 5:4 říká, že se jí pohnuly vnitřnosti nad blízkostí ženichovou [sr. Pl 1:20; »mé vnitřnosti jsou bez ustání ve varu«, Jb 30:27 v překladu Hrozného]. »Pohnula se s. její nad synem« [1Kr 3:26] = byla jata lítostí [sr. Iz 49:15]. Praví-li žalmista, že zákon Hospodinův je uprostřed jeho vnitřností [hebr. střev], naznačuje, že se zákon Hospodinův těší jeho naprosté oddanosti.

Podobně je tomu v NZ-ě »Skrze s. milosrdenství Boha našeho« [L 1:78] = ze srdečného slitování našeho Boha. »Souženi jste v s-ách svých« [2K 6:12] = jste stísněni v svém nitru. »Po vás toužím v s-ách Ježíše Krista« [Fp 1:8] = po vás toužím láskou Ježíše Krista. »Jsou-li která s. a slitování« [Fp 2:1] = je-li nějaký cit a milosrdenství [Boží]. »Oblectež se v s. milosrdenství« [Ko 3:12] = oblectež se v srdečné milosrdenství [a tak napodobujte Boha]. »S. svatých občerstvena jsou« [Fm 1:7] = srdce svatých byla občerstvena. »Ty jej, totiž s. má, přijmi« [Fm 1:12] = ty ho přijmi jako mé srdce [Žilka: »V něm jako bych ti posílal vlastní srdce«]. »Očerstviž s-a má v Pánu« [Fm 1:20] = občerstvi mé srdce v Pánu. »Zavříti s.« [1J 3:17] = zavříti srdce.