Oženit se, vdát se (v řečtině se to nerozlišuje), tedy vstoupit do manželství.

„Nebeské království je podobné člověku králi, který svému synu vystrojil SVATBU. Poslal své otroky, aby zavolali ty, kteří byli pozváni na SVATBU. Ale nechtěli přijít. Poslal znovu jiné otroky a řekl jim: ‚Řekněte pozvaným lidem: ‚Hle: Moje hostina je připravena. Nechal jsem porazit své býky a krmný dobytek a vše je připraveno. Přijďte na SVATBU.‘“ (Mt 22,2)
„Tehdy řekl svým otrokům: ‚SVATBA je připravena, ale ti, kteří byli pozváni, jí nebyli hodni. Proto jděte na křižovatky cest a koho najdete, toho pozvěte na SVATBU.‘ Ti otroci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které našli: špatné i dobré lidi. A SVATBA byla naplněna stolovníky. Když král vstoupil, aby se podíval na stolovníky, uviděl tam člověka, který nebyl oblečen SVATEBNÍM oděvem. Řekl mu: ‚Společníku, jak jsi sem vstoupil, nemajíce SVATEBNÍ oděv?‘ A on ztichl.“ (Mt 22,8-12)
„Když si odešly koupit olej, přišel ženich, a ty, které byly připraveny, s ním vešly na SVATEBNÍ hostinu. A dveře byly zavřeny.“ (Mt 25,10)
„Buďte podobní lidem, kteří očekávají svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu otevřeli hned, jakmile přijde a zatluče.“ (Lk 12,36)
„Když tě někdo pozve na SVATBU, nelehej si ke stolu na přední místa, aby snad nebyl pozván někdo váženější, než jsi ty.“ (Lk 14,8)
„Třetí den se konala SVATBA v Káni Galilejské, kde byla také Ježíšova matka. A Ježíš i Jeho učedníci byli pozváni na SVATBU.“ (Jan 2,1-2)
„U všech ať je SVATBA hodnotná. A manželská postel ať je neznečištěna, vždyť smilníky a cizoložníky bude soudit Bůh.“ (žid 13,4)
„Radujme se, veselme se a vzdejme Mu slávu, protože přišla Beránkova SVATBA a Jeho žena se připravila.“ (Zj 19,7)
„A řekl mi: „Napiš: ‚Blahoslavení, kdo jsou pozváni k Beránkově SVATEBNÍ hostině.‘“ A řekl mi: „Toto jsou pravdivá Boží slova.“ (Zj 19,9)

Vdáni, vdáti se, vdávati se: původní význam vzdáti se, vydati se. *Manžel, manželka, manželství.