Obsáhlá definice:
Dospělý, vyzrálý (adekvátní vůči určité úrovni), dokonalý (ve vztahu k dokonalé úrovni Boha. Ze slova
τέλος (telos), v překladu: konec, cíl, daň.
Toto slovo vyjadřuje myšlenku, že někdo
dosáhl/by měl dosáhnout určité úrovně (Mt 19,21), stal se adekvátní vůči úrovni, na které je. Někdy používané
ve vztahu k věku - proto dospělý, vyzrálý (1. Kor 2,6; 14,20; žid 5,14 - dospělost v jídle, kdy už nepijeme jako miminka mléko; viz též žid 6,1). Někdy se význam "dokonalost" a "dospělost" prolínají (1. Kor 13,10).
Proto
Pavel poněkud paradoxně říká, že v určité otázce mají všichni dokonalí lidé takto přemýšlet (Fil 3,15), přestože sám sebe nevnímá jako dokonalého (Fil 3,12). Pavel totiž vnímá dokonalost jako určitou vyspělost vůči své úrovni - proto
Pavel spojuje dokonalost s využíváním svého potenciálu a je to pro něj proces neustálého zdokonalování ve víře (Fil 3,11-15!).
Když je něco
"dokonalé" vůči Bohu, tak je to dokonalé vůči úrovni Boha, která je sama o sobě absolutně bezchybná. Proto dokonalost (tedy stav, kdy už to nelze být lepší) se dá chápat pouze ve vztahu k Bohu - dokonalý dar z nebes (Jak 1,17), dokonalý zákon (Jak 1,25). Jsme vyzýváni, abychom byli dokonalí jako Bůh (Mt 5,48) tedy abychom byli na takové úrovni (ve svých možnostech), jako Bůh je dokonalý ve svých možnostech - Bůh dává déšť na spravedlivé i nespravedlivé, stejně bychom měli takto jednat s nespravedlivými my na naší úrovni.
Výskyty v Bibli (19x):
„Budete tedy tak DOKONALÍ, jako je DOKONALÝ váš nebeský Otec.“ (Mt 5,48)
„Ježíš mu řekl: „Pokud chceš být DOKONALÝ, jdi, prodej svůj majetek a dej to žebrákům – a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď sem a následuj Mě.“ (Mt 19,21)
„A nepřizpůsobujte se tomuto věku, ale proměňujte se úplnou obnovou své mysli, abyste prozkoumali, jaká je Boží vůle, co je dobré, přijatelné vůči Bohu a DOKONALÉ.“ (Ř 12,2)
„O moudrosti však mluvíme mezi VYZRÁLÝMI ve víře, ale ne o moudrosti tohoto věku, ani o moudrosti vládců tohoto věku, kteří zanikají,“ (1. Kor 2,6)
„Když však přijde to DOKONALÉ, to, co je částečné, bude zrušeno.“ (1. Kor 13,10)
„Bratři a sestry, nebuďte jako děti v přemýšlení, ale buďte jako malé děti ve špatnosti; v přemýšlení však buďte VYZRÁLÍ.“ (1. Kor 14,20)
„dokud všichni nedosáhneme jednoty víry a poznání Božího Syna, až do VYZRÁLÉHO muže a do míry postavy Kristovy plnosti,“ (Ef 4,13)
„Proto ať takto přemýšlí všichni DOKONALÍ lidé. A pokud v něčem přemýšlíte rozdílně – i to vám Bůh odhalí.“ (Fil 3,15)
„Krista hlásáme, varujeme každého člověka a učíme každého člověka ve veškeré moudrosti, abychom postavili každého člověka DOKONALÉHO v Ježíši Kristu.“ (Kol 1,28)
„Pozdravuje vás otrok Ježíše Krista Epafras, který je od vás. Vždy za vás usilovně zápasil v modlitbách, abyste byli postaveni DOKONALÍ a přivedeni k úplnosti ve veškeré Boží vůli.“ (Kol 4,12)
„Avšak pro DOSPĚLÉ je hutný pokrm, totiž pro ty, kteří mají praxí vytrénované smysly pro rozsuzování dobrého a zlého.“ (žid 5,14)
„Avšak když přišel Kristus jako velekněz budoucího dobra (skrze větší a DOKONALEJŠÍ svatostánek, který nebyl udělán lidskýma rukama, tj. nebyl z tohoto stvoření)“ (žid 9,11)
„Avšak trpělivost ať má DOKONALÝ skutek, abyste byli DOKONALÍ, úplní a nebyli v ničem pozadu.“ (Jak 1,4)
„Všechno, co přijímáte, a každý DOKONALÝ dar, je shůry – sestupuje od Otce světel, u něhož není změna ani otáčení stínů.“ (Jak 1,17)
„Kdo však nahlédl do DOKONALÉHO zákona svobody a zůstává v něm – takže není zapomnětlivý posluchač, ale je vykonavatel skutků – ten bude ve svém konání blahoslavený.“ (Jak 1,25)
„Všichni v mnohém klopýtáme. Pokud někdo neklopýtá ve slovech, je DOKONALÝ člověk, který je schopen držet na uzdě celé své tělo.“ (Jak 3,2)
„V lásce není strach, ale DOKONALÁ láska strach odhazuje pryč, protože strach má trest. Ten však, kdo má strach, nedošel dokonalosti v lásce.“ (1. Jan 4,18)
Slovník (-):
Dokonalost, dokonalý: mají v bibli různý význam a původní pojmy hebr. a řecké jsou různě překládány. Mohou znamenat na př. celost, plnost [»srdce celé k Hospodinu« 1Kr 8:61 ; 1Kr 15:3], upřímnost [2Pa 25:2], sprostnost [Jb 1:1]. Dokonalý je ovšem Bůh [Mt 5:48], jeho cesta [Ž 18:31], skutkové [Dt 32:4; Jb 37:15], jeho zákon [Ž 19:8], jeho vůle [Ř 12:2; Jk 1:25], jeho dary [Jk 1:17]. Může však být dokonalý člověk?
Starý Zákon mluví o relativní dokonalosti člověka. O Noemovi čteme, že byl »muž spravedlivý a dokonalý za svého věku« [Gn 6:9]. Výraz spravedlivý je vzat z právního světa [Dt 25:1]. Označuje člověka sice obviněného, avšak prohlášeného [Bohem] za spravedlivého [1Kr 8:32]. Opakem spravedlivého je bezbožný, na jehož hlavu Bůh »obrací skutky jeho« [Ex 23:7]. Spravedlivý je ten, jehož nevina vůči určitému obvinění je prokázána.
Pojem »dokonalý« je vzat z praktického hodnocení. Dokonalé je to, co je neporušené, celé, co odpovídá určení, co vyhovuje požadavkům. Ovšem, jen Bůh může určit, co vyhovuje požadavkům. Dokonalý je pouze člověk, o němž to prohlásí Bůh. Takovými lidmi byli Enoch [Gn 5:24], Noe [Gn 6:9], Daniel a Job [Ez 14:14 , Ez 14:20]. To neznamená, že jde o bezhříšné lidi [Ž 130:3; Jb 15:14 - Jb 15:15]. Spravedlnost a dokonalost je spíš měřena na nespravedlnosti a bezbožnosti současníků [Gn 6:9 ; Gn 18:23n; Iz 3:10 - Iz 3:11; Abk 1:3]. Vždy jde o srovnávání, které ovšem v posledu činí Bůh. Dokonalými jsou ti, kteří chodí ustavičně s Bohem [Gn 17:1], jsou upřímného a sprostného srdce [Jb 1:1 , Jb 1:8 ; Jb 2:3; Př 2:21]. To však nikterak neznamená, že to jsou lidé bez hříchu. Bojí se však Hospodina [Mal 3:18 ; Mal 4:2]. Jen o jednom mluví i SZ jako o bezhříšném [Iz 53:9].
Teprve v době mezi SZ a NZ se vyvinula farizejská zbožnost, která usilovala o dokonalost z vlastních sil a podle vlastních předpisů [Mt 5:20n].
Nový Zákon. Ježíš vyzývá své učedníky: »Buďtež vy dokonalí, jako i Otec váš, kterýž jest v nebesích, dokonalý jest« [Mt 5:48; sr. Lv 19:2]. A tuto dokonalost vidí nikoli v zachovávání určitých příkazů [Mt 5:17 - Mt 5:43], nýbrž v lásce [Mt 5:44 - Mt 5:47]. Ne nadarmo v paralele L 6:36 čteme »buďte milosrdní.« Bohatému mládenci, který chtěl mít věčný život, ukazuje, v čem pozůstává dokonalost [a tedy »věčný život« a účast v království Božím Mt 19:21]: zbavit se bohatství ve prospěch chudých a spolehnout pouze na Boha v následování Ježíše Krista [Mk 10:17 - Mk 10:31; L 18:18 - L 18:30].
Pavel navazuje na slovo Ježíšovo z Mt 5:48 v Ef 5:1, a mimoděk je i vykládá zdůrazněním lásky [Ř 12:9 ; Ř 13:8 - Ř 13:10; 1K 13], jež je svazkem, vížícím všecky křesťanské ctnosti v dokonalost [Ko 3:14]. Pavel často v řeckém výrazu pro dokonalost zdůrazňuje zralost, dospělost ve srovnání s duchovním dětstvím [1K 2:6 ; 1K 14:20; 2K 13:9; Ef 4:13 - Ef 4:15; Ko 1:28 ; Ko 4:12. Podobně je tomu i v Žd 5:11 - Žd 6:1]. Pavel si byl vědom, že sám ještě nedosáhl posledního cíle [Fp 3:12]; dokonalost křesťanova spočívá právě v tom, že běží k cíli. — Apoštol věděl také o sborech, kterým psal, že nedosáhly dokonalosti — ale jeho víra v neochvějnost a moc Boží předjímala někdy dokonalost, k níž křesťan z určení Božího spěje [Fp 1:6 ; Fp 2:13]. Ani epištola Jakubova [1,4] se tu neliší od Pavla.
V Žd se mluví o dokonalosti Kristově, které dosáhl naprostou poslušností a pokorou [5,8-9; 7,28], aby věřící v něho mohli dosáhnout dokonalosti [10,14; 12,23], jíž nebylo možno dosáhnouti pod Zákonem [7,11-19; 9,9; 11,40].
-