O lásce
1Pohleďte, jakou lásku nám dal Otec, totiž abychom byli nazýváni Božími dětmi – a jsme jimi. Kvůli tomu nás nezná svět, protože ani Jeho nepoznal.2Milovaní, nyní jsme Boží děti, a ještě se neukázalo, co budeme. Víme, že až se objeví, budeme Mu podobní, protože jsme Ho viděli takového, jaký je.3A každý, kdo v Něm má tuto naději, se posvěcuje tak, jako je On svatý.4Každý, kdo koná hřích, koná také protizákonnost. A hřích je protizákonnost.5A víte, že On se zjevil, aby odstranil naše hříchy; a hřích v Něm není.6Každý, kdo v Něm zůstává, nezhřeší. Každý, kdo hřeší, Ho neviděl ani Ho nepoznal.7Děťátka, ať vás nikdo nesvádí na scestí. Kdo koná spravedlnost, je spravedlivý, jako je On spravedlivý.8Kdo koná hřích, je z ďábla, protože ďábel hřeší od počátku. Proto se zjevil Boží Syn, aby zničil ďáblovy skutky.9Každý, kdo je narozen z Boha, nekoná hřích, protože v Něm zůstává Boží potomstvo. A nemůže hřešit, protože se narodil z Boha. 10V tom jsou viditelné Boží děti a ďáblovy děti: Každý, kdo nekoná spravedlnost a nemiluje svého bratra či sestru, není z Boha.
11Protože toto je to poselství, které jste slyšeli od počátku: Abychom se navzájem milovali. 12Ne jako Kain, který byl ze zlého a zabil svého bratra. A kvůli čemu ho zabil? Protože jeho skutky byly zlé, avšak skutky jeho bratra byly spravedlivé. 13Nedivte se, bratři a sestry, když vás svět nenávidí. 14My víme, že jsme přesunuti ze smrti do života, protože milujeme bratry a sestry. Kdo nemiluje bratra či sestru, zůstává ve smrti. 15Každý, kdo nenávidí svého bratra či sestru, je člověkovrah. A víte, že žádný člověkovrah nemá věčný život, který by v něm zůstával. 16V tom jsme poznali lásku, že On za nás položil Svou duši. Také my jsme dlužni položit svoje duše za bratry a sestry. 17Kdo má však živobytí tohoto světa a vidí, že jeho bratr či sestra má nouzi, a zavře před ním své cítění – jak v něm může zůstávat Boží láska? 18Děťátka, nemilujme jen slovem či jazykem, ale milujme ve skutku a v pravdě.
19A v tom poznáme, že jsme z pravdy. A před Ním uklidníme svou mysl, 20i když by nás naše mysl odsuzovala, neboť Bůh je větší než naše mysl a zná všechno. 21Milovaní, pokud nás naše mysl neodsuzuje, máme smělou důvěru vůči Bohu 22a o co bychom prosili, to od Něj obdržíme, protože zachováváme Jeho přikázání a děláme to, co se Mu líbí. 23A toto je Jeho přikázání: Abychom uvěřili jménu Jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovali tak, jak nám přikázal. 24Kdo zachovává Jeho přikázání, zůstává v Něm a On zůstává v něm. A v tomto poznáváme, že zůstává v nás: Podle Ducha, kterého nám dal.