Juda se domlouvá na zradě
1Když Ježíš dokončil všechna tato slova, stalo se, že řekl Svým učedníkům:2„Víte, že po dvou dnech nastane pesach a Syn člověka bude zrazen, aby byl ukřižován.“3Tehdy se přední kněží, učitelé zákona a starší lidu sešli na nádvoří domu velekněze, který se jmenoval Kaifáš,4a radili se, jak by se Ježíše podvodem zmocnili a zavraždili Ho.5Řekli si však: „Neuděláme to během svátku, aby mezi lidmi nevznikly nepokoje.“
V domě Šimona Malomocného
6Když byl Ježíš v Betanii v domě Šimona Malomocného,7přistoupila k Němu žena, která měla alabastrovou nádobu velmi drahého vonného oleje, a vylila jej na Jeho hlavu, když ležel u stolu. 8Když to viděli učedníci, naštvali se a říkali: „K čemu taková ztráta?9Vždyť by mohl být ten vonný olej prodán za mnoho peněz, a ty peníze pak mohly být dány žebrákům.“ 10Ale Ježíš rozpoznal jejich přemýšlení a řekl jim: „Proč té ženě způsobujete trápení? Vždyť vůči Mně vykonala dobrý skutek. 11Vždyť žebráky máte mezi sebou stále, ale Mě mezi sebou mít stále nebudete.
12Tato žena vskutku vylila vonný olej na Moje tělo. Udělala to kvůli tomu, aby Mě připravila na pohřeb. 13Amen, říkám vám: Kdekoli po celém světě bude kázáno toto evangelium, bude se také mluvit na její památku o tom, co udělala.“ 14Tehdy odešel k předním kněžím jeden z dvanácti učedníků, který se jmenoval Juda z Kerijótu. 15Řekl: „Co mi chcete dát, když vám Ho zradím?“ A oni mu stanovili třicet stříbrných. 16Od té chvíle hledal vhodnou příležitost k tomu, aby Ho zradil.
Pesachová večeře
17Na první den svátku nekvašených chlebů k Ježíšovi přistoupili učedníci a řekli: „Kde chceš, abychom Ti připravili k jídlu pesachového beránka?“ 18On řekl: „Jděte do města k jistému člověku a řekněte mu: ‚Mistr říká: Můj čas je blízko. U tebe se Svými učedníky upořádám pesach.‘“ 19Učedníci udělali všechno tak, jak jim to Ježíš zařídil. A připravili pesachového beránka.
20Když nastal večer, Ježíš si spolu s dvanácti učedníky lehl ke stolu. 21Když jedli, řekl jim: „Amen, říkám vám: Jeden z vás Mě zradí.“ 22Velmi zesmutněli a začali Mu všichni říkat: „Jsem to snad já, Pane?“ 23On však odpověděl: „Ten, kdo namočil se Mnou ruku v míse, ten Mě zradí. 24Vskutku: Syn člověka odchází – jak je o Něm psáno. Ale běda tomu člověku, skrze něhož bude Syn člověka zrazen. Bylo by pro něj lépe, kdyby se vůbec nenarodil.“ 25Juda, který Ho zrazoval, odpověděl: „Jsem to já, veliký učiteli?“ Řekl mu: „To jsi řekl ty.“
26Když jedli, Ježíš vzal chléb, poděkoval, lámal ho a dal učedníkům se slovy: „Vezměte a jezte. Toto je Moje tělo.“ 27Vzal kalich, poděkoval a dal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni. 28Vždyť toto je Moje krev nové smlouvy, která se prolévá za mnoho lidí kvůli odpuštění hříchů. 29Ale říkám vám: Od nyní již jistě nebudu pít z tohoto plodu vinné révy, až do toho dne, kdy jej budu s vámi pít nový v království Mého Otce.“ 30Pak zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu. 31Tehdy jim Ježíš řekl: „Během této noci vám všem budu příčinou pádu. Neboť je psáno: ‚Budu bít pastýře a stádo ovcí se rozprchne.‘ 32Ale až vstanu z mrtvých, předejdu vás do Galileje.“ 33Petr Mu odpověděl: „Kdybys byl všem příčinou pádu, mně nikdy příčinou pádu nebudeš.“ 34Ježíš mu řekl: „Amen, říkám ti: Během této noci – ještě než kohout zakokrhá – Mě třikrát zapřeš.“ 35Petr Mu řekl: „I kdybych měl s Tebou zemřít – nezapřu Tě!“ Podobně mluvili i všichni ostatní učedníci.
V Getsemane
36Tehdy s nimi Ježíš přišel na místo zvané: ‚Getsemane.‘ A řekl učedníkům: „Zde se posaďte, zatímco se támhle odejdu pomodlit.“ 37Vzal s sebou Petra a dva Zebedeovy syny. Začal být velmi smutný a ustaraný. 38Tehdy jim řekl: „Moje duše je velmi zarmoucená, až k smrti. Zůstaňte tu a bděte se Mnou.“ 39Kousek poodešel, padl na Svou tvář a modlil se: „Můj Otče! Pokud je to možné, ať mě mine tento kalich. Nicméně ne jak já chci, ale jak Ty chceš.“ 40A přišel k učedníkům a našel je spící. Řekl Petrovi: „To jste se Mnou nemohli bdít jedinou chvíli? 41Bděte a modlete se, abyste nevstoupili do pokušení. Duch je vskutku odhodlán, ale tělo je slabé.“ 42Odešel podruhé a modlil se: „Můj Otče! Pokud není možné, aby Mě minul tento kalich, tedy pokud ho musím vypít – staň se Tvoje vůle.“ 43Znovu k nim přišel a našel je spící. Jejich oči byly zatíženy únavou. 44Nechal je, znovu odešel a modlil se potřetí tu samou řeč. 45Tehdy přišel ke Svým učedníkům a řekl jim: „Spěte dál a odpočívejte... Hle: Přiblížila se ta chvíle. Syn člověka je zrazován a vydáván do rukou hříšných lidí. 46Vstaňte a pojďte. Hle: Přibližuje se ten, který Mě zrazuje.“
47Zatímco ještě mluvil, hle: Přišel Juda, jeden z dvanácti učedníků, a s ním početný zástup s meči a dřevěnými holemi, který poslali přední kněží a starší lidu. 48Ten, který Ho zrazoval, jim dal znamení: „Je to ten, koho přátelsky políbím – chopte se Ho.“ 49A hned přistoupil k Ježíšovi a řekl: „Rád tě vidím, Rabbi.“ a vroucně Ho políbil. 50Ježíš mu řekl: „Společníku, proč jsi přišel?“ Tehdy přistoupili, vztáhli na Ježíše ruce a chopili se Ho. 51A hle: Jeden z těch, kteří byli s Ježíšem, natáhl ruku, vytasil svůj meč, udeřil veleknězova otroka a usekl mu ucho. 52Tehdy mu Ježíš řekl: „Vrať svůj meč na jeho místo. Vždyť všichni, kdo berou meč, mečem zahynou. 53Nebo myslíš, že nejsem schopen požádat svého Otce – a On Mi hned pošle víc, než dvanáct legií andělů? 54Ale jak by se potom naplnila Písma, podle kterých se to tak musí stát?“ 55V tu chvíli Ježíš řekl zástupům: „Vyšli jste Mě zajmout s meči a dřevěnými holemi jako nějakého banditu. Každý den jsem sedával v chrámě a učil, ale nezmocnili jste se Mě. 56Avšak toto se stalo, takže se naplnila prorocká Písma.“ Tehdy Ho všichni učedníci opustili a utekli pryč.
Soud nad Ježíšem
57Zajali Ježíše a dovedli Ho k přednímu knězi Kaifášovi, kde se shromáždili učitelé zákona a starší lidu. 58Ale Petr Ho zpovzdálí následoval až k nádvoří velekněze. Vstoupil dovnitř a seděl se služebníky, aby uviděl konec toho všeho. 59Přední kněží, starší lidu a celý sanhedrin hledali proti Ježíšovi nějaké falešné svědectví, aby Ho mohli vydat na smrt. 60Ale nic nenašli, přestože předstoupilo mnoho falešných svědků. Nakonec však předstoupili dva falešní svědkové, kteří řekli: 61„Tento Ježíš řekl: ‚Mohu zničit Boží chrám a ve třech dnech ho znovu postavit.‘“
62A povstal velekněz, který Mu řekl: „Nic neodpovídáš na to, co proti Tobě tito lidé svědčí?" 63Avšak Ježíš mlčel. A velekněz Mu řekl: „Zapřísahám Tě skrze živého Boha, abys nám řekl, zda jsi Kristus, ten Boží syn!“ 64Ježíš mu řekl: „To jsi řekl ty. Ale říkám vám: Od tohoto času uvidíte Syna člověka sedícího po pravici Moci a přicházejícího na nebeských oblacích.“ 65Tehdy velekněz roztrhl svůj vnější oděv a řekl: „Rouhal se! Nač ještě potřebujeme nějaké svědky?! Hle: Teď jste slyšeli rouhání! 66Co myslíte vy?“ A oni odpověděli: „Propadl smrti!“ 67Tehdy plivali do Jeho tváře a bili Ho pěstmi. Jiní Ho bili holemi a říkali: 68„Prorokuj nám, Kriste: Kdo Tě právě udeřil?“
69Ale Petr seděl venku na nádvoří. A přistoupila k němu jedna mladá služebná a řekla: „I ty jsi byl s tím Galilejským Ježíšem!“ 70On však přede všemi zapřel: „Nevím, o čem mluvíš.“ 71Když vyšel k bráně, uviděla ho jiná mladá služebná a řekla těm, kteří tam byli: „Tento člověk byl s tím Nazaretským Ježíšem.“ 72A on znovu zapřel, tentokrát i s přísahou: „Neznám toho člověka!“ 73Za chvíli však přistoupili ti, kteří tam stáli, a řekli Petrovi: „Pravda, také ty jsi jeden z nich, neboť i tvoje řeč tě prozrazuje.“ 74Tehdy se začal Petr zaklínat a přísahat: „Neznám toho člověka!“ A hned zakokrhal kohout. 75Petr si vzpomněl na to slovo od Ježíše, které mu dříve řekl: ‚Dříve, než kohout zakokrhá, třikrát Mě zapřeš.‘ A vyšel ven a hořce se rozplakal.