Lepší svatyně a oběť
1Také první smlouva měla ustanovení ohledně posvátných služeb; a měla pozemskou svatyni.2Neboť byl postaven první svatostánek, ve kterém byl svícen, stůl a chleby předložení – tomu se říká ‚svatyně‘,3avšak za druhou oponou byl další stan, kterému se říkalo: ‚svatyně svatých‘.4Měl zlatý kadidlový oltář a schránu smlouvy ze všech stran obloženou zlatem, ve které byl zlatý džbán obsahující mannu, Áronovu vykvetlou hůl a desky smlouvy.5Nad schránou byli cherubíni slávy zastiňující slitovnici. Ohledně těch věcí není teď potřeba jednotlivě mluvit.
6Když je to však takto připraveno, do tohoto prvního svatostánku stále vstupují kněží, kteří vykonávají posvátnou službu,7a do druhého oddělení vstupuje jen jednou ročně velekněz. A nevstupuje tam bez krve, kterou obětuje za sebe a za hříchy lidu spáchané v nevědomosti,8čímž Duch svatý objasňuje, že ještě není zjevena cesta do svatyně, dokud stojí první svatostánek,9který je podobenstvím pro přítomný čas, ve kterém jsou obětovány dary a oběti, jež nemohou ve svědomí přivést k dokonalosti ty, kdo vykonávají posvátnou službu ve svatyni,10ale týkají se jen jídel, nápojů a různého ponořování do vody a ustanovení ohledně těla – to bylo uloženo až do času nápravy.
11Avšak když přišel Kristus jako velekněz budoucího dobra (skrze větší a dokonalejší svatostánek, který nebyl udělán lidskýma rukama, tj. nebyl z tohoto stvoření), 12nevešel skrze krev kozlů a telat, avšak skrze Svou vlastní krev vstoupil jednou provždy až do svatyně, aby nalezl věčné vykoupení. 13Neboť pokud krev kozlů a býků a popel z jalovice pokropením posvěcuje to, co je poskvrněno k čistotě těla, 14čím více krev Krista, který skrze věčného Ducha obětoval Bohu sám Sebe neposkvrněného, očistí vaše svědomí od mrtvých skutků k vykonávání posvátné službě živému Bohu!
15A kvůli tomu je prostředníkem nové smlouvy, aby po Jeho smrti (která nastala kvůli vykoupení z přestupků spáchaných pod první smlouvou) přijali zaslíbení věčného dědictví ti, kteří jsou povoláni. 16Neboť kde je závěť, tam je nutné prokázat smrt toho, kdo ji smluvil. 17Neboť závěť je pevně platná až po smrti; a tak není platná, když žije ten, kdo ji smluvil. 18Proto ani ta první smlouva nebyla uvedena v planost bez krve. 19Neboť když Mojžíš řekl celému lidu přikázání podle zákona, vzal krev telat a kozlů s vodou, šarlatovou vlnou a yzop a pokropil samotnou knihu zákona i celý lid se slovy: 20‚Toto je krev smlouvy, kterou vám přikázal Bůh.‘ 21Stejným způsobem také pokropil svatostánek a všechny předměty služby. 22A téměř všechno se podle zákona očišťuje v krvi; a bez prolití krve není odpuštění.
23Bylo tedy nutné, aby obrazy těch věcí, které jsou v nebesích, byly takto očišťovány. Avšak samotné nebeské věci jsou očišťovány lepšími oběťmi, než jsou tyto. 24Neboť Kristus nevstoupil do svatyně, která byla udělána lidskýma rukama a je kopií té pravé svatyně, ale vstoupil do samotného nebe, aby se nyní za nás ukázal před Boží tváří. 25Nepřišel proto, aby častokrát obětoval sám Sebe – jako velekněz, který vstupuje každý rok do svatyně s cizí krví – 26jinak by musel od založení světa Sám častokrát trpět. Nyní je však zjeven jednou při dovršení věků, aby zrušil hříchy skrze Svou oběť. 27A jako je uloženo lidem jednou zemřít, a potom bude soud, 28tak i Kristus byl jednou obětován, aby vynesl hříchy mnoha lidí. Podruhé se bez hříchu ukáže ke spáse těm, kteří Ho toužebně očekávají.