Vnitřní rozdělení církve
1Bratři a sestry, také já, když jsem k vám přišel, tak jsem vám nepřišel hlásat tajemství Boží podle výtečných slov ani podle moudrosti.2Vždyť jsem usoudil, že nechci znát mezi vámi nic jiného, než Ježíše Krista, a to Toho ukřižovaného.3A byl jsem u vás ve slabosti, strachu a mnohém třesení.4Moje slovo a moje kázání nespočívaly v přesvědčivých slovech lidské moudrosti, ale v projevování se Ducha a v moci,5aby vaše víra nebyla v lidské moudrosti, ale v Boží moci.
6O moudrosti však mluvíme mezi vyzrálými ve víře, ale ne o moudrosti tohoto věku, ani o moudrosti vládců tohoto věku, kteří zanikají,7ale mluvíme o Boží moudrosti v tajemství, které je ukryté. Tuto moudrost Bůh před věky předem vyvolil k naší slávě.8Tuto moudrost nikdo z vládců tohoto věku nepoznal. Vždyť kdyby ji poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy, ale jak je psáno:9‚Co oko nevidělo, ucho neslyšelo, ani do lidské mysli nevstoupilo – to Bůh připravil těm, kteří Ho milují.‘
10Vždyť nám to Bůh zjevil prostřednictvím Svého Ducha. Vždyť Duch zkoumá všechno – i Boží hlubiny. 11Neboť kdo z lidí ví, co je v člověku, kromě ducha člověka, který je v něm? Tak také to, co je Boží, nezná nikdo, kromě Božího Ducha. 12My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha Toho, který je z Boha, abychom poznali to, co nám bylo Bohem milostivě darováno. 13O tom také mluvíme. Nemluvíme o tom však ve slovech, která vyučuje lidská moudrost, ale slovy, kterými vyučuje Duch. Duchovní věci srovnáváme s duchovními věcmi.
14Ale duševní člověk nepřijímá věci Božího Ducha, neboť mu jsou bláznovstvím a nemůže je poznat, protože jsou posuzovány duchovně. 15Ale duchovní člověk posuzuje všechno, sám však není posuzován od nikoho. 16Neboť ‚kdo poznal Pánovu mysl a kdo Ho bude poučovat?‘ My však máme Kristovu mysl.