Lepší velekněz
1Je ponecháváno zaslíbení vstoupit do Jeho odpočinutí. Proto se bojme, aby se nikdo z vás ani nejevil jako někdo, kdo ho promeškal.2Neboť nám je kázáno evangelium, stejně jako jim. Ale to slovo, které slyšeli, jim neprospělo, protože nebyli spojeni vírou s těmi, kteří slyšeli.3Neboť vstupujeme do odpočinutí my, kteří jsme uvěřili, jak je řečeno: ‚Jak jsem přísahal ve Svém hněvu: ‚Nevstoupí do Mého odpočinutí.‘ – ačkoliv to dílo bylo hotové od založení světa.4Neboť někde řekl ohledně sedmého dne toto: ‚A v sedmý den Bůh odpočinul od celého Svého díla.‘ 5A zde zase: ‚Nevstoupí do Mého odpočinutí.‘ 6Proto: Zůstává tedy možnost do toho odpočinutí vstoupit (a ti, kterým bylo dříve kázáno evangelium, nevstoupili kvůli úmyslné nevěře) 7– Bůh totiž znovu určuje jeden den jako ‚DNES‘, když v Davidovi říká po dlouhém čase (jak je předpovězeno): ‚Pokud DNES uslyšíte Jeho hlas, nezatvrzujte své mysli.‘8Neboť kdyby jim Jozue udělal odpočinutí, nemluvil by o jiném, pozdějším dni.9Proto Božímu lidu zůstává zachovávání soboty. 10Neboť ten, který vstoupil do Jeho odpočinutí, odpočinul také od svého díla tak, jako odpočinul od Svého díla Bůh. 11Usilujme proto vstoupit do tohoto odpočinutí, aby snad nikdo nepadl podle stejného příkladu úmyslné nevěry.
12Neboť Boží slovo je živé, efektivní, ostřejší než jakýkoliv dvousečný meč, pronikající až na rozdělení duše i ducha, kloubů i kostní dřeně; a soudí přemýšlení a myšlení mysli. 13A není před Ním skryté žádné stvoření, neboť všechno je nahé a odhalené před očima Toho, jemuž budeme skládat účty. 14Proto pokud máme tak velikého velekněze, který prošel nebesy – Ježíše, Božího Syna – držme se pevně našeho vyznání. 15Neboť nemáme velekněze, který by nemohl mít soucit s našimi slabostmi, ale máme takového, který byl ve všem podobně pokoušen jako my, ale bez hříchu. 16Proto směle přistupme k trůnu milosti, abychom přijali milosrdenství a našli milost k pomoci v pravý čas.