Narození Ježíše
1Stalo se v těch dnech, že vyšlo ustanovení od císaře Augusta, aby byl proveden zápis po celé Římské říši.2Tento soupis nastal dříve, než v Sýrii vládl jako guvernér Publius Sulpicius Quirinius.3A šli se všichni zapsat, každý do svého města.4Vystoupil také Josef z Galileje, z města Nazaret, do Judska, do města Davidova, které se nazývá ‚Betlém‘ (protože byl z domu a rodokmene Davida),5aby se dal zapsat s těhotnou Marií, která s ním byla zasnoubena.
6Když tam byli, stalo se, že se naplnily dny, aby porodila.7A porodila svého prvorozeného syna, zavinula Ho do plenek a položila Ho do koryta pro krmení zvířat, protože pro něj nebylo místo v ubytovně pro pocestné.
8V té samé krajině byli pastýři. Pobývali venku a drželi nad svým stádem noční hlídky.9A hle: Postavil se k nim Pánův anděl a osvítila je Pánova sláva. A báli se, měli veliký strach. 10Anděl jim řekl: „Nebojte se. Neboť hle: Přinesl jsem vám radostnou zprávu o veliké radosti, která je určena všem lidem. 11Dnes se vám totiž v Městě Davidově narodil Spasitel, kterým je Kristus Pán. 12A toto vám bude znamením: Najdete Miminko zavinuté do plenek, jak leží v korytě pro krmení zvířat. “ 13A najednou se s andělem objevilo velké množství nebeského vojska, které chválilo Boha se slovy: 14„♪♫ Sláva Bohu v nejvyšších nebesích, a na zemi pokoj mezi lidmi dobré vůle.♪♫“
15Když od nich andělé odešli do nebe, stalo se, že si pastýři říkali mezi sebou: „Pojďme až do Betléma a podíváme se na to slovo, které bylo vyřčeno, jež nám Pán oznámil.“ 16A šli; pospíšili si a našli Marii, Josefa a Miminko ležící v korytě pro krmení. 17Když je uviděli, rozhlašovali to slovo, které jim bylo řečeno ohledně toho Dítěte. 18A všichni, kdo o tom uslyšeli, se divili tomu, co jim bylo od pastýřů řečeno. 19Avšak Marie uchovávala všechna ta slova; uvažovala o nich ve své mysli. 20Pastýři se vrátili a přitom oslavovali a chválili Boha za vše, co slyšeli a viděli, a jak jim to bylo řečeno.
21A když se naplnilo osm dní, aby byl obřezán, pojmenovali Ho jménem ‚Ježíš‘, kterým byl pojmenován od anděla ještě předtím, než byl počat v děloze. 22Když se naplnily dny jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli Ho do Jeruzaléma, aby Ho postavili před Pána, 23jak je psáno v Pánově zákoně: ‚Každý člověk mužského pohlaví, který otevírá břicho ženy, bude nazván: Svatý Pánu.‘ 24A také chtěli dát oběť podle toho, co bylo řečeno v Pánově zákoně: pár hrdliček nebo dvě mladé holubice.
25A hle: V Jeruzalémě byl člověk, jehož jméno bylo Simeon. Ten člověk byl spravedlivý a zbožný; očekával povzbuzení Izraele a Duch svatý byl na něm. 26Bylo mu od Ducha svatého odhaleno, že neuvidí smrt, dokud neuvidí Pánova Pomazaného. 27Přišel v Duchu do chrámu. Když rodiče přinesli Dítě Ježíše, aby pro Něj vykonali to, co je potřeba podle zvyku zákona, 28vzal Ho Simeon do náruče, dobromluvil Bohu a řekl: 29„Svrchovaný Pane, nyní podle Svého slova propouštíš v pokoji Svého otroka, 30protože moje oči viděly Tvoji spásu, 31kterou jsi připravil před tváří všech lidí: 32Světlo ke zjevení národům a slávu Tvého izraelského lidu.“
33Josef a jeho matka se divili tomu, co o Něm bylo právě řečeno. 34A Simeon jim požehnal – řekl Jeho matce Marii: „Hle: Tento Ježíš je položen k pádu a povstání mnoha lidí v Izraeli, a ke znamení, proti kterému budou mluvit 35(a také tvojí duší pronikne meč), aby bylo zjeveno myšlení mnoha myslí."
36Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z kmene Ašer. Byla již velmi pokročilého věku. S mužem žila sedm let od svého panenství 37a byla vdovou až do osmdesáti čtyř let. Ona neopouštěla chrám, ale posty a prosbami sloužila Bohu dnem i nocí. 38V tu chvíli přišla, děkovala Bohu a mluvila o Něm všem, kteří v Jeruzalémě očekávali vykoupení. 39Když Ježíšovi rodiče dokončili všechno podle Pánova zákona, vrátili se do Galileje, do svého města Nazareta. 40A Dítě rostlo a sílilo na duchu; bylo naplněno moudrostí a byla na Něm Boží milost.
Dvanáctiletý Ježíš
41Jeho rodiče chodívali každý rok do Jeruzaléma na svátek pesach. 42Když Mu bylo dvanáct let, vystupovali do Jeruzaléma, jak to bylo v ten svátek zvykem. 43Když byly ty sváteční dny dokonány a vraceli se domů, Chlapec Ježíš zůstal v Jeruzalémě, ale Jeho rodiče to nevěděli. 44Domnívali se, že je ve společnosti jejich spolucestujících, a ušli den cesty. Usilovně Ho hledali mezi příbuznými a známými, ale nenašli Ho. 45Vrátili se do Jeruzaléma a tam Ho usilovně hledali. 46Po třech dnech se stalo, že Ho našli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá jim a vyptává se jich. 47Všichni, kteří Ho slyšeli, byli ohromeni nad Jeho porozuměním a odpověďmi. 48Když Ho uviděli, byli ohromeni. Jeho matka Mu řekla: „Dítě, proč jsi nám to udělal? Hle: Tvůj otec a já jsme Tě hledali s velkou bolestí.“ 49Řekl jim: „Proč jste Mě hledali? Nevěděli jste, že musím být zapojen ve věci Mého Otce?“ 50Ale oni nepochopili ta slova, která k nim mluvil. 51Šel s nimi, přišel do Nazareta a byl jim podřízen. Jeho matka pečlivě uchovávala všechna ta slova ve své mysli. 52A Ježíš dělal pokrok v moudrosti, ve věku a v přízni u Boha i u lidí.