Pátá polnice
1Zatroubil pátý anděl a uviděl jsem hvězdu spadlou z nebe na zem. A byl jí dán klíč od jámy ‚abyssu‘.2Otevřel jámu abyssu a z jámy vystoupil kouř (jakoby kouř z veliké pece), a tím kouřem se zatmělo slunce a veškerý vzduch.
3Z toho kouře vyšly na zem kobylky a byla jim dána taková moc, jakou moc mají pozemští štíři.4Bylo jim řečeno, aby neškodili pozemské trávě ani žádné zeleni ani žádnému stromu, jenom lidem, kteří nemají na čele Boží pečeť.5Bylo jim dáno, aby je nezabíjeli, ale aby je trápili pět měsíců. Jejich utrpení bylo jako utrpení od štíra, když bodne člověka.6V těch dnech budou lidé hledat smrt, ale nenajdou ji. Budou toužit zemřít, ale smrt od nich uteče.
7Podoba těch kobylek byla jakoby podoba koní připravených do války. Na svých hlavách měly něco jako věnce vítězů, barvou podobné zlatu. A jejich tváře byly jako tváře lidí.8A měly vlasy jako vlasy žen a jejich zuby byly jako zuby lvů.9Hrudní pancíře měly jakoby železné hrudní pancíře. A zvuk jejich křídel byl jako zvuk mnoha vozů s koňmi běžících do války. 10A měly ocasy jako štíři a v nich žihadla. A v jejich ocasech je jejich moc škodit lidem pět měsíců. 11Mají nad sebou krále, anděla abyssu. Jeho jméno je hebrejsky ‚Abaddon‘ a v řečtině má jméno ‚Apollyon‘.
12První ‚běda‘ odešlo. Hle: potom přichází ještě další dvě ‚běda‘.
Šestá polnice
13Zatroubil šestý anděl a uslyšel jsem hlas ze čtyř rohů zlatého oltáře, který je před Bohem. 14Řekl šestému andělu, který měl polnici: „Rozvaž ty čtyři anděly, kteří jsou spoutáni u veliké řeky Eufrat.“ 15Byli rozvázáni ti čtyři andělé, kteří byli připraveni k určité hodině, dni, měsíci a roku, aby zabili třetinu lidstva. 16Počet jejich vojska, totiž jezdectva, bylo dva desetitisíce desetitisíců. Uslyšel jsem jejich počet.
17A také jsem uviděl ve vidění koně a ti, kteří na nich seděli, měli hrudní pancíře ohnivé, hyacintové a sírové. A hlavy těch koní byly jako hlavy lvů a z jejich tlam vycházel oheň, kouř a síra. 18Těmito třemi ranami byla zabita třetina lidstva: ohněm, kouřem a sírou vycházejících z jejich tlam. 19Neboť moc těch koní je v jejich tlamách a v jejich ocasech; vždyť jejich ocasy jsou jako ocasy hadů. Mají hlavy a jimi škodí.
20Zbytek lidí, kteří nebyli těmi ranami zabiti, nezměnili v lítosti myšlení ohledně skutků svých rukou, takže se nestalo, že by přestali uctívat démony a zlaté, stříbrné, bronzové a kamenné modly, které nemohou vidět, slyšet ani chodit. 21A nezměnili v lítosti myšlení ohledně svých vražd, ani ze své magie, ani ze svého smilstva a ani ze svých krádeží.