Pavlova zkušenost s evangeliem
1Poté, po čtrnácti letech, jsem znovu vystoupil do Jeruzaléma s Barnabášem a vzal jsem s sebou i Tita.2Vystoupil jsem tam však na základě zjevení a předložil jsem jim evangelium, které kážu mezi pohany. Předložil jsem ho těm vypadajícím váženě a pouze v soukromí, abych snad neběžel nebo nebyl běžel zbytečně.3Ale ani na Tita, který byl se mnou a je Řek, nikdo nenaléhal, aby se dal obřezat 4- jak to chtěli ti vetřelci, ti falešní bratři, kteří se přiblížili, aby vyšpehovali naši svobodu, kterou máme v Ježíši Kristu, aby nás zcela zotročili. 5Těm jsme ani na chvíli neustoupili a nepodřídili jsme se jim, aby s vámi zůstala pravda evangelia.
6Od těch, kteří vypadají váženě, totiž že jsou někdo (jací byli dříve, na tom mi nezáleží, vždyť Bůh nepřijímá člověka podle vnějšího vzhledu) – zkrátka ti vypadající důležitě, se mnou nic dalšího nekonzultovali.7Ale právě naopak: Viděli, že mi bylo svěřeno kázat evangelium pro neobřezané, stejně jako bylo Petrovi svěřeno kázat evangelium pro obřezané.8Neboť Ten, který způsobil u Petra apoštolství k obřezaným, způsobil také u mě apoštolství k pohanům. 9Když Jakub, Kéfa, Jan a ti vypadající důležitě, kteří jsou sloupy církve, rozpoznali tu milost, která mi byla dána, podali mně a Barnabášovi pravici společenství, abychom my šli k pohanům a oni šli k obřezaným. 10Jen chtěli, abychom pamatovali na žebráky, což jsem také usilovně dělal.
11Když však přišel Kéfa do Antiochie, postavil jsem se proti němu tváří v tvář, protože byl jasně odsouzený. 12Vždyť předtím, než přišli někteří lidé od Jakuba, spolujedl s pohany. Když však přišli ti od Jakuba, začal couvat a oddělovat se, protože se bál těch, kteří byli z obřezaných. 13A spolupřetvařovali se s ním i ostatní Židé, takže jejich přetvářkou byl sveden i Barnabáš. 14Když jsem ale viděl, že nejdou přímo k pravdě evangelia, řekl jsem Kéfovi přede všemi: „Pokud ty jsi Žid, ale žiješ pohansky a ne židovsky – proč naléháš na pohany, aby žili židovsky?“
Evangelium a Písmo
15My jsme přirozeností Židé a ne hříšníci z pohanů – 16avšak víme, že člověk není ospravedlňován ze skutků zákona, ale pouze prostřednictvím Kristovy víry. Také my jsme v Ježíši Kristu uvěřili, abychom byli ospravedlněni z Kristovy víry a ne ze skutků zákona – protože ze skutků zákona nebude ospravedlněno žádné tělo.
17Pokud však ti, kteří hledají ospravedlnění v Kristu, sami sebe shledali hříšnými – je proto Kristus služebníkem hříchu? Naprosto ne! 18Vždyť pokud znovu stavím to, co jsem zničil, představuji sám sebe jako přestupníka. 19Vždyť já jsem prostřednictvím zákona zemřel zákonu, abych žil Bohu. 20Spoluukřižován s Kristem, již nežiji já, ale žije ve mně Kristus. Ten život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal Sebe za mě. 21Neodmítám Boží milost, vždyť pokud je spravedlnost prostřednictvím zákona, potom Kristus zemřel bezúčelně.