MEZIHRA POLNIC – dva proroci
1Byl mi dán rákos ve tvaru hole. [Anděl se postavil] a řekl: „Vstaň a změř Boží chrám, oltář a ty, kteří se v něm klaní.2Ale nádvoří, které je zvenčí chrámu, vynech a neměř ho, protože bylo dáno pohanům a ti budou šlapat po svatém městě čtyřicet dva měsíců.3A dám moc dvěma svědkům, kteří budou prorokovat tisíc dvě stě šedesát dní oblečeni do žíněného roucha.”
4To jsou ty dvě olivy a ty dva svícny stojící před Pánem země.5Pokud by jim chtěl někdo ublížit, z jejich úst vyjde oheň a pohltí jejich nepřátele. A pokud by jim někdo chtěl ublížit, tak musí být takto usmrcen.6Tito svědkové mají moc zavřít nebe, aby nepadal déšť ve dnech jejich prorokování. A mají moc nad vodami, aby je obrátili v krev, a mohou bít zemi kteroukoli ranou, kdykoli budou chtít.
7Ale až dokončí své svědectví, šelma vystupující z abyssu s nimi povede válku, přemůže je a zabije je.8A jejich mrtvoly budou ležet na ulicích velikého města, které se nazývá duchovně Sodoma a Egypt, kde byl ukřižován i jejich Pán.9Mnozí z lidí, kmenů, jazyků a národů budou pozorovat jejich mrtvoly tři a polovinu dne; a jejich mrtvoly nedovolí položit do hrobu. 10A ti, kteří bydlí na zemi, se nad nimi budou radovat a navzájem si posílat dary, protože ti dva proroci trápili ty, kteří přebývají na zemi.
11A po třech a polovině dne do nich vstoupil duch života od Boha a postavili se na své nohy. A veliký posvátný strach padl na ty, kteří je pozorovali. 12A slyšeli veliký hlas z nebe, který jim říkal: „Vystupte sem!!“ Vystoupili v oblaku do nebe a jejich nepřátelé je pozorovali. 13A v tu chvíli nastalo veliké zemětřesení a desetina města padla; a v tom zemětřesení bylo zabito sedm tisíc jmen lidí. Zbytek lidí se zděsil a vzdal slávu nebeskému Bohu.
14Druhé běda pominulo, hle: třetí běda rychle přichází!
Sedmá polnice
15Zatroubil sedmý anděl a v nebi zazněly veliké hlasy: „Království světa se stalo královstvím našeho Pána a Jeho Krista. A bude kralovat na věky věků!!“ 16A těch dvacet čtyři starších, kteří sedí na svých trůnech před Bohem, padlo na své tváře a klaněli se Bohu se slovy: 17„Děkujeme Ti, Pane, Bože Všemocný, který jsi, kterýs byl a který přicházíš, protože ses chopil Své veliké moci a ujal ses kralování. 18Rozhněvaly se národy a přišel Tvůj hněv a čas soudit mrtvé a dát odměnu Tvým otrokům, prorokům, svatým a těm, kteří se bojí Tvého jména – malým i velkým – a zcela zničit ty, kdo zcela ničí zemi.“
19A byl otevřen Boží chrám v nebi a v chrámě bylo vidět schránu Jeho smlouvy. A nastaly blesky, hlasy, hromy, zemětřesení a veliké krupobití…