Lepší svatyně a oběť
1Protože má zákon pouze stín přicházejícího dobra a nemá samotný obraz těch skutečností, nemůže každý rok stejnými oběťmi (jež jsou neustále obětovány) udělat dokonalé ty, kteří s nimi přistupují.
2Pokud by se stalo, by že ti, kteří vykonávají posvátnou službu ve svatyni, už neměli žádné špatné svědomí ohledně hříchu (když jsou jednou provždy očištěni) - nevedlo by to snad k tomu, že by přestaly být přinášeny oběti?
3Ale v těch obětech je každým rokem připomínka hříchů,4neboť je nemožné, aby krev býků a kozlů odstraňovala hříchy.
5Proto když vstupuje do světa, říká: ‚Obětní dary a jiné oběti jsi nechtěl, avšak připravil jsi Mi tělo;6celopaly a oběti za hříchy sis neoblíbil.‘7Tehdy jsem řekl: ‚Hle: Jsem tu – jak je o Mně napsáno ve svitku knihy – abych konal, Bože, Tvoji vůli.‘ 8Když napřed říká: ‚Obětní dary, oběti, celopaly a oběti za hřích jsi nechtěl, ani jsi v nich nenašel zalíbení‘ – tedy ty, které se obětují podle zákona, 9potom řekne: ‚Hle, jsem tu, abych konal, Bože, Tvoji vůli‘ – to první ruší, aby ustanovil to druhé. 10V té vůli jsme posvěceni skrze oběť Ježíšova těla jednou provždy.
11Každý kněz stojí a každý den slouží ve svatyni a obětuje častokrát ty samé oběti, které nikdy nemohou odstranit hříchy. 12Když Tento Ježíš přinesl jedinou oběť za hříchy navěky, usedl po Boží pravici a nadále čeká, 13až budou položeni Jeho nepřátelé jako rohož pod Jeho nohy. 14Neboť jedinou obětí udělal dokonalé navěky ty, kteří jsou posvěcováni. 15Vždyť nám o tom svědčí i Duch Svatý. Neboť po slovech: 16‚Toto je smlouva, kterou s nimi smluvím po těch dnech, říká Pán: Moje zákony dám do jejich myslí a napíši jim je do jejich přemýšlení,‘ 17dodává: ‚A na jejich hříchy a na jejich protizákonnosti už jistě nevzpomenu.‘ 18Vždyť kde je odpuštění jejich hříchů, tam již není oběť za hřích.
Lepší život křesťanů
19Bratři a sestry, když tedy máme smělou důvěru vstoupit do svatyně v Ježíšově krvi 20(díky které nám uvedl v platnost novou a živou cestu skrze oponu, tj. Své tělo) 21a když máme tak velikého kněze nad Božím domem, 22přistupujme s opravdovou myslí v plné jistotě víry, v myslích očištěni pokropením od zlého svědomí a s tělem vykoupaným v čisté vodě. 23Držme se neochvějně a pevně vyznání své naděje, neboť věrný je Ten, který slibuje. 24Buďte k sobě navzájem pozorní, abyste se podněcovali k lásce a dobrým skutkům. 25Neopouštějte svoje společná shromáždění, jak to mají někteří ve zvyku, ale povzbuzujte se tím více, čím více vidíte, jak se přibližuje ten den.
26Neboť pokud dobrovolně hřešíme poté, co jsme přijali známost pravdy, nezůstává již pro nás oběť za hříchy, 27ale jen jakési strašlivé očekávání soudu a dychtivého ohně, který má pohltit odpůrce. 28Pokud někdo odmítá Mojžíšův zákon, umírá bez soucitu na základě dvou nebo tří svědků. 29Přemýšlejte, oč horšího potrestání je hoden ten, kdo pošlapal Božího Syna, krev smlouvy (ve které je posvěcen) považuje za obyčejnou a uráží Ducha milosti! 30Vždyť znáte Toho, který řekl: ‚Pomsta je Moje, Já odplatím,‘ říká Pán. A znovu: ‚Pán bude soudit Svůj lid.‘ 31Je strašlivé upadnout do rukou živého Boha!
32Připomeňte si však dřívější dny, ve kterých jste byli osvíceni a vytrvali jste pod utrpením mnoha zápasů. 33Buď jste byli veřejně vystavováni pohanění a pronásledování, nebo jste se stali společníky těch, se kterými bylo takto zacházeno. 34Neboť jste měli soucit s vězni a drancování svého majetku jste přijali s radostí a vědomím, že sami máte lepší a trvalejší majetek v nebi.35Proto nezahazujte svou smělou důvěru, která má velikou řádnou odplatu. 36Neboť je vám zapotřebí vytrvalosti, abyste konali Boží vůli a přijali zaslíbení. 37‚Neboť ještě velmi, velmi krátce a Ten přicházející přijde a s příchodem nebude prodlévat. 38Můj spravedlivý bude žít z víry; a kdyby ustoupil, Moje duše v něm nebude mít zalíbení.‘ 39My však nejsme lidé ustupující k zatracení, ale jsme lidé víry k získání duše.