Ježíš získává a vyučuje učedníky
1V sobotu se stalo, že Ježíš procházel skrze obilné pole a Jeho učedníci trhali a jedli klasy, které mnuli rukama.2Tehdy někteří farizeové řekli: „Proč děláte to, co není dovoleno dělat v sobotu?"3Ježíš jim odpověděl: „Nečetli jste, co udělal David, když hladověl on i ti, kteří byli s ním?4Jak vešel do Božího domu a vzal chleby předložení, které není dovoleno jíst nikomu, jen kněžím – a jedl, a dal i těm, kteří byli s ním?“5A řekl jim: „Syn člověka je Pánem soboty.“
6Stalo se jinou sobotu: Ježíš vešel do synagogy a vyučoval. A byl tam člověk, jehož pravá ruka byla ochrnutá.7Učitelé zákona a farizeové Ho pozorně sledovali, zda bude v sobotu uzdravovat – aby našli něco, za co by Ho obžalovali.8On však znal jejich myšlení. Řekl tomu člověku, který měl ochrnutou ruku: „Vstaň a postav se doprostřed.“ On vstal a postavil se tam.9Ježíš jim řekl: „Zeptám se vás: Je dovoleno v sobotu dělat dobré věci, nebo dělat špatné věci? Duši zachránit, nebo zničit?“ 10Rozhlédl se na všechny kolem a řekl mu: „Natáhni svou ruku.“ On to udělal a jeho ruka byla obnovena; byla jako ta druhá ruka. 11Oni však byli naplněni bezohledností a diskutovali mezi sebou o tom, co by Ježíšovi udělali.
12V těch dnech se stalo, že Ježíš vystoupil na horu, aby se modlil. A strávil noc v Boží modlitbě. 13Když nastal den, zavolal Své učedníky a vybral z nich dvanáct, které nazval ‚apoštoly‘: 14Šimona (kterého pojmenoval Petr), jeho bratra Ondřeje, Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje, 15Matouše, Tomáše, Jakuba (syna Alfeova), Šimona (zvaného ‚nadšenec‘), 16Judu Jakubova a Judu z Kerijótu, který se stal zrádcem.
17Sestoupil s nimi z hory a postavil se na rovině; a byl s Ním početný zástup Jeho učedníků a velké množství lidí z celého Judska, Jeruzaléma a pobřežní oblasti Týru a Sidónu. 18Přišli, aby Ho slyšeli a byli uzdraveni ze svých chronických onemocnění. A ti, kteří byli trápeni od nečistých duchů, byli uzdravováni. 19Všichni ze zástupu se Ho snažili dotknout, protože z Něj vycházela moc a všechny uzdravovala. 20On pozdvihl Své oči ke Svým učedníkům a řekl: „Blahoslavení jsou žebráci, neboť jejich je Boží království. 21Blahoslavení jsou ti, co nyní hladoví, neboť budou nasyceni. Blahoslavení jsou ti, kteří nyní pláčou, neboť se budou smát. 22Blahoslavení jste, když vás budou nenávidět, když vás vyloučí ze synagog a když vás budou urážet a zavrhnou vaše jméno jako zlé kvůli Synu člověka. 23V ten den se radujte a poskakujte radostí, neboť hle: Vaše odplata v nebi je hojná. Vždyť totéž dělali jejich otcové prorokům. 24Nicméně: Běda vám, bohatým, neboť již máte své potěšení. 25Běda vám, kteří jste nasyceni, neboť budete hladovět. Běda vám, kteří se nyní smějete, neboť budete naříkat a plakat. 26Běda vám, když o vás budou mluvit všichni lidé dobré věci, vždyť totéž dělali jejich otcové falešným prorokům.
27 Ale vám, kteří slyšíte, říkám: Milujte své nepřátele a konejte dobro těm, kteří vás nenávidí. 28Žehnejte těm, kteří vás proklínají; a modlete se za ty, kteří vám nadávají. 29Kdo tě bije do tváře, tomu nabídni i druhou tvář. Kdo ti bere tvůj plášť, tomu neodepři ani tuniku. 30Dej každému, kdo tě prosí, a od toho, kdo ti bere to, co je tvoje, nežádej nic zpět. 31Jak chcete, aby lidé dělali vám, tak i vy dělejte jim. 32Pokud milujete jen ty, kteří vás milují – co děláte milostivého? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují. 33A pokud děláte dobré věci vůči těm, kteří vám dělají dobré věci – co je na tom milostivého? I hříšníci dělají totéž. 34A pokud budete půjčovat těm, od kterých očekáváte, že obdržíte peníze zpět – co je na tom milostivého? I hříšníci půjčují hříšníkům, aby obdrželi stejné peníze zpátky. 35Nicméně: Milujte své nepřátele, dělejte dobré věci a půjčujte a nečekejte nic na oplátku. A vaše odplata bude hojná a budete syny Nejvyššího, protože On je dobrotivý i vůči nevděčným a zlým lidem. 36Buďte soucitní, jako je soucitný i váš Otec.
37 Nesuďte, a jistě nebudete souzeni. Neodsuzujte, a jistě nebudete odsouzeni. Odpouštějte, a bude vám odpuštěno. 38Dávejte, a bude vám dáno – dobrou míru, natlačenou, natřesenou, přetékající vám dají na vaši hruď. Vždyť mírou, jakou měříte, takovou bude naměřeno na oplátku vám.“
39Říkal jim také přirovnání: „Může snad slepý člověk vést slepého člověka? Nespadnou snad oba do jámy? 40Učedník není nad svého mistra. Avšak každý, kdo je dokonale připraven, bude jako jeho učitel.
41Proč vidíš třísku, která je v oku tvého bratra, a nevnímáš trám, který je ve tvém oku? 42Jak můžeš říct svému bratru: ‚Bratře, nech mě, abych ti vyjmul třísku z tvého oka‘ – ale sám ve svém oku nevidíš trám? Pokrytče, vyjmi nejprve trám ze svého oka, a pak budeš zřetelně vidět, abys vyjmul třísku, která je v oku tvého bratra.
42 Vždyť neexistuje dobrý strom, který by nesl špatné ovoce, ani naopak neexistuje špatný strom, který by nesl dobré ovoce. 44Neboť každý strom se pozná po svém ovoci. Vždyť se z trní nesbírají fíky ani se z trnitého keře nesbírají trsy hroznů. 45Dobrý člověk vynáší dobré z toho dobrého, co nashromáždil v mysli, a zlý člověk vynáší zlo z toho zlého, co nashromáždil v mysli. Neboť jeho ústa mluví z toho, v čem má mysl nadbytek.
46Proč Mě oslovujete: ‚Pane, Pane!‘ – a neděláte, co vám říkám? 47Ukážu vám, komu je podoben každý, kdo přichází ke Mně, slyší Moje slovo a uskutečňuje je: 48Je podobný člověku, který stavěl dům. Kopal, hloubil… A položil základy na skále. Když nastala povodeň, na ten dům se obořila řeka, ale nemohla jím zatřást, protože byl dobře postaven. 49Ale ten, kdo slyší a neuskutečňuje Moje slova, je podobný člověku, který staví svůj dům na zemi bez základů. Na ten dům se obořila řeka a hned padl; a zřícení toho domu bylo veliké.“