Kázání na hoře
1Ježíš uviděl zástupy a vstoupil na horu. Když se posadil, přistoupili k Němu Jeho učedníci.2Otevřel Svoje ústa a vyučoval je:
3„Blahoslavení chudí duchem,
neboť jejich je nebeské království.
4Blahoslavení naříkající,
neboť oni budou povzbuzeni.
5Blahoslavení pokorní,
neboť oni zdědí zemi.
6Blahoslavení ti, kdo hladoví a žízní po spravedlnosti,
neboť oni budou nasyceni.
7Blahoslavení milosrdní,
neboť oni dojdou milosrdenství.
8Blahoslavení čisté mysli,
neboť oni uvidí Boha.
9Blahoslavení mírotvůrci,
neboť oni budou nazváni Božími syny.
10Blahoslavení ti, kdo jsou pronásledováni kvůli spravedlnosti,
neboť jejich je nebeské království.
11 Blahoslavení jste, když vás budou kvůli Mně urážet, pronásledovat a mluvit všechno zlé proti vám a přitom budou lhát. 12Radujte se a veselte se, neboť máte velkou odměnu v nebesích. Vždyť tak pronásledovali i proroky, kteří zde byli před vámi. 13Vy jste sůl země. Pokud se však sůl stane neslanou, čím bude osolena? Již se na nic nehodí, než aby byla vyhozena ven a lidé po ní šlapali. 14Vy jste světlo světa. Nemůže být skryto město, které leží na hoře. 15Ani nikdo nerozsvěcuje lampu a nestaví ji pod nádobu, ale staví ji na svícen a svítí všem v domě. 16Tak ať zazáří vaše světlo před lidmi, aby mohli vidět vaše dobré skutky a oslavovali vašeho Otce v nebesích. 17Nedomnívejte se, že jsem přišel zničit Zákon nebo Proroky, nepřišel jsem je zničit, ale naplnit. 18Ano, zajisté vám říkám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ze zákona jediné písmenko či jediná čárečka - ano, nepomine dokud nebude uskutečněn celý zákon. 19Pokud by někdo zrušil i jen jediné z těch nejmenších přikázání a vyučoval tak lidi, v nebeském království bude nazván nejmenším. Kdo by však konal i vyučoval ta přikázání, ten bude v nebeském království nazván velikým. 20Neboť vám říkám: Pokud nebude vaše spravedlnost hojnější, než učitelů zákona a farizeů, nevejdete do nebeského království.
21Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: ‚Nezavraždíš.‘ ‚Kdo by zavraždil, propadne soudu.‘ 22Já vám však říkám, že každý, kdo se [zbytečně] hněvá na svého bratra, propadne soudu. Kdo by svému bratru řekl: ‚Blázne‘, propadne sanhedrinu. Kdo by řekl bratru: ‚Hlupáku‘, propadne ohni gehenny. 23Proto pokud bys obětoval svůj obětní dar na oltáři, a tam sis vzpomněl, že tvůj bratr má něco proti tobě, 24zanech tam svůj dar před oltářem a odejdi. Nejprve se smiř se svým bratrem, a pak přijď a obětuj svůj obětní dar. 25Buď rychlý k dobrému smýšlení vůči svému oponentovi, dokud jsi s ním na cestě. Jinak tě tvůj oponent vydá soudci, soudce tě vydá příslušnému úředníku a ten tě vsadí do vězení. 26Amen, říkám ti: Nevyjdeš odsud, dokud nezaplatíš poslední kvadrans.
27Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: ‚Nezcizoložíš.‘ 28Já vám však říkám, že každý, kdo se dívá na ženu tak, že po ní zatouží, již s ní zcizoložil ve svojí mysli. 29Pokud tě svádí tvoje pravé oko, vydloubni je a odhoď od sebe, neboť je pro tebe lepší, aby zahynul jeden z tvých orgánů, a nebylo celé tvoje tělo odhozeno do gehenny. 30A pokud tě svádí tvoje pravá ruka, usekni ji od sebe a odhoď pryč, neboť je pro tebe lepší, aby zahynul jeden z tvých orgánů a celé tvoje tělo neodešlo do gehenny.
31Bylo také řečeno: ‚Kdo by se rozvedl se svou ženou, ať jí dá rozlukový list.‘ 32Já vám však říkám, že každý, kdo se rozvádí se svou ženou, kromě případu smilstva, navádí ji k cizoložství. A kdo by se s rozvedenou oženil, cizoloží.
33Znovu: Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: ‚Nebudeš křivě přísahat, ale svoje přísahy vrátíš zpět Pánu.‘ 34Já vám však říkám: Nepřísahejte vůbec. 35Ani při nebi, protože je to Boží trůn, ani při zemi, protože je to rohož Jeho nohou, ani při Jeruzalému, protože je to město velkého Krále. 36Ani nepřísahejte při svojí hlavě, protože nejste schopni jediný vlas udělat bílým nebo černým. 37Ať je vaše řeč: ‚ano, ano‘ a ‚ne, ne‘. Co je nad to, to je od Zlého.
38Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ 39Já vám však říkám: Nestavte se na odpor zlým lidem. Kdo ti dá facku na pravou stranu čelisti, obrať k němu i tu druhou. 40Kdo se chce s tebou soudit a vzít ti tvoji tuniku, zanech mu i svůj plášť. 41A kdo by tě nutil jít jednu míli, jdi s ním dvě. 42Kdo tě prosí, tomu dáš a kdo by si chtěl od tebe půjčit, od toho se neodvracej.
43Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Budeš milovat svého bližního a nenávidět svého nepřítele.‘ 44Ale já vám říkám: Neustále milujte svoje nepřátele, modlete se za ty, kdo vás pronásledují, žehnejte těm, kdo vás proklínají a konejte dobro těm, kdo vám nadávají a nenávidí vás, 45abyste se stali syny Otce, který je v nebesích. Neboť Jeho slunce svítí na zlé i dobré lidi a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. 46Pokud však milujete ty, kteří vás milují – jakou máte odměnu? Nedělají totéž i výběrčí daní? 47A pokud zdravíte jen svoje bratry co děláte navíc? Nedělají totéž i pohané? 48Budete tedy tak dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.