Ježíš vyučuje službě i slovu
1Jednou se Ježíš na nějakém místě modlil. Když přestal, stalo se, že Mu jeden z Jeho učedníků řekl: „Pane, nauč nás se modlit, jak to i Jan učil své učedníky.“2Řekl jim: „Když se modlíte, říkejte: ‚Náš Otče, který jsi v nebesích, buď posvěceno Tvoje jméno, přijď Tvoje království, staň se Tvoje vůle, jako v nebi, tak i na zemi. 3Náš chléb pro zítřek dej nám každý den4a odpusť nám naše hříchy, vždyť i my odpouštíme každému našemu dlužníkovi. A nenechej nás napospas pokušení, ale vysvoboď nás od zlého.‘“
5Řekl jim: „Někdo z vás bude mít přítele, půjde k němu o půlnoci a řekne mu: ‚Příteli, půjč mi tři chleby,6neboť ke mně přišel ze své cesty můj přítel, a nemám, co bych mu předložil.‘7A on zevnitř řekne: ‚Neotravuj mě, dveře jsou již zavřeny a moje děti jsou se mnou v posteli. Nemohu vstát a dát ti ty chleby.‘8Říkám vám: I když nevstane a nedá mu ty chleby kvůli tomu, že je jeho přítel, kvůli jeho smělosti vstane a dá mu to, co potřebuje.
9 I já vám říkám: Proste, a bude vám dáno. Hledejte, a najdete. Tlučte, a bude vám otevřeno. 10Vždyť každý, kdo prosí, dostává; kdo hledá, nalézá; a tomu, kdo tluče, bude otevřeno. 11Copak je mezi vámi otec, který když ho syn poprosí o chléb, tak mu podá kámen? Nebo když syn poprosí o rybu, podá mu místo ryby hada? 12Nebo by poprosil o vejce, a podal by mu štíra? 13Proto tedy vy, ačkoliv jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím více Otec, který je v nebesích, dá Ducha Svatého těm, kdo Ho prosí.“
14A Ježíš vyháněl démona; ten démon byl němý. Když démon vyšel, stalo se, že ten němý člověk mluvil. A lidé ze zástupu se tomu divili, 15ale někteří z nich říkali: „Vyhání démony v moci belzebuba, vládce démonů.“ 16Jiní lidé Ho pokoušeli; hledali od Něj znamení z nebe.
17Ale On znal jejich přemýšlení a řekl jim: „Každé království, které je samo proti sobě rozdělené, pustne, a dům rozdělený proti domu padá. 18Pokud je však i satan proti sobě rozdělen, jak může jeho království obstát? Vždyť říkáte, že v moci belzebuba vyháním démony. 19Pokud však v moci belzebuba vyháním démony, v kom démony vyhání vaši synové? Proto oni budou vašimi soudci. 20Pokud však vyháním démony Božím prstem, potom už k vám přišlo Boží království. 21Když silný a plně ozbrojený člověk střeží nádvoří svého domu, všechny jeho věci jsou v pokoji. 22Kdyby však na něj přišel někdo silnější a přemohl ho, odejme mu celou zbroj, ve kterou věřil, a jeho kořist si rozdělí. 23Kdo není se Mnou, je proti Mně. A kdo se Mnou neshromažďuje, rozptyluje.
24Když z člověka vyjde nečistý duch, prochází se po pustých místech a hledá odpočinek. A když nenachází, řekne si: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘ 25A když přijde, najde jej prázdný, vymetený a pěkně uspořádaný. 26Pak jde, přijme k sobě sedm dalších duchů – zlejších, než on sám – vejdou do toho člověka a přebývají tam. A pozdější věci toho člověka jsou horší než dřívější.“
27Když to říkal, stalo se, že jedna žena ze zástupu pozvedla svůj hlas a řekla mu: „Blahoslavené je břicho matky, ve kterém Tě nosila, a blahoslavená jsou prsa, ze kterých ses kojil.“ 28On řekl: „Blahoslavení jsou naopak ti, kteří slyší Boží slovo a zachovávají je.“ 29Když se shromažďovaly zástupy, začal říkat: „Tato generace je zlou generací. Hledá znamení, a znamení jí nebude dáno, pouze znamení proroka Jonáše. 30Neboť jako se stal Jonáš znamením obyvatelům Ninive, tak se i Syn člověka stane znamením této generaci. 31Na soudu s muži této generace povstane královna z jihu a odsoudí je. Neboť ona přijela z dalekých končin země, aby slyšela Šalamounovu moudrost. A hle: Zde je někdo větší, než Šalamoun. 32Na soudu s touto generací povstanou muži z Ninive a odsoudí ji. Neboť oni na Jonášovo kázání v lítosti změnili myšlení. A hle: Zde je někdo větší než Jonáš.
33Nikdo nezapaluje lampu a nestaví ji do skrýše ani pod nádobu, ale staví ji na svícen, aby ti, kdo vcházejí do domu, viděli světlo. 34Lampou tvého těla je tvoje oko. Když je tvoje oko čisté, i celé tvoje tělo bude osvětlené, když však bude tvoje oko zlé, také celé tvoje tělo bude potemnělé. 35Dávejte si tedy pozor na to, aby světlo, které je v tobě, nebylo temnotou. 36Pokud bude tvoje tělo plně osvětlené a nebude mít žádnou potemnělou částečku – bude všechno tak osvětlené, jako když tě lampa ozařuje svým osvětlením.“
37Jakmile domluvil, prosil Ho nějaký farizeus, aby u něho poobědval. Ježíš vešel do jeho domu a posadil se ke stolu. 38Farizeus viděl, že se před obědem nevykoupal, a podivil se tomu.
39Pán mu řekl: „Nyní vy, farizeové: očišťujete zvenčí kalichy i mísy, avšak váš vnitřek je plný touhy po drancování a špatnosti. 40Vy krátkozrací! Ten, kdo udělal to, co je zvenčí – neudělal snad také vnitřek? 41Raději z vnitřního přesvědčení dávejte příspěvky pro chudé, a hle – všechno vám je čisté. 42Ale běda vám, farizeům, protože platíte desátky z máty, routy a ze všech zahradních bylin, ale zanedbáváte soud a Boží lásku. Tyto věci jsou nutné dělat a ty další nezanedbávat. 43Běda vám, farizeům, protože milujete přední sedadla v synagogách a zdravení na tržištích. 44Běda vám, učitelé zákona a farizeové, pokrytci. Protože jste jako nejasné hroby. A lidé, kteří po nich chodí, to nevědí.“
45Jeden ze znalců zákona Mu odpověděl: „Mistře, když říkáš tyto věci, urážíš také nás.“ 46On však řekl: „Také vám, znalcům zákona, běda! Protože zatěžujete lidi obtížně nositelnými náklady a sami se těch nákladů nedotknete ani jedním prstem. 47Běda vám, protože stavíte pomníky prorokům, které vaši otcové zavraždili. 48Tak dosvědčujete skutky vašich otců a souhlasíte s nimi, neboť oni ty proroky zavraždili – a vy jim stavíte pomníky... 49Proto i Boží Moudrost řekla: ‚Pošlu k nim proroky a apoštoly a oni některé z nich zavraždí a jiné budou pronásledovat, 50aby byla od této generace vyžádána krev všech proroků, která byla prolita od založení světa – 51od Ábelovy krve až do krve Zachariáše, který byl zavražděn mezi oltářem a budovou chrámu. Ano, říkám vám: Od této generace bude tato krev vyžádána. 52Běda vám, znalci zákona, protože jste vzali klíč poznání; sami jste nevešli, a těm, kdo vcházejí, bráníte.“
53Když odsud vyšel, začali vůči Němu učitelé zákona a farizeové chovat intenzivní závist a vyptávat se Ho na mnoho věcí. 54Číhali na Něj, aby z Jeho úst něco ulovili.