O rozluce
1Když Ježíš dokončil tato slova, stalo se, že se odebral z Galileje a šel do judských krajin za Jordán.2Následovaly Ho početné zástupy a On je tam uzdravil.3A přistoupili k Němu farizeové, aby Ho pokoušeli. Řekli: „Je člověku dovoleno propustit svou ženu z jakéhokoli důvodu?“4On však odpověděl: „Nečetli jste, že Ten, který stvořil člověka, na počátku ‚udělal je jako muže a ženu‘?
5A řekl: „Proto člověk opustí otce i matku a připojí se ke svojí ženě. A ti dva budou jedním tělem.‘6Takže již nejsou dvě těla, ale jedno tělo. Proto co Bůh sjednotil, ať člověk neodděluje.“7Řekli Mu: „Proč tedy Mojžíš přikázal dát ženě rozlukový list a propustit ji?“
8Řekl jim: „Mojžíš vám dovolil propouštět vaše ženy kvůli zatvrzelosti vaší mysli. Od počátku tomu tak ale nebylo. 9Ale říkám vám, že každý, kdo propustí svou ženu – mimo důvod smilstva – a ožení si jinou ženu, cizoloží. A kdo se ožení s tou propuštěnou ženou, cizoloží.“
10Jeho učedníci Mu řekli: „Pokud je ten důvod k rozluce mezi mužem a ženou takový, je lepší se neženit.“ 11On jim však řekl: „Ne všichni chápou to slovo; ale jen ti, kterým je to dáno. 12Neboť jsou eunuchové, kteří se tak narodili z břicha své matky. Jsou také eunuchové, ze kterých udělali eunuchy lidé. A jsou eunuchové, kteří se sami udělali eunuchy pro nebeské království. Kdo je schopen to pochopit, ať pochopí.“
13Tehdy k Němu lidé přiváděli děti, aby na ně pokládal ruce a modlil se za ně. Avšak učedníci je napomínali. 14Ale Ježíš řekl: „Nechte děti a nebraňte jim přijít ke Mně, neboť takovým patří nebeské království.“ 15A položil na ně ruce a pak odtamtud odešel.
Bohatý mladík
16A hle: přistoupil k Němu jeden člověk a řekl: „Mistře, dobrý muži, co dobrého mám udělat, abych měl věčný život?“ 17On mu řekl: „Proč Mě nazýváš ‚dobrý‘? Jen jediný je dobrý, totiž Bůh. Pokud však chceš vstoupit do života, zachovávej přikázání.“ 18Řekl Mu: „Která?“ Ježíš řekl: „Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, neřekneš falešné svědectví, 19cti svého otce i matku, miluj svého bližního jako sebe…“ 20Mladík Mu řekl: „To všechno jsem zachoval od svého mládí. Co mi ještě chybí?“ 21Ježíš mu řekl: „Pokud chceš být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek a dej to žebrákům – a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď sem a následuj Mě.“ 22Když mladík to slovo uslyšel, odešel a byl velmi smutný, neboť měl mnoho majetku.
23Ježíš řekl Svým učedníkům: „Amen, říkám vám, že bohatý člověk vstoupí do nebeského království obtížně. 24Znovu vám říkám: Snadněji projde velbloud skrze oko jehly, než bohatý člověk vstoupí do Božího království.“ 25Když touslyšeli učedníci, byli velice udiveni. Říkali: „Kdo tedy může být spasen?“
26Ježíš na ně pohlédl a řekl jim: „U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všechno.“ 27Tehdy Mu Petr odpověděl: „Hle: My jsme opustili všechno a následovali jsme Tě. Co potom bude s námi?“ 28Ježíš jim řekl: „Amen, říkám vám, kteří jste Mě začali následovat: Při znovuzrození, kdy Syn člověka usedne na trůn Své slávy, posadíte se také vy na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct izraelských kmenů. 29A každý, kdo opustil domy, bratry, sestry, otce, matku, manželku, děti či pozemky kvůli Mému jménu – obdrží stokrát víc a zdědí věčný život. 30Neboť mnozí první budou poslední a poslední budou první.“