Pavel obhajuje svoji službu
1Musím se pochlubit, ač mi to není k užitku: Přicházím k viděním a zjevením Pána.2Znám člověka v Kristu, který byl před čtyřiceti lety uchopen a přenesen do třetího nebe – zda to bylo v těle, nevím, nebo mimo tělo, nevím, Bůh to ví.3A vím o takovém člověku – zda to bylo v těle, nevím, nebo bez těla, nevím, Bůh to ví –4že byl uchopen a přenesen do ráje, a slyšel nevyslovitelná slova, která nejsou dovolena člověku říct.5Ohledně takového člověka se budu chlubit, avšak sebou se nebudu chlubit, kromě svých slabostí.6Vždyť pokud bych se chtěl chlubit, nebyl bych hloupý, protože bych říkal pravdu. Ušetřím vás však toho chlubení, aby mě někdo nepovažoval za víc, než co na mně vidí, nebo co ode mně slyší.
7A abych se tedy nadměrným zjevením nepovyšoval, byl mi dán do těla osten, satanův posel, aby mi dával údery pěstí, abych se nepovyšoval.8Za to jsem třikrát prosil Pána, aby ode mě odstoupil.9A řekl mi: ‚Stačí ti Moje milost, vždyť Moje moc se dokončuje v slabosti.‘ Proto se raději budu chlubit ve své slabosti, aby na mně mohla stanovat Kristova moc. 10Proto mám zalíbení ve slabostech, újmách, perzekucích a úzkostech pro Krista. Vždyť když jsem slabý, tehdy jsem mocný.
11Stal jsem se hloupým, k tomu jste mě však donutili vy. Vždyť já bych měl být doporučován od vás, neboť nejsem v ničem pozadu vůči těm veleapoštolům, i když nic nejsem. 12Znamení mého apoštolství byla mezi vámi vykonána ve veškeré vytrvalosti znameními, divy a zázraky. 13Vždyť v čem jste byli podřadnější, než ostatní sbory – kromě toho, že jsem vás já sám neobtěžoval? Odpusťte mi tuto nespravedlnost! 14Hle, již potřetí jsem připraven přijít k vám, a nebudu vás obtěžovat. Neboť nevyvýjím aktivní úsilí vůči tomu, co je vaše, ale vůči vám samotným. Vždyť děti nemají ukládat majetek rodičům, ale rodiče dětem. 15Já však raději utratím peníze – a utratím vše za vaše duše. Pokud vás více miluji – jsem kvůli tomu méně milován? 16Ale budiž: Já jsem vám nebyl zátěží… Ale jsem prý chytrák, který vás přijal lstí? 17Poslal jsem k vám snad někoho, skrze kterého jsem vás oklamal? 18Vybídl jsem Tita a spoluposlal jsem s ním bratra. Oklamal vás snad Titus? Nechodíme snad stejným Duchem ve stejných šlépějích?
19Už dávno si myslíte, že se před vámi obhajujeme. Mluvíme před Bohem v Kristu, ale to všechno, milovaní, je pro vaše budování. 20Neboť se bojím, abych vás – jak k vám přijdu – neshledal takové, jaké bych nechtěl; a já abych nebyl shledán od vás takový, jakého si mě nepřejete – aby nepovstala hádka, žárlivost, hněvy, egoismy, pomluvy, tajné klepy, povýšenosti, nepokoje… 21Mám obavu, aby snad opět – až přijdu – mě kvůli vám můj Bůh neponížil; a já abych nenaříkal nad mnoha lidmi, kteří dříve zhřešili, a pak v lítosti nezměnili myšlení ohledně nečistoty, smilstva a otevřené oplzlosti, které vykonali.