Uzdravení ochrnutého
1A vstoupil do lodi, přeplavil se a přišel do Svého města.2A hle: Přináší Mu ochrnutého, který leží na posteli. Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, buď dobré mysli. Jsou ti odpuštěny tvoje hříchy.“ 3A hle: Někteří učitelé zákona si řekli sami u sebe: „Ten člověk se rouhá.“4Ježíš si byl vědom jejich přemýšlení a řekl: „Proč tak zle uvažujete ve svých myslích?5Vždyť co je snadnější? Říct: ‚Jsou ti odpuštěny tvoje hříchy‘, nebo říct: ‚Vstaň a choď‘?6Abyste však věděli, že Syn člověka má autoritu na zemi odpouštět hříchy“ tehdy řekl tomu ochrnutému člověku: „Vstaň, vezmi svou postel a jdi do svého domu.“ 7A on vstal a odešel do svého domu.8Když to viděly zástupy, divily se a chválily Boha, který dal lidem takovou autoritu.
Povolání Matouše
9Když odsud Ježíš odešel, uviděl člověka jménem Matouš, jak sedí na celnici. Řekl mu: „Následuj Mě.“ On vstal a následoval Ho. 10Když ležel u stolu v jeho domě, stalo se, hle: Přišlo mnoho výběrčích daní a hříšníků a stolovali s Ježíšem a Jeho učedníky. 11Uviděli to farizeové a řekli Jeho učedníkům: „Proč váš Mistr jí s výběrčími daní a hříšníky?“ 12On to uslyšel a řekl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. 13Avšak jděte a učte se, co znamená: ‚Chci milosrdenství, a ne oběť.‘ Vždyť jsem nepřišel povolat [ke změně myšlení v lítosti] lidi spravedlivé, ale hříšné.“
Spor o půst
14Tehdy k Němu přistoupili Janovi učedníci a řekli: „Proč se my a farizeové často postíme, avšak tvoji učedníci se nepostí?“ 15Ježíš jim řekl: „Mohou snad spolusvatebčané naříkat, dokud je s nimi ženich? Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich odejmut, a tehdy se budou postit. 16Nikdo zajisté nepřišívá na starý plášť záplatu z nového kusu látky, protože by se ta výplň odtrhla od pláště a trhlina by se stala ještě horší. 17Ani nikdo nelije čerstvý hroznový nápoj do starých měchů, jinak se měchy rozervou, hroznový nápoj se vylije a měchy se zkazí. Ale čerstvý hroznový nápoj lidé vlívají do nových měchů, a tak bývá zachováno obojí – nápoj i měchy.“
Ježíšovo uzdravování
18Když jim to říkal, hle: Přišel k Němu jeden představený synagogy, klaněl se Mu a řekl: „Moje dcera právě zemřela. Ale pojď, polož na ni Svou ruku a bude žít.“ 19Ježíš vstal a Jeho učedníci Ho následovali. 20A hle: Nějaká žena, která trpěla nadměrnou menstruací dvanáct let, přistoupila zezadu a dotkla se třásní na okraji Jeho pláště. 21Neboť si řekla: „Pokud se jen dotknu Jeho pláště, budu spasena.“ 22Ježíš se obrátil, uviděl ji a řekl: „Dcero, buď dobré mysli. Tvoje víra tě spasila.“ A od té chvíle byla ta žena spasena. 23A Ježíš přišel do domu představeného synagogy a uviděl tam smuteční hudebníky a hlučný zástup lidí. 24Řekl jim: „Odejděte, neboť ta dívka nezemřela, ale spí.“ Oni se Mu kvůli tomu posmívali. 25Když byl ten zástup lidí vyhnán, vešel tam, pevně ji uchopil za ruku a ta dívka vstala. 26A po celé zemi se o tom roznesla pověst.
27Když odsud Ježíš odešel, následovali Ho dva slepí lidé. Křičeli: „Davidův Synu, smiluj se nad námi!“ 28Když vešel do domu, přistoupili k Němu ti slepci a Ježíš jim řekl: „Věříte, že to mohu udělat?“ Řekli Mu: „Ano, Pane.“ 29Dotkl se jejich očí a řekl: „Ať se stane podle vaší víry.“ 30A jejich oči byly otevřeny. Ježíš jim však rozhořčeně řekl: „Hleďte, ať se to nikdo nedozví!“ 31Ale oni vyšli a rozšiřovali to po celé té zemi.
32Když odcházeli, hle: Přivedli k Němu němého člověka, který byl posedlý démonem. 33A když toho démona vyhnal, němý opět mluvil. A zástupy se divily a říkaly: „V Izraeli jsme ještě nikdy nic takového neviděli!“ 34Farizeové však říkali: „Vyhání démony v moci vládce démonů.“
35A Ježíš procházel skrze všechny vesnice i města, vyučoval v synagogách, kázal evangelium království a uzdravoval všechna chronická onemocnění i všechny jiné nemoci. 36Když pohleděl na zástupy lidí, byl kvůli nim pohnut soucitem, protože oni měli potíže a byli rozptýleni jako ovce bez pastýře. 37Tehdy řekl Svým učedníkům: „Sklizeň je velká, ale pracovníků je málo. 38Proste proto Pána sklizně, aby na Svou sklizeň vyslal pracovníky.“