O zmrtvýchvstání
1Bratři a sestry, uvádím vám ve známost evangelium, které jsem vám kázal, které jste také přijali a ve kterém i stojíte.2Prostřednictvím tohoto evangelia přijímáte spasení, pokud se toho slova držíte tak, jak jsem vám to kázal; pokud ne, pak jste uvěřili zbytečně.3Vždyť jsem vám nejdříve předal to, co jsem přijal i já sám: Kristus zemřel za naše hříchy (podle Písem),4byl pohřben a třetí den vstal (podle Písem),5zjevil se Kéfovi a potom dvanácti učedníkům.6Potom se zjevil současně více než pěti stům bratrům, ze kterých většina dodnes zůstala naživu, ale někteří již zesnuli.
7Potom se zjevil Jakubovi a potom všem apoštolům.8Poslednímu ze všech se zjevil také mně – předčasně narozenému dítěti.9Vždyť já jsem nejmenší z apoštolů, který ani není hoden se nazývat apoštolem, protože jsem pronásledoval Boží církev. 10Ale Boží milostí jsem to, co jsem. A Jeho milost vůči mně nebyla zbytečná, ale namáhavě jsem pracoval hojněji, než všichni ostatní, avšak ne já, ale Boží milost, která je se mnou. 11Ať už tedy já, nebo oni – všichni takto kážeme a takto jsme uvěřili.
12Pokud se káže o Kristu, že vstal z mrtvých: Jak to, že někteří mezi vámi říkají, že není zmrtvýchvstání? 13Pokud však není zmrtvýchvstání, potom nevstal z mrtvých ani Kristus. 14A pokud nevstal z mrtvých Kristus, je naše kázání zbytečně a zbytečná je i vaše víra. 15Pokud tedy mrtví nevstávají z mrtvých, byli bychom shledáni jako falešní Boží svědkové, protože jsme svědčili o Bohu, že vzkřísil Krista, který nevstal z mrtvých.
16Vždyť pokud mrtví nevstávají z mrtvých, nevstal z mrtvých ani Kristus. 17A pokud nevstal z mrtvých Kristus, je vaše víra zbytečná a jste ještě ve svých hříších. 18Potom také zahynuli ti, kteří zesnuli v Kristu. 19Pokud máme naději v Kristu pouze v tomto životě, jsme nežalostnější ze všech lidí. 20Ale Kristus vstal z mrtvých jako oběť prvních plodů těch, kteří zesnuli.
21Když tedy prostřednictvím člověka přišla smrt, tak také prostřednictvím Člověka přišlo zmrtvýchvstání. 22Vždyť jako v Adamovi všichni umírají, tak jsou v Kristu všichni oživeni. 23Ale každý ve svém pořadí: Kristus (oběť prvních plodů), potom vstanou při Jeho příchodu ti, kteří jsou Kristovi, 24a potom bude konec, až Kristus předá království Bohu a Otci a zruší každou vládu, každou autoritu i moc.
25Vždyť On musí kralovat, dokud nepoloží všechny nepřátele pod Jeho nohy. 26Jako poslední nepřítel bude zrušena smrt. 27Vždyť ‚všechno podřídil pod Jeho nohy.‘ Když však říká, že Mu podřídil všechno, je evidentní, že Mu podřídil všechno kromě Toho, kdo Mu to všechno podřídil. 28A až Mu bude podřízeno všechno, tehdy se také sám Syn podřídí Tomu, který Mu všechno podřídil, aby byl Bůh všechno ve všem.
29Co potom budou dělat ti, kteří se nechali pokřtít za mrtvé? Pokud všichni mrtví nikdy nevstanou, proč se za ně nechávali pokřtít? 30A proč jsme i my každou chvíli v nebezpečí? 31Každý den umírám, přísahám jakože jste vy, bratři a sestry, moje chlouba, kterou mám v Kristu Ježíši, našem Pánu! 32Pokud jsem – řečeno po lidsku – bojoval v Efezu se šelmami, co mi to prospěje? Pokud mrtví nevstanou, potom ‚Jezme a pijme, neboť zítra zemřeme.‘ 33Neklamte se: ‚Špatná společnost kazí dobrou mravnost.‘ 34Vystřízlivějte spravedlivě, a nehřešte. Vždyť někteří mají vůči Bohu neznalost! Říkám to k vašemu zahanbení.
35Ale někdo řekne: „Jak vstanou mrtví? V jakém těle přijdou?“ 36Ty krátkozraký člověče: To, co rozséváš, nebude oživeno, pokud to neumře. 37A to, co rozséváš, není to tělo, které má vzniknout, ale rozséváš holé zrnko: například pšeničné či nějaké jiné. 38Bůh však tomu zrnku dává tělo, jak Sám chce: každému z těch semen jeho vlastní tělo. 39Každé tělo není stejné, ale jiné je lidské tělo, jiné je tělo tažného dobytka, jiné je tělo ptáků a ještě jiné je tělo ryb. 40A jsou těla nebeská a jsou těla pozemská, ale rozdílná je sláva nebeských těl a rozdílná jiná je sláva pozemských těl. 41Jiná je sláva slunce, jiná je sláva měsíce a ještě jiná je sláva hvězd, vždyť hvězda se od hvězdy liší ve slávě.
42Tak také vzkříšení z mrtvých: Rozsévá se v porušenosti, vstává se v neporušitelnosti. 43Rozsévá se v potupě, vstává se ve slávě. Rozsévá se v slabosti, vstává se v moci.44Rozsévá se tělo duševní, vstává tělo duchovní. Pokud existuje tělo duševní, existuje také i tělo duchovní. 45Jak je i psáno: ‚První člověk Adam se stal živou duší,‘ ale poslední Adam se stal duchem oživujícím. 46Nejprve však není tělo duchovní, ale duševní, potom až je duchovní. 47První člověk byl ze země, pozemský, ale druhý člověk je Pán z nebe. 48Jaký je ten pozemský, takoví jsou i ti pozemští, a jaký je Ten nebeský, takový budou i ti nebeští. 49A jako jsme nesli obraz pozemského Adama, tak poneseme i obraz nebeského Krista. 50Bratři a sestry, říkám vám toto: Tělo a krev nemůže zdědit Boží království, ani porušitelné nezdědí neporušitelné.
51Hle, řeknu vám tajemství: Všichni neusneme, ale všichni budeme proměněni: 52naráz, vmžiku – při poslední polnici. Vždyť zatroubí polnice a mrtví vstanou jako neporušitelní a my budeme proměněni. 53Neboť toto porušitelné tělo musí obléct neporušitelnost a toto smrtelné tělo musí obléct nesmrtelnost. 54Když porušitelné tělo obleče neporušitelnost a toto smrtelné tělo obleče nesmrtelnost, tehdy se stane slovo, které bylo napsáno: ‚Ve vítězství byla pohlcena smrt.‘ 55‚Smrti, kde je tvoje vítězství? Smrti, kde je tvůj osten?‘ 56Ostnem smrti je hřích a mocí hříchu je zákon. 57Ale díky Bohu, který nám dává vítězství prostřednictvím našeho Pána Ježíše Krista.
58Moji milovaní bratři a sestry, proto se staňte pevně stojícími a nepohnutelnými. Přitom se vždy rozhojňujte v Pánově díle s vědomím, že vaše namáhavá práce není v Pánu zbytečná.