Kázání na hoře II.
1Dávejte si pozor, abyste svou spravedlnost nedávali před lidmi na odiv, jinak nebudete mít odplatu u svého Otce, který je v nebesích.2Proto když děláš milosrdný skutek, nevytrubuj to před sebou, jak to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích, aby byli chváleni od lidí. Amen, říkám vám: Mají svou odplatu.3Když však děláš milosrdný skutek ty, ať levá ruka neví, co dělá pravá ruka, aby byl tvůj milosrdný skutek ukryt.4A tvůj Otec, který vidí to, co je ukryto, ti [viditelně] odplatí.5A když se modlíš, nebuď jako pokrytci, neboť oni rádi stojí a modlí se v synagogách a na rozích ulic, aby je lidé viděli. Amen, říkám vám: Mají svou odplatu.6Když se však modlíš ty, vejdi do svého pokoje, zamkni dveře a ukrytý se modli ke svému Otci. A Otec, který vidí to, co je ukryto, ti [viditelně] odplatí.7Když se však modlíte, neopakujte slova naprázdno jako pohané, neboť oni si myslí, že budou vyslyšeni pro mnohomluvnost.8Nebuďte jim proto podobní, vždyť váš Bůh Otec ví, jaké máte potřeby ještě předtím, než se Ho zeptáte.9Proto se modlete takto:
Náš Otče, který jsi v nebesích,
buď posvěceno Tvoje jméno.
10Přijď Tvoje království,
staň se Tvoje vůle,
jako v nebi, tak i na zemi.
11Náš chléb pro zítřek dej nám dnes,
12a odpusť nám naše dluhy,
jako i my odpouštíme našim dlužníkům.
13A nenechej nás napospas pokušení,
ale vysvoboď nás od zlého.
Neboť Tvoje je království, moc a sláva na věky.
Amen.
14Neboť pokud odpustíte lidem jejich přestoupení, odpustí i vám váš nebeský Otec. 15Pokud však neodpustíte lidem jejich přestoupení, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení. 16Když se postíte, nebuďte jako pokrytci, kteří vypadají smutně a ničí si svůj obličej vráskami, aby lidé viděli, že se postí. Amen, říkám vám: Mají svou odplatu. 17Když se však postíš ty, pomaž svou hlavu olejem a umyj si svou tvář, 18aby půst nebyl viditelný lidem, ale tvému Otci, který je v skrytu. A tvůj Otec, který vidí, co je v skrytu, ti [viditelně] odplatí.
19Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. 20Ale ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají ani nekradou. 21Vždyť kde je tvůj poklad, tam bude i tvoje mysl.
22Lampou těla jsou oči. Pokud jsou tvoje oči čisté, bude celé tvoje tělo osvětlené. 23Pokud je však tvoje oko zlé, celé tvoje tělo bude potemnělé. Pokud je však světlo v tobě temnotou, jak velká ta temnota v tobě potom je!
24Nikdo nemůže otročit dvěma pánům, neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat. Nebo jinak: jednoho se bude pevně držet a druhým opovrhne. Nemůžete otročit Bohu a mamonu. 25Kvůli tomu vám říkám: Neznepokojujte se ohledně svojí duše: co budete jíst a co pít. Ani se neznepokojujte ohledně svého těla: co si oblečete. Není duše víc, než jídlo, a tělo více, než oděv? 26Pozorujte ptáky na nebi, jak nerozsévají, nesklízí ani neshromažďují do sýpek – a váš nebeský Otec je krmí. Nejste snad mnohem hodnotnější, než oni? 27Ale kdo z vás, lidí, co se znepokojují, je schopen přidat k vašemu životu i jen jediný loket? 28A o oděv – proč se jím znepokojujete? Důkladně přemýšlejte ohledně polních lilií, jak rostou a nevykonávají namáhavou práci ani nepředou. 29Ale říkám vám: Ani Šalamoun v celé svojí slávě nebyl oblečen jako jediná z nich. 30Pokud však Bůh takto obléká polní trávu – která tu dnes je, a zítra bude vhozena do pece – neobleče tím více vás, malověrní? 31Proto se neznepokojujte a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ Nebo: ‚Co budeme pít?‘ Nebo: ‚Co si oblečeme?‘ 32Neboť to všechno usilovně hledají pohané. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. 33Hledejte však nejprve Boží království a Jeho spravedlnost, a toto vše vám bude přidáno. 34Proto se neznepokojujte ohledně zítřejších záležitostí. Vždyť zítřek je znepokojivý sám o sobě. Ten den má dost svého vlastního zla.