Narození Jana Křtitele
1Protože se již mnoho lidí pokusilo popořadě sestavit vyprávění ohledně událostí, které byly mezi námi přivedeny k úplnosti2(podle toho, jak nám je předali ti, kteří se stali od počátku očitými svědky a služebníky slova),3uznal jsem za vhodné i já, který jsem všechno pečlivě prošel od shora dolů, že ti to popořadě vypíši, vznešený Theofile,4abys poznal spolehlivost těch slov, kterými jsi byl ústně vyučen.
5Ve dnech judského krále Heroda se stalo, že byl jeden kněz, jménem Zachariáš (z kněžské třídy Abiáše) a jeho manželka pocházela z Áronových dcer – její jméno bylo Alžběta.6Oba byli spravedliví před Bohem; byli neporušení a chodili ve všech Pánových přikázáních a spravedlivých ustanoveních.7A neměli dítě, neboť Alžběta byla neplodná a oba již byli pokročilí ve dnech svého života.
8Když Zachariáš konal svou kněžskou službu (v pořadí své kněžské třídy před Bohem9podle zvyku kněžského úřadu), stalo se, že na něj padl los, aby vešel do Pánova chrámu pálit kadidlo. 10A v čase pálení kadidla se vně chrámu modlil velký počet lidí. 11Ukázal se mu Pánův anděl; stál na pravé straně kadidlového oltáře. 12Když ho Zachariáš uviděl, rozrušil se a padl na něj strach. 13Anděl mu řekl: „Zachariáši, neboj se, protože tvoje modlitba byla vyslyšena: tvoje manželka Alžběta ti porodí syna a nazveš ho jménem ‚Jan.‘ 14Budeš mít radost a veselí a mnoho lidí se bude radovat z jeho narození. 15Neboť bude veliký před Pánem, jistě nebude pít víno ani žádný alkoholický nápoj. A už od doby, kdy bude v břiše své matky, bude naplněn Duchem svatým. 16A mnoho izraelských synů a dcer obrátí k Pánu, jejich Bohu. 17A On Sám půjde před Ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil mysl otců k dětem a neposlušné k chápání spravedlivých – to proto, aby přichystal Pánu připravený lid.“ 18Zachariáš řekl andělovi: „Podle čeho to poznám? Vždyť jsem starý a moje manželka je pokročilá ve dnech svého života.“ 19Anděl mu odpověděl: „Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem. A byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a přinesl ti tuto dobrou zprávu. 20A hle: Budeš mlčet a nebudeš schopen mluvit až do dne, kdy se to stane, protože jsi neuvěřil mým slovům, která se ve svůj čas naplní.“
21A lid očekával Zachariáše a divil se, že tak dlouho prodlévá v chrámě. 22Pak vyšel a nebyl schopen k nim promluvit. Pochopili, že v chrámě spatřil vidění. Dělal vůči nim posunky a zůstával němý. 23Když se naplnily dny jeho posvátné služby, stalo se, že odešel do svého domu. 24Po těch dnech jeho manželka otěhotněla a úplně to skrývala pět měsíců. 25Říkala: „Toto mi udělal Pán ve dnech, ve kterých na mě pohlédl, aby odejmul moji hanbu mezi lidmi."
26Poté, v šestém měsíci, byl od Boha poslán anděl Gabriel do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, 27k panně zasnoubené muži jménem Josef. Byl z Davidova domu a jméno té panny bylo Marie. 28Anděl k ní vešel a řekl: „Zdravím tě, milostí obdarovaná! Pán s tebou. Požehnaná jsi mezi ženami.“ 29Ona však byla z toho slova velmi rozrušena. Uvažovala nad tím, co je to za pozdrav.
30Anděl jí řekl: „Marie, neboj se. Vždyť jsi našla u Boha milost. 31A hle: Otěhotníš a porodíš syna a nazveš Ho jménem: ‚Ježíš.‘ 32On bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. A Pán Bůh Mu dá trůn Jeho otce Davida. 33A na věky bude kralovat nad Jákobovým domem a Jeho království nebude mít konec.“ 34Marie řekla andělovi: „Jak se to stane? Vždyť nepoznávám muže.“ 35Anděl jí odpověděl: „Přijde na tebe Duch svatý a zastíní tě moc Nejvyššího. Proto také to Svaté, co se z tebe narodí, bude nazváno Božím Synem. 36A hle: Tvoje příbuzná Alžběta – také ona otěhotněla; má syna ve svém stáří. A toto je již šestý měsíc té, která byla nazývána neplodnou. 37Vždyť u Boha není žádná záležitost nemožná.“ 38Marie řekla: „Hle: Jsem Pánova otrokyně. Ať se mi stane podle tvého slova.“ A anděl od ní odešel.
39V těch dnech Marie vstala a ve spěchu odešla do hor do města Judova. 40A vstoupila do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. 41Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, stalo se, že v její děloze poskočilo miminko. A Alžběta byla naplněna Duchem svatým a zvolala velikým křikem: 42„Požehnaná jsi mezi ženami!! A požehnaný je plod tvého břicha!! 43Odkud se mi to stalo, že ke mně přišla matka mého Pána? 44Neboť hle: Jakmile hlas tvého pozdravu přišel do mých uší, miminko v mojí děloze vesele poskočilo. 45A blahoslavená, která uvěřila, protože bude naplněno to, co jí bylo řečeno od Pána.“
46A Marie řekla: „Moje duše velebí Pána 47a můj duch se veselí v Bohu, mém Spasiteli, 48protože pohlédl na poníženost Své otrokyně, neboť od nyní mě budou blahoslavit všechny generace, 49protože mi udělal veliké věci Mocný; a svaté je Jeho jméno. 50A Jeho milosrdenství z generace na generaci přijde na ty, kdo se Ho bojí. 51Svou paží udělal silný skutek, rozehnal povýšenecké lidi v přemýšlení jejich mysli, 52sesadil mocné vládce z trůnů a povýšil ponížené, 53hladové lidi nasytil dobrem a bohaté lidi propustil s prázdnou. 54Aktivně pomohl Izraeli, Svému služebníku, a přitom pamatoval na milosrdenství – 55jak promluvil k našim otcům – Abrahamovi a jeho potomstvu až na věky.“ 56Marie s ní zůstala asi tři měsíce, a pak se vrátila do svého domu.
57Alžbětě se naplnila doba k jejímu porodu. A porodila syna. 58Její příbuzní a sousedé uslyšeli, že jí Pán udělal velké věci a spoluradovali se spolu s ní. 59V osmý den se stalo, že přišli to dítě obřezat a nazývali jej jménem po jeho otci Zachariášovi. 60A jeho matka na to reagovala: „Nesouhlasím. Ale bude se jmenovat ‚Jan.‘“ 61Řekli jí: „Mezi tvými příbuznými není nikdo, kdo je takto pojmenován.“ 62A pokynuli směrem k jeho otci – ptali se ho, jak by ho chtěl pojmenovat. 63On požádal o tabulku na psaní. Napsal na ni: ‚JEHO JMÉNO JE JAN.‘ A všichni se tomu divili. 64Ihned se otevřela jeho ústa a jeho jazyk se uvolnil. A mluvil – dobromluvil Bohu. 65A na všechny sousedy přišel veliký strach a po všech judských horách se o tom diskutovalo. 66A všichni, kteří to uslyšeli, to uložili ve své mysli a říkali: „Co z toho dítěte bude?“ A byla s ním Pánova ruka.
67Jeho otec Zachariáš pak naplněn Duchem svatým prorokoval. Řekl: 68„Požehnaný je Pán, Bůh Izraele, protože nás navštívil, uskutečnil Svému lidu vykoupení 69a vyzdvihl nám roh spásy v domě Svého služebníka Davida – 70jak o tom promluvil skrze ústa Svých svatých proroků, kteří byli od věků. 71Promluvil také o spáse od našich nepřátel a z ruky všech těch, kteří nás nenávidí, 72aby vykonal milosrdenství vůči našim otcům a vzpomněl si na Svou svatou smlouvu, 73tedy na přísahu, kterou přísahal našemu otci Abrahamovi, že nám dá, 74abychom – vysvobozeni z rukou našich nepřátel – Mu beze strachu sloužili 75ve svatosti a spravedlnosti před Ním – po všechny naše dny. 76A ty, dítě, budeš nazváno prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem připravit Jeho cesty, 77aby Jeho lidu bylo dáno poznání spásy v odpuštění hříchů 78skrze láskyplný cit milosrdenství našeho Boha, ve kterém nás z výšin navštívil Východ slunce, 79aby zazářil na ty, kteří sedí v temnotách a stínu smrti, a tak usměrnil naše cesty na cestu pokoje.“ 80A dítě rostlo a sílilo na duchu. A byl v poušti až do dne, kdy veřejně vystoupil před Izrael.