Ježíš mluví k bohatým i chudým
1Přibližovali se k Němu všichni výběrčí daní a hříšníci, aby Ho slyšeli.2A farizeové a zákoníci velmi reptali: „Tento Ježíš je přijímá a spolují s nimi.“
3Řekl jim toto podobenství:4„Který člověk z vás udělá toto: Když má sto ovcí a ztratí jednu z nich, nezanechá snad devadesát devět v pustině a nejde snad hledat tu ztracenou, dokud ji nenajde?5Když ji najde, položí ji s radostí na svoje ramena.6Když přijde domů, svolá přátele a sousedy a řekne jim: ‚Spoluradujte se se mnou, protože jsem našel svou ovci, která byla ztracena.‘7Říkám vám, že tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který v lítosti změnil myšlení, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří změnu myšlení nepotřebují.
8Anebo nějaká žena, která má deset drachem a ztratí z nich jednu drachmu – neudělá snad to, že zapálí lampu, vymete dům a bude ji pečlivě hledat, dokud ji nenajde?9Když ji najde, svolá přátele a sousedy a řekne jim: ‚Spoluradujte se se mnou, protože jsem našla drachmu, kterou jsem ztratila.‘ 10Říkám vám, že taková radost nastane před Božími anděly nad jedním hříšníkem, který v lítosti změnil myšlení.“
11Řekl však: „Jeden člověk měl dva syny. 12Ten mladší z nich řekl otci: ‚Otče, dej mi díl majetku, který mi náleží jako dědictví. A otec jim rozdělil živobytí.' 13Po nemnoha dnech mladší syn všechno sebral a vycestoval do zahraničí, tedy do daleké země. Tam rozházel svůj majetek; žil rozhazovačně. 14Když všechno utratil, nastal v té zemi hladomor a on začal strádat. 15Šel a připojil se k jednomu občanovi té země a on ho poslal na svoje pole pást prasata. 16A toužil naplnit své břicho aspoň lusky, které žrala ta prasata, ale nikdo mu je nedával.
17Šel do sebe a řekl si: ‚Jak mnoho nádeníků mého otce má nadbytek chleba – a já tu umírám hladem! 18Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: ‚Otče, zhřešil jsem proti nebi i před tebou, 19již nejsem hoden nazývat se tvým synem. Udělej mě jako jednoho ze svých nádeníků.‘
20Vstal a šel ke svému otci. Když byl ještě daleko, jeho otec ho uviděl a pohnut soucitem přiběhl, padl mu kolem krku a vroucně ho zlíbal. 21Ten syn mu však řekl: ‚Otče, zhřešil jsem proti nebi i před tebou. Již nejsem hoden nazývat se tvým synem. Udělej mě jako jednoho ze svých nádeníků.‘ 22Otec však řekl svým otrokům: ‚Rychle přineste to nejlepší dlouhé roucho a oblečte ho. Dejte mu na ruku prsten a dejte mu na nohy sandály. 23Přiveďte vykrmené tele a zabijte je! Jezme a radujme se! 24Protože tento můj syn zemřel, a znovu ožil, byl ztracený, a byl nalezen.‘ A začali se radovat.
25Jeho starší syn byl na poli. Když přicházel a přibližoval se k domu, uslyšel zvuk hudby a kruhového tance. 26Zavolal si jednoho z otroků a vyptával se ho, co to má znamenat. 27Řekl mu: ‚Přišel tvůj bratr a tvůj otec nechal zabít vykrmené tele, protože ho přijal do svého domu živého a zdravého.‘ 28On se však rozhněval a nechtěl tam vejít. Jeho otec vyšel z domu a prosil ho. 29On však svému otci odpověděl: ‚Hle: Tolik let ti otročím a nikdy jsem neobešel žádný tvůj příkaz. A nikdy jsi mi nedal ani kůzle, abych se radoval se svými přáteli. 30Když však přišel tento tvůj syn, který prožral tvoje živobytí s prostitutkami, nechal jsi kvůli němu zabít vykrmené tele!‘ 31On mu řekl: ‚Synu, ty jsi vždycky se mnou a všechno, co je moje, je tvoje. 32Ale je zapotřebí se radovat a veselit se, protože tvůj bratr zemřel, a znovu ožil, ztratil se, a je nalezen.‘“