Ježíš a samařská žena
1Když se Ježíš dozvěděl, že farizeové slyšeli, že Ježíš získává a křtí více učedníků, než Jan2(ačkoliv Ježíš Sám nekřtil, ale Jeho učedníci),3opustil Judsko a odešel opět do Galileje.4Musel však projít skrze Samařsko.5Přišel tedy k samařskému městu jménem Sychar, blízko pozemku, který dal Jákob svému synu Josefovi.6Byla tam Jákobova studna. Proto se Ježíš, vyčerpán z cesty, posadil u té studny. Bylo již kolem dvanácté hodiny polední.
7Jedna žena ze Samaří si přišla nabrat vodu. Ježíš jí řekl: „Dej Mi napít.“ 8(Neboť Jeho učedníci odešli do města, aby koupili nějaké jídlo).9Ta samařská žena Mu řekla: „Jak to, že ty, Žid, žádáš ode mne, samařské ženy, aby ti dala napít?“ (Neboť Židé se se Samařany nestýkají). 10Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala ten Boží dar, a věděla bys, kdo ti vlastně říká: ‚Dej mi napít‘, potom bys žádala ty Jeho, aby ti dal živou vodu.“
11Žena Mu řekla: „Pane, nemáš žádné vědro a studna je hluboká. Odkud tedy máš tu živou vodu? 12Jsi snad větší než náš otec Jákob, který nám dal tuto studnu, ze které pil on sám i jeho synové a dobytek?“ 13Ježíš ji odpověděl: „Každý, kdo pije z této vody, bude znovu žíznit. 14Kdo by se však napil z vody, kterou mu dám Já, nebude žíznit na věčnost. Ale ta voda, kterou mu dám, se v něm stane studní vody tryskající k věčnému životu.“ 15Žena Mu řekla: „Pane, dej mi napít té vody, abych již nežíznila a ani sem nemusela chodit nabírat vodu. “
16Ježíš jí řekl: „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem.“ 17Žena odpověděla: „Nemám muže.“ Ježíš jí řekl: „Dobře jsi řekla: ‚Nemám muže.‘ 18Vždyť jsi měla pět mužů a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“
19Žena Mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok. 20Naši otcové na této hoře uctívali Boha, a vy říkáte, že v Jeruzalémě je místo, kde má být uctíván Bůh.“ 21Ježíš jí řekl: „Ženo, věř Mi, že přichází chvíle, kdy nebudete uctívat Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě. 22Vy se klaníte tomu, co neznáte. My se klaníme tomu, co známe, protože spása je z Židů. 23Ale přichází chvíle – a nyní již je – kdy praví ctitelé budou uctívat Otce v Duchu a v pravdě. Vždyť Otec hledá takové, kteří Ho budou takto uctívat. 24Duch je Ten Bůh, a ti, kteří Ho uctívají, Ho mají uctívat v duchu a v pravdě.“ 25Žena Mu řekla: „Vím, že přijde Mesiáš zvaný Kristus. Až přijde On, všechno nám oznámí.“ 26Ježíš jí řekl: „JÁ JSEM. Ten, který s tebou mluví.“
27Vtom přišli Jeho učedníci a divili se, že mluví se ženou, nicméně Mu nikdo neřekl: ‚Nač se ptáš?‘ anebo ‚Proč s ní mluvíš?‘ 28Žena tam nechala svou nádobu, odešla do města a řekla lidem: 29„Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Není snad On Ten Kristus?“ 30Lidé vyšli z města a přišli k Němu.
31Mezitím Ho učedníci prosili: „Rabbi, najez se.“ 32On jim však řekl: „Já mám k jídlu pokrm, který vy neznáte.“ 33Učedníci si tedy navzájem říkali: „Přinesl Mu snad někdo něco k jídlu?“ 34Ježíš jim řekl: „Mým jídlem je, abych konal vůli Toho, který Mě poslal, a abych dokonal Jeho dílo. 35Neříkáte snad vy sami: ‚Ještě čtyři měsíce a přijde sklizeň‘? Hle: říkám vám: Pozvedněte své oči a podívejte se na pole, protože jsou již bílá ke sklizni. 36Kdo sklízí, bere odměnu a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se radoval ten, kdo rozsévá, spolu s tím, kdo sklízí. 37Neboť i v tom je pravdivé slovo: ‚Jeden rozsévá a jiný sklízí.‘ 38Já jsem vás poslal sklízet na pole, na kterém jste nevykonávali namáhavou práci. Jiní namáhavě pracovali a vy jste vstoupili do jejich namáhavé práce.“
39Z toho města v Něho uvěřilo mnoho Samařanů kvůli slovu té ženy, která svědčila: ‚Řekl mi všechno, co jsem dělala.‘ 40Když k Němu Samařané přišli, prosili Ho, aby s nimi zůstal, a On tam zůstal dva dny. 41A mnohem více jich uvěřilo kvůli Jeho slovu. 42Té ženě řekli: „Již nevěříme kvůli tvojí řeči, neboť jsme Ho sami slyšeli, a víme, že tento Ježíš je skutečně Spasitel světa, totiž Kristus.“
Ježíš v Galileji
43Ježíš po dvou dnech odtud odešel do Galileje. 44Neboť Sám dosvědčil, že prorok nemá ve své domovině úctu. 45Když tedy přišel do Galileje, galilejští Ho přijali, protože viděli všechno, co udělal během svátku v Jeruzalémě; neboť i oni přišli na svátek.
46Ježíš přišel opět do Káně Galilejské, kde udělal z vody hroznový nápoj. A byl tam v Kafarnaum jeden královský úředník, jehož syn byl nemocný. 47Ten uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje. Šel k Němu a prosil Ho, aby přišel a uzdravil jeho syna, neboť již měl zemřít. 48Ježíš mu tedy řekl: „Pokud neuvidíte znamení a divy, jistě neuvěříte...“ 49Královský úředník Mu řekl: „Pane, přijď, než moje dítě zemře!“ 50Ježíš mu řekl: „Jdi, syn tvůj žije.“ Ten člověk uvěřil tomu slovu, které mu Ježíš řekl, a odešel.
51Když ještě odcházel domů, setkali se s ním jeho otroci a oznámili mu: „Tvůj syn žije!“ 52Zeptal se jich tedy na tu hodinu, ve které mu začalo být lépe. Řekli mu tedy: „Včera v jednou hodinu odpoledne ho opustila horečka.“ 53Otec tedy poznal, že se to stalo v tu hodinu, ve které mu Ježíš řekl: ‚Tvůj syn žije.‘ A uvěřil on i celý jeho dům. 54To bylo už druhé znamení, které Ježíš vykonal, když přišel z Judska do Galileje.