Ježíšovy spory s židy
1A začal k nim mluvit v podobenstvích: „Jeden člověk vysadil vinici, obehnal ji plotem, vykopal jámu na lisování vína, postavil věž, pronajal ji vinařům a vycestoval do zahraničí.2Ve stanovený čas poslal k vinařům otroka, aby od vinařů vzal výnos z vinice.3Ale oni ho vzali, zbili a poslali pryč s prázdnou.4Znovu k nim poslal otroka, jiného, a toho bili do hlavy a znevážili.5Poslal dalšího, a toho zavraždili. A poslal mnoho dalších otroků – některé zbili a jiné zavraždili.6Měl ještě jediného milovaného syna, toho k nim poslal naposled. Řekl si: ‚Před mým synem se jistě zastydí.‘7Ale vinaři si řekli: ‚To je dědic! Pojďme, zavraždíme ho a dědictví bude naše.‘8Vzali ho, zavraždili a vyhodili ven z vinice.9Co tedy udělá pán vinice? Přijde, zahubí ty vinaře a vinici dá jiným vinařům. 10Nečetli jste snad toto Písmo: ‚Kámen, který stavitelé odmítli, se jim stal úhelným kamenem. 11Stalo se to od Pána a je to podivuhodné v našich očích.‘?“ 12Snažili se Ho zmocnit, ale báli se zástupu. Vždyť věděli, že to podobenství řekl proti nim. Tak Ho nechali a odešli pryč.
13A poslali k Němu některé z herodiánů, aby Ho chytli za slovo. 14Přišli a řekli Mu: „Mistře, víme, že jsi pravdivý a nebereš ohled na postavení člověka, neboť se nedíváš na lidskou podobu, ale Boží cestu vyučuješ na základě pravdy. Je dovoleno dávat císaři daň, nebo ne? Máme dávat daně, nebo je nedávat?“ 15On však znal jejich pokrytectví a řekl jim: „Proč Mě pokoušíte? Přineste Mi denár, ať se na něj podívám.“ 16Oni Mu ho podali. Řekl jim: „Čí je to obraz a nápis?“ Řekli Mu: „Císařův.“ 17Ježíš jim řekl: „Co je císařovo, vracejte císaři. A co je Boží, vracejte Bohu.“ A podivili se nad Ním.
18A přišli k Němu saduceové, kteří říkají, že neexistuje zmrtvýchvstání. Zeptali se Ho: 19„Mistře, Mojžíš nám napsal: ‚Kdyby něčí bratr zemřel a zanechal po sobě ženu a nezanechal by děti, tak ať si jeho bratr tu ženu vezme a vzbudí tak svému bratru potomstvo.‘ 20Bylo sedm bratrů. První bratr si vzal ženu, ale zemřel a nezanechal po sobě žádného potomka. 21Vzal si ji druhý bratr, ale zemřel a nezanechal po sobě žádného potomka. A třetí bratr stejně tak. 22A sedm bratrů po sobě nezanechalo potomka. Nakonec ze všech zemřela i ta žena. 23Čí ženou bude, když vstane, tedy při zmrtvýchvstání? Vždyť ji mělo za ženu sedm bratrů.“ 24Ježíš jim řekl: „Nebloudíte snad proto, že neznáte Písma ani Boží moc? 25Neboť když lidé vstanou z mrtvých, nebudou se ženit ani vdávat, ale jsou jako andělé v nebesích. 26Avšak ohledně mrtvých, že vstanou z mrtvých: Nečetli jste v Mojžíšově knize, jak mu Bůh řekl u trnitého keře: ‚Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘? 27On není Bohem mrtvých, ale živých. Proto velmi bloudíte.“
28A přistoupil jeden učitel zákona, který slyšel jejich debatu a poznal, že jim dobře odpověděl. Zeptal se Ho: „Které přikázání je první ze všech?“ 29Ježíš odpověděl: „První je: ‚Slyš, Izraeli, Pán, náš Bůh, je jeden Pán.‘ 30A ,budeš milovat svého Pána Boha z celé své mysli, z celé své duše, z celého svého přemýšlení a z celé své síly.‘ To je první přikázání. 31Druhé je podobné: ‚Miluj svého bližního jako sebe.‘ Neexistuje žádné větší přikázání, než tato.“ 32Ten učitel zákona Mu řekl: „Mistře, podle pravdy jsi řekl, že je jeden Bůh a není jiný mimo Něj, 33a milovat Ho z celé mysli, z celého porozumění, z celé duše a z celé síly a milovat svého bližního jako sebe je důležitější, než celopaly a oběti.“ 34Ježíš poznal, že odpověděl rozumně, a řekl mu: „Nejsi daleko od Božího království.“ A nikdo se Ho již neodvážil na nic zeptat.
35Když Ježíš učil v chrámě, zeptal se: „Jak to, že učitelé zákona říkají, že Kristus je Davidův syn? 36Vždyť sám David říká v Duchu svatém: ‚Řekl Pán mému Pánu: Posaď se po Mojí pravici, dokud Tvoje nepřátele nepoložím pod Tvoje nohy.‘ 37Sám David Ho nazývá ‚Pán.‘ Čí je to potom syn?“ A početný zástup Ho rád poslouchal.
38A ve Svém vyučování říkal: „Pohleďte na učitele zákona, kteří chtějí chodit v krásném dlouhém rouchu, chtějí být zdraveni na tržištích 39a chtějí sedět na předních sedadlech v synagogách a předních místech na večerních hostinách. 40Tito lidé vyjídají domy vdov pod záminkou dlouhých modliteb – proto obdrží větší soud.“
41A Ježíš se posadil naproti pokladnice a pozoroval, jak lidé ze zástupu vhazují do pokladnice měděné mince. A mnoho bohatých lidí vhazovalo mnoho peněz. 42Přišla jedna velmi chudá vdova a vhodila do pokladnice dva lepta, což je kvadrans. 43Ježíš svolal Své učedníky a řekl jim: „Amen, říkám vám: Tato velmi chudá vdova vhodila více než všichni ostatní, kteří vhazovali do pokladnice. 44Neboť všichni vhazovali z toho, co jim přebývalo, ale ona vhodila ze své chudoby vše, co měla. Vhodila do pokladnice celé své živobytí.“