O prorokování a mluvení v jazycích
1Následujte lásku a usilujte o duchovní dary, ale nejvíce o to, abyste prorokovali.2Vždyť ten, kdo mluví jazykem, nemluví k lidem, ale k Bohu; neboť ho nikdo neslyší, avšak duchem mluví tajemství3– avšak kdo prorokuje, mluví lidem k budování, napomínání i podpoře.4Kdo mluví jazykem, buduje sám sebe – avšak kdo prorokuje, buduje církev.
5Chtěl bych, abyste všichni mluvili jazyky, avšak spíše chci, abyste prorokovali. Vždyť ten, kdo prorokuje, je větší, než ten, kdo mluví jazyky; ledaže by také vysvětloval, aby církev přijala budování.6Bratři a sestry, kdybych k vám přišel a mluvil jazyky, co vám to prospěje, pokud bych k vám nemluvil ve zjevení, poznání, proroctví či vyučování?7Stejně jako i neživé nástroje vydávající zvuk – ať už flétna či harfa – pokud by nevydávaly rozdílné tóny, jak by se poznalo, co se píská na flétnu či hraje na lyru?8Vždyť pokud by polnice vydala nejasný zvuk, kdo se bude připravovat k válce?9Tak i vy: pokud svým jazykem nevydáte srozumitelné slovo, jak se pozná, co bylo řečeno? Vždyť budete mluvit do větru!
10Na světě je tak velký počet různých druhů hlasů, a žádný není bez významu. 11Proto pokud nebudu znát význam hlasu, budu cizincem – barbarem – vůči tomu, který ke mně mluví. A ten, který mluví, bude zase cizincem – barbarem – pro mě. 12Tak i vy: Protože jste aktivní ohledně duchovních darů, usilujte o to, abyste se v nich rozhojňovali k budování církve. 13Proto ten, kdo mluví jazykem, ať se modlí, aby to, co říká, mohl vysvětlovat.
14Neboť pokud se modlím jazykem, modlí se můj duch, ale moje mysl je bez užitku – 15co tedy? Budu se modlit duchem a budu se modlit i myslí. Budu zpívat písně duchem a budu zpívat písně i myslí. 16Vždyť kdybys dobromluvil Bohu jen duchem, jak by mohl říct přítomný neznalý člověk: ‚Amen‘ tvojí vděčnosti, když neví, co vlastně říkáš? 17Neboť ty sice dobře děkuješ, ale ten druhý tím není budován. 18Děkuji Svému Bohu, že mluvím jazyky více, než vy všichni. 19Ale ve shromáždění chci však raději promluvit pět slov svou myslí, abych ústně poučil druhé, než promluvit deset tisíc slov v jazyku.
20Bratři a sestry, nebuďte jako děti v přemýšlení, ale buďte jako malé děti ve špatnosti; v přemýšlení však buďte vyzrálí. 21V zákoně je psáno: ‚Jinými jazyky a rty cizinců budu mluvit k tomuto lidu, ale ani tak Mi nebudou naslouchat,‘ říká Pán. 22Takže jazyky nejsou znamením pro věřící, ale jsou znamením pro nevěřící. Proroctví však není znamením pro nevěřící, ale pro věřící.
23Kdyby se tedy sešlo celé shromáždění na jedno místo, kde by všichni mluvili jazyky, a vešli by tam lidé neznalí či nevěřící – neřeknou snad, že šílíte? 24Ale kdyby všichni prorokovali a vešel by někdo nevěřící či neznalý, byl by od všech usvědčován a od všech posuzován. 25Takže budou zviditelněny skrytosti jeho mysli, a tak padne na tvář, bude se klanět Bohu a vyzná: ‚Mezi vámi je skutečně Bůh!‘
26Bratři a sestry, co je tedy důležité? Když se scházíte, každý má žalm, má naučení, má zjevení, má jazyk, má překlad… Všechno ať je k budování! 27Pokud někdo mluví jazykem, ať mluví dva nebo nanejvýš tři – a to popořadě; a jeden ať vysvětluje. 28Pokud by tam nebyl ten, který vysvětluje, ať je ve shromáždění ticho. Ať mluví k sobě a k Bohu. 29Proroci ať mluví dva nebo tři, a další lidé ať rozsuzují. 30Pokud by bylo něco zjeveno dalšímu, který tam sedí, ať je ten první ticho. 31Vždyť můžete jeden po druhém všichni prorokovat, aby se všichni učili a všichni byli povzbuzováni. 32Duchové proroků se podřizují prorokům.
33Vždyť Bůh není Anarchista, ale Pokoj – jako je tomu ve všech shromážděních svatých. 34Ženy ať jsou ve shromážděních ticho. Vždyť jim není dovoleno mluvit, ale mají se podřizovat, jak to říká i zákon. 35Pokud se chtějí něco naučit, ať se zeptají doma svých mužů. Vždyť je to zahanbující, když žena mluví ve shromáždění.
36Vyšlo snad Boží slovo od vás? Nebo dosáhlo pouze na vás samotné? 37Pokud se někomu zdá, že je prorok či duchovní člověk, ať rozpozná, že to, co vám píši, je Pánovo přikázání. 38Pokud je však někdo záměrně neznalý, ať je neznalý. 39Takže, bratři a sestry, usilujte o prorokování a nebraňte se mluvit jazyky. 40Všechno ať se děje spořádaně a podle řádu.