Prolog
1Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.2To bylo na počátku u Boha.3Všechny věci povstaly skrze Něj, a bez Něj nepovstalo nic, co povstalo.4V Něm byl život a život byl světlo lidí.5A to světlo svítí ve tmě, ale tma se toho světla nezmocnila.6Od Boha byl poslán člověk, jehož jméno bylo Jan.7Ten přišel na svědectví, aby o tom Světle svědčil a aby všichni uvěřili skrze něj.8On sám nebyl tím Světlem, ale byl poslán, aby o tom Světle vydával svědectví.9On byl to pravé Světlo, které osvětluje každého člověka přicházejícího na svět.
10Na světě byl, svět je skrze Něj povstal, ale svět Ho nepoznal. 11Přišel do Svého vlastního, ale Jeho vlastní Ho nepřijali. 12Těm však, kteří Ho přijali, dal moc být Božími syny a dcerami. Totiž těm, kteří věří v Jeho jméno 13a kteří nejsou narozeni z krve ani z vůle těla nebo člověka, ale jsou narozeni z Boha. 14A to Slovo se stalo tělem a svatostánkovalo mezi námi. Viděli jsme Jeho slávu, slávu jakou má od Otce jedinečný Syn, plný milosti a pravdy. 15Jan o něm vydával svědectví a volal: „Toto je Ten, o kterém jsem říkal, že přišel po mně. Předešel mě, neboť existoval dříve, než já.“ 16Z Jeho plnosti jsme my všichni vzali milost za milostí. 17Neboť zákon byl dán skrze Mojžíše, ale milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista. 18Boha nikdy nikdo neviděl, ale jedinečný Syn, který je na hrudi Otce, nám o něm vyprávěl.
Ježíš a Jan Křtitel
19A toto je Janovo svědectví, když Židé poslali z Jeruzaléma kněze a levity, aby se ho zeptali: „Kdo jsi?“ 20On vyznal a nic nezapřel: „Já nejsem ten Kristus.“ 21Zeptali se ho: „Kým potom jsi? Jsi Eliáš?“ On řekl: „Nejsem.“ Zeptali se: „Jsi tedy ten prorok?“ Odpověděl: „Nejsem.“ 22A řekli mu: „Kdo potom jsi? Ať můžeme dát odpověď těm, kteří nás poslali. Co ty sám říkáš o sobě?“ 23Řekl: „Já jsem hlas volajícího v pustině: ‚Vyrovnejte Pánovu cestu!‘ – jak to řekl prorok Izaiáš.“ 24Ti, kteří byli posláni, byli z řad farizeů. 25Zeptali se ho: „Proč tedy křtíš, pokud nejsi Kristus, Eliáš ani prorok?" 26Jan jim odpověděl: „Já vás křtím vodou, ale uprostřed vás stojí někdo, koho vy neznáte. 27Ačkoli přišel po mně, předešel mě. U Něj nejsem hoden ani rozvázat řemínek u Jeho sandálů.“ 28Toto se stalo v Betanii za Jordánem, kde Jan křtil.
29Další den Jan uviděl Ježíše, jak jde k němu. A řekl: „Hle: Boží Beránek, který snímá hřích světa. 30To je Ten, o kterém jsem řekl: ‚Za mnou jde muž, který mne předešel, neboť existoval dříve, než já.‘ 31Ani já jsem ho neznal, ale proto jsem přišel já a křtil jsem vás vodou, aby byl zjeven izraelskému lidu.“ 32A Jan vydal svědectví: „Viděl jsem Ducha sestupujícího z nebe jako holubice; a zůstal na Něm. 33Já jsem ho neznal, ale Ten, který mě poslal křtít do vody, mi řekl: ‚Nad kterým uvidíš Ducha, jak sestupuje a zůstává na Něm, to je Ten, který křtem ponořuje do Ducha svatého.‘ 34Já jsem to viděl a vydal jsem svědectví, že právě On je ten Boží syn.“
35Další den tam zase stál Jan a dva z jeho učedníků 36a uviděli Ježíše, jak přichází. Jan řekl: „Hle: Boží Beránek.“ 37A jeho dva učedníci uslyšeli to, co řekl, a následovali Ježíše. 38Ježíš se obrátil a uviděl je, jak Ho následují. Řekl jim: 39„Koho hledáte?“ Oni mu řekli: „Rabbi (tj. v překladu ‚Mistře‘), kde bydlíš?“ 40Řekl jim: „Pojďte a uvidíte sami.“ A šli, aby viděli, kde bydlí a zůstali u něho ten den, protože již bylo kolem čtvrté hodiny odpoledne. 41Jeden z těch dvou, kteří od Jana slyšeli to, co o Něm řekl, byl Ondřej, bratr Šimona Petra. Ten Ho následoval.
42A ten první našel svého vlastního bratra Šimona a řekl mu: „Našli jsme Mesiáše“ (což se překládá ‚Kristus‘). 43Přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něj pohleděl a řekl: „Ty jsi Šimon, Jonášův syn. Budeš se jmenovat Kéfas“ (tj. v překladu ‚Petr‘). 44Další den se pak Ježíš rozhodl odejít do Galileje. A našel Filipa a řekl mu: „Následuj Mě.“ 45Filip byl z Betsaidy, města Ondřeje a Petra.
46Filip také našel Natanaela. A řekl mu: „Našli jsme Ježíše, Josefova syna z Nazareta, o kterém psal Mojžíš v Zákoně a Proroci.“ 47Natanael mu řekl: „Může být z Nazareta něco dobrého?“ Filip mu řekl: „Pojď a uvidíš sám.“ 48Když Ježíš uviděl Natanaela, jak k němu jde, řekl o něm: „Hle, skutečný Izraelita, ve kterém není lest.“ 49Natanael mu řekl: „Jak to, že mě znáš?“ Ježíš mu odpověděl: „Dříve, než tě zavolal Filip, viděl jsem tě, když jsi byl pod fíkovníkem.“ 50Natanael mu řekl: „Rabbi, Ty jsi Boží Syn, Ty jsi ten izraelský král!“ 51Ježíš mu odpověděl: „Věříš proto, že jsem řekl: ‚Viděl jsem tě pod fíkovníkem‘? Uvidíš větší věci, než jsou tyto.“ 52Řekl mu: „Amen, amen, říkám vám: Od tohoto času uvidíte otevřené nebe a Boží anděly, jak vystupují a sestupují na Syna člověka.“