Saulovo obrácení
1Avšak Saul stále toužil po hrozbách a vraždách vůči Pánovým učedníkům.2Odešel k veleknězi a vyžádal si od něj dopisy pro synagogy v Damašku, aby mohl – pokud by tam našel nějaké muže a ženy té Cesty – je spoutat a přivést do Jeruzaléma.3Když šel, stalo se, že se přibližoval k Damašku. Najednou se kolem něj objevil záblesk světla z nebe.4Padl na zem a uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč Mě pronásleduješ?“ 5Řekl: „Kdo jsi, Pane?“ A On řekl: „JÁ JSEM Ježíš, kterého ty pronásleduješ. Těžko je ti vzpírat se proti ostnům.“ 6Saul se třásl a zděsil se. Řekl: „Co chceš, abych udělal?“ „Vstaň, vejdi do města a bude ti řečeno, co máš udělat.“ 7Muži, kteří s ním spolucestovali, stáli němí strachem a slyšeli zvuk hlasu, ale nikoho neviděli.8Saul vstal ze země, otevřel své oči, avšak nic neviděl. Vedli ho za ruce a přivedli ho do Damašku.9Byl tam tři dny; nic neviděl, nejedl, ani nepil.
10V Damašku byl jeden učedník jménem Ananiáš. Pán mu řekl ve vidění: „Ananiáši.“ A řekl: „Hle: já, Pane.“ 11Pán mu řekl: „Vstaň, jdi do ulice, která se nazývá ‚Přímá‘, a v Judově domě vyhledej Saula z Tarsu. 12Hle: vždyť se právě modlí; a uviděl ve vidění muže jménem Ananiáš, jak přišel a položil na něj ruce, aby znovu viděl.“ 13Avšak Ananiáš odpověděl: „Pane, slyšel jsem od mnoha lidí o tom muži, kolik zla udělal Tvým svatým v Jeruzalémě. 14A zde má pravomoc od předních kněží, aby zatýkal všechny, kteří vzývají Tvoje jméno.“ 15Pán mu však řekl: „Jdi, protože ten člověk je Mojí vyvolenou nádobou, aby nesl Moje jméno před pohany, krále i syny a dcery Izraele. 16Neboť Já mu ukážu, co všechno má pro Moje jméno vytrpět.“ 17Ananiáš odešel a vstoupil do domu. Položil na něj ruce a řekl: „Saule, bratře, Pán mě poslal, Ježíš, Ten, který se ti ukázal na cestě, po které jsi přišel... Abys znovu viděl a byl naplněn Duchem svatým.“ 18A hned z jeho očí spadly jakoby šupiny a znovu viděl. Vstal a byl pokřtěn. 19Přijal jídlo a posilnil se.
A byl s učedníky v Damašku několik dní. 20Hned v synagogách kázal Ježíše, že On je Božím synem. 21Všichni, kteří ho slyšeli, byli ohromeni a říkali: „Není to ten, jenž pustošil v Jeruzalémě ty, kteří vzývají to Jméno? A sem přišel, aby je spoutané přivedl k předním kněžím!“
22Saul však stále více sílil a uváděl do zmatku Židy bydlící v Damašku, když dokazoval, že Ten Ježíš je Kristus. 23Když se naplnilo mnoho dnů, Židé se radili, že ho zavraždí. 24Saul se však o jejich úkladech dozvěděl. Ve dne i v noci pozorně sledovali brány, aby ho zavraždili. 25Avšak v noci ho jeho učedníci vzali a otvorem skrze hradbu ho spustili dolů ve velkém koši.
26Když přišel do Jeruzaléma, pokoušel se připojit k učedníkům. A všichni se ho báli, nevěřili, že je učedník. 27Barnabáš ho však vzal, přivedl ho k učedníkům a vyprávěl jim, jak Saul na cestě uviděl Pána, že k němu mluvil a jak v Damašku směle mluvil ve jménu Ježíše. 28A byl s nimi, vycházel a vcházel v Jeruzalémě a přitom směle mluvil ve jménu Ježíše. 29Mluvil ve jménu Pána Ježíše a debatoval s Helénisty, ale oni se ho pokoušeli zavraždit. 30Když se to dozvěděli bratři, dovedli ho dolů do Cesareje a poslali ho do Tarsu.
31A církve po celém Judsku, Galileji a Samaří měly pokoj, byly budovány, chodily v posvátné úctě vůči Pánu a v povzbuzování Ducha svatého narůstal jejich počet.
Uzdravení v Lyddě a Joppe
32Stalo se, že když se Petr procházel po všech těch místech, sestoupil také ke svatým, kteří bydleli v Lyddě. 33Našel tam jednoho člověka jménem Eneáš, který byl ochrnutý a po osm let ležel na lůžku. 34Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje. Vstaň a ustel si.“ A hned vstal. 35A uviděli ho všichni obyvatelé Lyddy a Sáronu a obrátili se k Pánu.
36V Joppe byla jedna učednice jménem Tabita, což přeloženo zní: ‚Dorkas‘. Ta byla plná dobrých skutků a příspěvků pro chudé, které dávala. 37V těch dnech se stalo, že onemocněla a zemřela. Obmyli ji a položili v horní místnosti. 38Protože Lydda byla blízko Joppe, učedníci uslyšeli, že v té Lyddě je Petr. Vyslali k němu dva muže a prosili ho: „Neotálej k nám přijít!“ 39Petr vstal a šel s nimi. Když přišli, šli s ním ti muži do horní místnosti. Přistoupily k němu všechny vdovy, plakaly a ukazovaly mu tuniky a pláště, které udělala Dorkas, když s nimi ještě byla. 40Petr vyhnal všechny ven, poklekl na kolena a modlil se. Obrátil se k tělu a řekl: „Tabito, vstaň.“ Její oči se otevřely a když uviděla Petra, posadila se. 41Podal jí ruku a zvedl ji. Zavolal svaté a vdovy a ukázal jim ji živou. 42Stalo se to známé po celém Joppe a mnoho lidí uvěřilo v Pána. 43Stalo se, že Petr zůstal mnoho dní v Joppe u nějakého Šimona koželuha.