Život Božího lidu mezi pohany
1Stejně i ženy: buďte podřízené svým mužům, aby také oni – třebaže jsou někteří neposlušní vůči slovu – byli beze slova získáni skrze způsob života svých žen,2až spatří váš svatý způsob života v posvátné úctě.3Vaše ozdoba ať není zvenčí, v zapletenosti vlasů, v ozdobování zlatem či v oblékání šatů,4ale ať je tato ozdoba ve skryté mysli člověka v neporušitelnosti pokorného a klidného ducha, který je před Bohem velmi drahý.5Vždyť takto se kdysi zdobily také svaté ženy, které měly naději v Bohu, podřizujíce se svým mužům;6stejně jako Sára – poslouchala Abrahama a nazvala ho pánem. Vy jste se staly jejími dětmi, když děláte dobré věci a nebojíte se žádného zastrašení.7Stejně muži: spolubydlete s ženami podle poznání jako se slabší ženskou nádobou a prokazujte jim ocenění jako spoludědičkám milosti života, aby vašim modlitbám nebylo zabráněno.
8Nakonec: Všichni buďte jednomyslní, soucitní, bratromilující, dobropocitní, vnitřně pokorní…9Neoplácejte zlo za zlo, ani nadávku za nadávku, ale naopak žehnejte, protože jste byli povoláni k tomu, abyste zdědili požehnání. 10Vždyť ‚kdo chce milovat život a vidět dobré dny, ať zdržuje jazyk od zlého a ať jeho rty nemluví lest. 11Ať se odvrátí od zlého a dělá dobro. Ať usiluje o pokoj a následuje ho. 12Vždyť Pánovy oči jsou obráceny na spravedlivé a Jeho uši jsou obráceny k jejich modlitebním prosbám. Avšak Pánova tvář je proti těm, kteří dělají zlo.‘
13Vždyť kdo s vámi bude špatně zacházet, pokud se stanete aktivními stoupenci dobra? 14Ale i kdybyste trpěli skrze spravedlnost, jste blahoslavení. Nebojte se strachem z nich, ani se nerozrušujte. 15Ale Pána Krista posvěcujte ve svých myslích. Buďte vždy připraveni se ústně obhájit vůči každému, kdo by vás žádal, abyste vydali počet ohledně naděje, která je ve vás – dělejte to s mírností a posvátným strachem. 16Přitom mějte dobré svědomí, aby ti, kteří nadávají na váš dobrý způsob života v Kristu, byli zcela zahanbeni v tom, v čem vás pomlouvají jako zločince. 17Vždyť je lepší trpět (pokud to bude chtít Boží vůle), když děláte dobré věci, než když děláte špatné věci.
18Neboť i Kristus trpěl jednou provždy za hříchy – spravedlivý člověk trpěl za nespravedlivé lidi – aby nás přinesl k Bohu. Byl vydán na smrt v těle, ale oživen Duchem. 19V tomto Duchu také šel kázat duchům ve vězení, 20kteří dříve neuposlechli, když Boží trpělivost trpělivě čekala ve dnech Noeho, zatímco byla stavěna archa, ve které jen několik (tj. osm) duší bylo zachráněno skrze vodu. 21Tento předobraz – křestní ponoření do vody – i vás nyní zachraňuje – ne jako odložení tělesné špíny, ale zachraňuje nás dobrým svědomím, tedy odvoláním se k Bohu skrze vzkříšení Ježíše Krista. 22Ten Ježíš je po Boží pravici. Šel do nebe a přitom Mu byli podřízeni andělé, autority a mocnosti.