Úvod k sedmi ranám
1A uslyšel jsem ze svatyně veliký hlas, který promluvil k těm sedmi andělům: „Jděte a vylijte na zem těch sedm misek Božího hněvu!!“
Sedm posledních ran
2Vyšel první anděl a vylil svou misku na zemi – a přišly zlé a špatné vředy na lidi, kteří mají cejch šelmy a kteří se klaní jejímu obrazu.
3A druhý anděl vylil svou misku na moře – a to se stalo krví, jakoby krví mrtvého člověka. A zemřela každá živá duše, která byla v moři.
4A třetí anděl vylil svou misku do řek a do pramenů vod – a ty se staly krví.5Uslyšel jsem anděla vod, jak říká: „Spravedlivý jsi, který jsi a který jsi byl, Ty chvályhodný, protože jsi vykonal soud.6Neboť prolévali krev svatých lidí a proroků – a dal jsi jim pít jejich krev. Jsou toho hodni.”7Uslyšel jsem oltář, jak říká: „Ano, Pane, Bože Všemocný. Tvoje soudy jsou pravdivé a spravedlivé.“
8A čtvrtý anděl vylil svou misku na slunce – a tomu slunci bylo dáno spalovat lidi v ohni.9A spalovalo lidi velikým žárem, a ti lidé proklínali jméno Boha, který má pravomoc nad těmi ranami; a nezměnili v lítosti myšlení a nevzdali Mu slávu.
10A pátý anděl vylil svou misku na trůn šelmy – a království se zatmělo a lidé se z bolesti kousali do jazyka. 11A proklínali nebeského Boha kvůli svým bolestem a kvůli svým vředům; a nezměnili v lítosti myšlení ohledně svých skutků.
12Šestý anděl vylil svou misku na tu velikou řeku Eufrat – a její voda vyschla, aby byla připravena cesta králům z východu slunce. 13A uviděl jsem z úst draka, z úst šelmy a z úst falešného proroka vycházet tři nečisté duchy jako žáby. 14Neboť jsou to duchové démonů konající znamení, kteří vycházejí ke králům celého obydleného světa, aby je shromáždili do bitvy ve veliký den Všemocného Boha.
15„Hle: Přicházím jako zloděj. Blahoslavený, kdo bdí a zachovává svoje roucha, aby nechodil nahý a neviděli jeho hanbu!”
16A shromáždil je na místo zvané hebrejsky: Harmagedon.
17A sedmý anděl vylil svou misku na vzduch – a z [nebeské] svatyně od trůnu vyšel veliký hlas: „Stalo se!!“ 18Nastaly blesky, hlasy, hromy a zemětřesení nastalo tak veliké, jaké nebylo, co je člověk na zemi. Tak veliké bylo to zemětřesení, tak mocné... 19A to veliké město se stalo rozdělené na tři části a města národů padla. A veliký Babylón byl připomenut před Bohem a Bůh mu dal kalich vína Svého zuřivého hněvu. 20A každý ostrov uprchl a hory nebyly k nalezení. 21A nastalo veliké krupobití – na lidi padaly z nebe kroupy těžké jako talent. A lidé proklínali Boha kvůli té ráně krupobití, neboť ta rána byla velmi veliká.