Tradice starších
1Tehdy přistoupili k Ježíšovi z Jeruzaléma učitelé zákona a farizeové. A řekli:2„Proč Tvoji učedníci přestupují tradici starších? Vždyť si neumývají svoje ruce, když mají jíst chléb.“
3On jim však odpověděl: „Proč i vy přestupujete Boží přikázání prostřednictvím svojí tradice?4Vždyť Bůh přikázal: ‚Cti otce i matku,‘ a ‚kdo mluví zle o otci nebo matce, propadne smrti.‘5Ale vy říkáte: ‚Kdo by řekl otci či matce: ‚Pouze dar korbán – ten ti ze mě přinese prospěch.‘ – a pak už vůbec nectí svého otce či svou matku.6A tak jste prostřednictvím tradice odvolali Boží přikázání.7Pokrytci! Dobře o vás prorokoval Izaiáš:8‚Tento lid Mě ctí svými rty, ale jejich mysl je držena daleko ode Mě.9Marně Mě uctívají, přitom vyučují naukám, které jsou jen lidskými nařízeními.‘“
10A svolal zástup a řekl jim: „Slyšte a pochopte: 11Člověka neposkvrňuje to, co vchází do úst. Ale člověka poskvrňuje to, co z úst vychází.“
12Tehdy k Němu přistoupili učedníci a řekli Mu: „Víš o tom, že se farizeové urazili, když slyšeli Tvoje slova?“ 13Ale On odpověděl: „Každá rostlina, kterou nezasadil Můj nebeský Otec, bude vykořeněna. 14Nechte je. Slepí jsou vůdcové slepých. Pokud ale slepý vede slepého, oba spadnou do jámy.“
15Petr Mu odpověděl: „Vysvětli nám to přirovnání.“ 16Ježíš řekl: „Stále jste nechápající? 17Nerozumíte tomu, že všechno, co vchází skrze ústa do člověka, jde do žaludku a vychází do záchodu? 18Ale to, co vychází z úst, přichází z mysli – a to poskvrňuje člověka. 19Vždyť z mysli přichází špatné myšlení, vraždy, cizoložství, smilstvo, krádeže, falešná svědectví, rouhání… 20Toto je to, co poskvrňuje člověka. Ale jíst neumytýma rukama člověka neposkvrňuje.“
Uzdravení dcery kanánské ženy
21Ježíš odsud odešel a šel na území Týru a Sidónu. 22A hle: Kanánská žena vyšla z té krajiny a křičela: „Smiluj se nade mnou, Pane, Davidův synu! Moje dcera je sužována tím, že je posedlá démonem!“ 23Ale Ježíš jí neodpověděl ani slovo. A přistoupili Jeho učedníci a prosili Ho: „Pošli ji pryč, vždyť za námi neustále křičí.“ 24On odpověděl: „Jsem poslán pouze k hynoucím ovcím z izraelského domu.“ 25Ale ona přišla, klaněla se Mu a řekla: „Pane, pomoz mi.“ 26On odpověděl: „Není dobré vzít chleba pro děti a hodit ho štěňatům.“ 27Ona řekla: „Ano, Pane. Avšak štěňata jedí drobky chleba padající ze stolů jejich pánů.“ 28Tehdy jí Ježíš odpověděl: „Ó ženo, tvoje víra je velká! Ať se ti stane, jak chceš.“ A v tu chvíli byla její dcera uzdravena.
29Ježíš odsud odešel a šel podél Galilejského moře. Vystoupil na horu a posadil se tam. 30Přišly k Němu početné zástupy. Měli mezi sebou chromé, zmrzačené, slepé, němé a mnohé jiné. A pokládali je k Jeho nohám a On je uzdravil, 31takže se zástupy divily, když viděly, jak němí mluví, zmrzačení jsou uzdraveni, chromí chodí a slepí vidí… A chválili izraelského Boha.
Nasycení čtyř tisíců
32Ježíš svolal Svoje učedníky a řekl: „Jsem pohnut soucitem kvůli zástupu, protože již tři dny zůstávají se Mnou, a nemají, co by jedli. A nechci je propustit hladové, aby nezemdleli na cestě.“ 33Učedníci Mu řekli: „Odkud vezmeme v této pustině tak velké množství chleba, abychom nasytili tak velký zástup?" 34Ježíš jim řekl: „Kolik máte chlebů?“ Oni řekli: „Sedm. A ještě trochu rybiček.“ 35A rozkázal zástupům, aby se posadili na zem.
36Vzal těch sedm chlebů a těch pár ryb, poděkoval, lámal chléb, dával učedníkům a učedníci dávali zástupu. 37A všichni jedli a byli nasyceni. Vysbírali pak kousky chleba, které byly navíc: sedm plných velkých košů. 38Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů (kromě žen a dětí). 39Pak rozpustil zástupy, vstoupil do lodi a přišel do krajiny Magadan.