Ježíš uzdravuje slepého
1Když Ježíš procházel kolem, uviděl člověka, který byl od narození slepý.2Jeho učedníci se Ho zeptali: „Rabbi, kdo zhřešil, že se narodil slepý: On, nebo jeho rodiče?“3Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on, ani jeho rodiče, ale stalo se to, aby v něm byly zjeveny Boží skutky.4Já musím konat skutky Toho, který Mě poslal, dokud je den. Přichází noc, kdy nikdo nebude moci konat.5Dokud jsem na světě, jsem světlo světa.“ 6Když to řekl, plivl na zem a udělal ze slin bláto. Tím blátem pomazal oči toho slepého člověka. 7Řekl mu: „Jdi a umyj se v rybníku Siloe.“ (To v překladu znamená ‚Poslaný‘). On tedy šel, umyl se, a když přišel, mohl vidět.
8Sousedi a ti, kteří ho dříve vídali, že tam žebrá, říkali: „Je to ten, který tu sedával a žebral?“ 9Jiní lidé říkali: „Je to on.“ Ale jiní říkali: „Není, ale je mu podobný.“ On říkal: „Já jsem.“ 10Řekli mu tedy: „Jak se tedy tvoje oči otevřely?“
11On odpověděl: „Člověk jménem Ježíš udělal bláto, pomazal moje oči a řekl mi: ‚Jdi k rybníku Siloe a umyj se.‘ Odešel jsem tedy na to místo, umyl jsem se a nyní vidím.“ 12Řekli mu: „Kde je ten člověk?“ Řekl: „Nevím.“
13Přivedli k farizeům toho člověka, který byl slepý. 14Ten den byla sobota (když Ježíš udělal bláto a otevřel jeho oči). 15Farizeové se ho znovu ptali, jak prohlédl. Řekl jim: „Položil mi na oči bláto, umyl jsem se a vidím.“ 16Někteří z farizeů tedy řekli: „Tento člověk není z Boha, protože nezachovává sobotu.“ Jiní však říkali: „Jak může hříšný člověk dělat taková znamení?“ A byla mezi nimi roztržka. 17Řekli tedy tomu slepému; znovu k němu promluvili: „Co ty říkáš o tom člověku, že ti otevřel oči?“ Řekl: „Je to prorok.“
18Ohledně toho člověka: Židé nevěřili, že byl slepý a prohlédl. Když si zavolali rodiče toho, který prohlédl, zeptali se jich: 19„Je to váš syn, o kterém říkáte, že se narodil slepý? Jak to, že tedy právě teď vidí?“ 20Jeho rodiče jim tedy odpověděli: „Víme, že to je náš syn a že se narodil slepý. 21Ale jak to, že nyní vidí, nevíme. Nevíme ani to, kdo mu otevřel oči. Zeptejte se ho, vždyť je dospělý. Bude mluvit sám za sebe.“ 22Jeho rodiče řekli toto, protože se báli Židů, neboť Židé se již dohodli, že kdo by Ho vyznal jako Krista, bude vyloučen ze synagogy. 23Kvůli tomu jeho rodiče řekli: ‚Je dospělý, zeptejte se ho.‘
24Zavolali si podruhé toho člověka, který byl slepý, a řekli mu: „Vzdej chválu Bohu. My víme, že ten člověk je hříšník.“ 25On odpověděl: „Nevím, zda je hříšník. Jedno vím: že jsem byl slepý a právě teď vidím.“ 26Řekli mu tedy: „Co ti udělal? Jak ti otevřel oči?“ 27Odpověděl jim: „Již jsem vám to řekl a neslyšeli jste. Proč to chcete znovu slyšet? Chcete se snad i vy stát Jeho učedníky?“ 28Nadávali mu a řekli: „Ty sám si buď Jeho učedníkem, ale my jsme učedníci Mojžíše. 29My víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh; o Něm však nevíme, odkud je.“
30Ten člověk odpověděl: „Vždyť v tom je to podivuhodné, že vy nevíte, odkud je, a otevřel mi oči. 31Víme, že Bůh hříšníky neslyší, ale kdo je Bohabojný a koná Jeho vůli, toho slyší. 32Od věků nebylo slýcháno, že by někdo otevřel oči slepému od narození. 33Kdyby nebyl ten Ježíš od Boha, nemohl by nic takového udělat.“ 34Odpověděli mu: „Celý ses narodil v hříchu, a poučuješ nás?!“ A vyhnali ho ven.
35Ježíš uslyšel, že ho vyhnali ven. Našel ho a řekl: „Věříš v Syna člověka?“ 36On odpověděl: „Pane, a kdo to je, abych v Něho uvěřil?“ 37Ježíš mu řekl: „Viděl jsi Ho, je to Ten, který s tebou mluví.“ 38On prohlásil: „Pane, věřím.“ A poklonil se Mu.
39Ježíš řekl: „Přišel jsem na tento svět k soudu, aby ti, kteří nevidí, viděli; a ti, kteří vidí, aby se stali slepými.“ 40Když to uslyšeli někteří z farizeů, kteří byli s Ním, řekli Mu: „Jsme snad i my slepí?“ 41Ježíš jim řekl: „Kdybyste byli slepí, neměli byste hřích. Ale nyní říkáte: ‚Vidíme‘ – proto váš hřích zůstává.“