Apoštolova služba života a smrti
1Začínáme opět doporučovat sami sebe? Anebo snad potřebujeme, jako někteří, doporučující dopisy k vám nebo od vás?2Vy jste naším dopisem, zapsaným v našich srdcích, který všichni lidé znají a čtou.3Je zjevné, že jste Kristovým dopisem, který vznikl pod naší službou a který není zapsaný inkoustem, ale Duchem živého Boha. Tento dopis není zapsaný na kamenných deskách, ale na deskách masitých srdcí.
4Takovou důvěru však máme k Bohu skrze Krista.5Sami ze sebe se nepokládáme za způsobilé, jako bychom měli něco ze sebe, ale naše způsobilost je z Boha.6On nás také udělal způsobilými být služebníky nové smlouvy, ne litery, ale Ducha. Vždyť litera zabíjí, ale Duch oživuje.
7Pokud však služba smrti v literách vyrytá do kamenů nastala ve slávě (takže synové Izraele nemohli pohledět na Mojžíšovu tvář kvůli té pomíjející slávě jeho tváře),8jak by neměla být větší ve slávě služba Ducha?9Vždyť pokud byla slavná služba odsouzení, mnohem více se ve slávě rozhojňuje služba spravedlnosti. 10Neboť to, co bylo v této záležitosti slavné, není slavné vůči té převyšující slávě. 11Vždyť pokud skrze slávu přišlo to pomíjející, mnohem více je ve slávě to zůstávající.
12Když tedy máme takovou naději, jednejme se smělou důvěrou. 13Nejednejme jako Mojžíš, který si dával na svou tvář závoj, aby synové Izraele nehleděli na konec té pomíjející slávy.14A jejich myšlenky zkameněly. Vždyť až do dnešního dne zůstává při veřejném předčítání staré smlouvy ten závoj neodkrytý, protože pomíjí jen v Kristu. 15Ale až do dnešního dne, když se veřejně předčítají Mojžíšovy knihy, je na jejich srdcích položen závoj. 16 Ale jen když se člověk obrátí k Pánu, je ten závoj odejmut. 17Pán je Duch; a kde je Duch Pána, tam je svoboda. 18My všichni s odkrytou tváří odrážíme jako zrcadlo Pánovu slávu a jsme v ten obraz proměňování – od slávy k slávě; stejně jako odrážíme jako zrcadlo slávu od Pánova Ducha.