Úvod
1Pavel a Timoteus, otroci Ježíše Krista, píší všem svatým v Ježíši Kristu, kteří přebývají ve Filipech, spolu se správci církve a diakony:
2Milost vám a pokoj od našeho Boha Otce a Pána Ježíše Krista.3Děkuji svému Bohu při každé vzpomínce na vás,4vždy a v každé mojí prosbě za vás za všechny prosím s radostí5za vaši účast v evangeliu – od prvního dne až dodnes.6Jsem přesvědčen o tom, že Ten, kdo ve vás začal dobré dílo, dovede toto dílo do konce až do dne Ježíše Krista.7Vždyť je pro mě správné, abych tak přemýšlel o vás všech, kvůli tomu, že vás mám v mysli – ať už jsem v poutech či v ústní obhajobě a potvrzování evangelia. Vy všichni jste se mnou spoluúčastníci veškeré milosti.8Bůh je můj svědek, jak po vás všech toužím v láskyplných citech Ježíše Krista.9A za to se modlím, aby se vaše láska stále více a více rozšiřovala v poznání a ve veškerém pochopení, 10abyste mohli rozpoznat to, na čem záleží, a abyste byli čistí, nebyli kamenem úrazu až do Kristova dne 11a byli naplněni ovocem spravedlnosti, které je skrze Ježíše Krista k slávě a chvále Boží.
Pavlova situace
12Chci však, bratři a sestry, abyste věděli, že co se stalo proti mně, bylo více k progresu evangelia: 13v celém paláci římského guvernéra i všem ostatním jsou známy moje pouta v Ježíši Kristu. 14A většina bratrů, kteří věřili v Pána kvůli mým řetězům, začala s mimořádnou odvahou beze strachu mluvit Boží slovo. 15Někteří lidé hlásají jen ze závisti a z hádky, jiní však hlásají Krista také z dobré vůle. 16Ti to dělají z lásky s vědomím, že jsem ustanoven k ústní obhajobě evangelia, 17jiní však hlásají Krista z egoismu, ne z čistých pohnutek; a předpokládají, že k mým poutům přidají utrpení. 18Co však na to říct? Jen ať se každým způsobem – ať s nějakou záminkou či v pravdě – hlásá Kristus. V tom se raduji a ještě se budu radovat.
19Vždyť vím, že mi to bude ke spáse skrze vaši modlitební prosbu a podporu Ducha Ježíše Krista. 20Toužebně vyhlížím a doufám, že se nebudu v ničem stydět, ale že ve veškeré otevřenosti (jako vždy, tak i nyní) bude Kristus na mém těle zveleben, ať skrze život, či skrze smrt. 21Vždyť žít je pro mě Kristus a zemřít je pro mě zisk. 22Pokud ale žiji v tomto těle, znamená to užitek z mojí práce. A co si vyberu? Nevím. 23Táhne mě to však k obojímu: Mám touhu odejít a být s Kristem – to by bylo mnohem lepší, 24ale zůstat v tomto těle je potřebnější pro vás. 25A o tom jsem přesvědčen a vím, že zůstanu a budu s vámi pokračovat k vašemu progresu a radosti víry, 26aby se skrze to, až za vámi znovu přijdu, rozrůstala vaše chlouba ze mne v Ježíši Kristu.
Výzva ke zbožnému životu
27Jen se chovejte jako spořádaní občané, kteří jsou hodni Kristova evangelia, abych – až přijdu a uvidím vás, nebo v mojí nepřítomnosti – mohl slyšet ohledně vás to, že stojíte v jednom Duchu, že jako jedna duše energicky spolupracujete pro víru evangelia 28a že nejste v ničem vystrašení těmi, kteří stojí v opozici. Jim se to ukáže jako projev zatracení, vám se to však ukáže jako projev spásy, a to spásy od Boha. 29Vždyť vám je dáno z milosti – co se týče Krista – nejen v Něj věřit, ale také – co se Jeho týče – i trpět, 30majíce v životě ten samý usilovný zápas, jako jste viděli u mě, a nyní o něm ode mne také slyšíte.