SAMAŘÍ
1Saul s jeho zabitím souhlasil. V ten den nastala v Jeruzalémě veliká perzekuce církve. Kromě apoštolů se všichni rozprchli po judských a samařských krajinách.2Zbožní muži pochovali Štěpána a velmi nad ním plakali.3Saul ničil církev, vstupoval do domů a odvlékal z nich muže a ženy a dával je do vězení.4Ti tedy, kteří se rozprchli, vyšli a kázali slovo evangelia.5Filip sestoupil do města Samaří a kázal jim Krista.6Zástupy lidí jednomyslně věnovaly pozornost tomu, co bylo řečeno od Filipa, když slyšely a viděly znamení, která dělal.7Vždyť mnozí z nich měli nečisté duchy, a když z nich vycházeli, křičeli velikým hlasem. Také bylo uzdraveno mnoho ochrnutých a chromých.8V tom městě tedy nastala veliká radost.
9Jeden muž jménem Šimon předtím ve městě praktikoval magii a ohromoval tím samařský lid. 10Všichni mu věnovali pozornost, od nejmenšího po největšího. Říkali: „To je Boží moc, která se nazývá ‚veliká‘.“ 11Věnovali mu pozornost, protože je dlouhý čas ohromoval magií. 12Když však lidé uvěřili Filipovi, který jim kázal evangelium o Božím království a o jménu Ježíše Krista, nechávali se pokřtít – muži i ženy. 13A Šimon sám také uvěřil a byl pokřtěn. Setrvával u Filipa a pozoroval znamení a zázraky, které vykonával; a byl tím ohromen.
14Apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že obyvatelé Samaří přijali Boží slovo. 15Vyslali k nim Petra a Jana, kteří když k nim sestoupili, tak se za ně modlili, aby přijali Ducha svatého. 16Neboť ještě na nikoho z nich nepadl, byli jen křtem ponořeni do jména Ježíše Krista. 17Tehdy na ně pokládali ruce a oni přijali Ducha svatého. 18Když Šimon uviděl, že skrze pokládání rukou apoštolů byl dán Duch, nabídl jim peníze a řekl: 19„Dejte také mně tuto pravomoc, aby každý, na koho položím ruce, obdržel Ducha svatého.“ 20Petr mu však řekl: „Tvoje peníze ať jsou zatraceny spolu s tebou, protože ses domníval, že Boží dar získáš skrze peníze! 21V této záležitosti pro tebe není podíl ani přidělená část, neboť tvoje mysl není před Bohem přímá. 22Proto ohledně této tvojí špatnosti v lítosti změň myšlení a pros Boha. Snad ti odpustí tu myšlenku tvojí mysli. 23Neboť vidím, že jsi v hořké hořkosti a svazku nespravedlnosti.“ 24Šimon odpověděl: „Modlete se vy za mě k Pánu, aby na mě nepřišlo nic z toho, co jste řekli.“
25Oni tedy, když slavnostně svědčili a domluvili Pánovo slovo, se vraceli do Jeruzaléma a kázali evangelium v mnoha samařských vesnicích.
AŽ NA KONEC ZEMĚ
Křest etiopského dvořana
26Pánův anděl řekl Filipovi: „Vstaň a jdi směrem na jih na cestu sestupující z Jeruzaléma do Gázy. To je ta pustá cesta.“ 27On vstal a šel. A hle: Byl tam etiopský muž, eunuch, mocný člověk u etiopské královny, který byl nad celým jejím pokladem. On přijel do Jeruzaléma uctívat Boha. 28Již se vracel. Seděl na svém voze a četl proroka Izaiáše. 29Duch řekl Filipovi: „Přistup a připoj se k tomu vozu.“ 30Filip přiběhl a uslyšel ho, jak čte proroka Izaiáše. A řekl: „Rozumíš tomu, co čteš?“ 31On řekl: „Vždyť jak bych mohl rozumět, když mě nikdo nevede?“ Vybídl tedy Filipa, aby vystoupil na vůz a posadil se s ním. 32Toto byla pasáž Písma, kterou četl: ‚Byl veden jako ovce na porážku. A jako je beránek němý před tím, kdo ho stříhá, tak i On Svoje ústa neotevřel. 33V Jeho poníženosti Mu bylo odebráno právo. Kdo bude vyprávět Jeho generaci, že byl ze země odebrán Jeho život?‘
34Eunuch na to reagoval, řekl Filipovi: „Prosím tě, o kom to ten prorok mluví? O sobě, nebo o někom jiném?“ 35Filip otevřel svoje ústa a začal od toho Písma – a kázal mu evangelium Ježíše. 36Jak jeli tou cestou, přijeli k nějaké vodě. A eunuch řekl: „Hle: voda. Co mi brání, abych byl pokřtěn?“ 37Filip řekl: „Pokud věříš z celé mysli, je to dovoleno.“ On odpověděl: „Věřím, že Boží Syn je Ježíš Kristus.“ 38Přikázal zastavit vůz a oba, Filip i eunuch, sestoupili do vody. A Filip ho pokřtil. 39Když vystoupili z vody, Pánův Duch popadl Filipa a eunuch ho už neviděl. Jel tedy svou cestou a přitom se radoval. 40Filip byl nalezen v Ašdódu. Procházel tudy a všem městům kázal evangelium, až přišel do Cesareje.