Spojování se světem
1Bratři a sestry, vždyť nechci, abyste byli neznalí toho, že všichni naši otcové byli pod oblakem, všichni přešli skrze moře,2všichni byli křtem ponořeni do Mojžíše v oblaku a v moři,3všichni jedli stejné duchovní jídlo4a všichni pili stejný duchovní nápoj. Neboť pili z duchovní Skály, která s nimi šla. Tou skálou byl Kristus.5Ale Bůh našel zalíbení pouze v nemnohých z nich, vždyť většina ležela mrtvá na poušti.
6Tyto události se nám staly vzorem, abychom netoužili po zlu, jako toužili oni.7Ale nebuďte modloslužebníci, jako byli někteří z nich, jak je psáno: ‚Lid se posadil, aby jedl a pil. Povstali a povolně se pobavili.‘ 8Ani nesmilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich za jeden den dvacet tři tisíc.9Ani se nedopusťte nadpokoušení Krista, jako pokoušeli někteří z nich, a zahynuli od hadího uštknutí. 10Ani nereptejte, jako reptali někteří z nich, a zahynuli od Zhoubce.
11Všechny tyto události se jim staly jako vzory pro nás. Byly napsány jako varování nám, kteří jsme dosáhli konce věků. 12Proto kdo si myslí, že stojí, ať si dává pozor, aby nepadl. 13Nezachvátilo vás jiné pokušení, než lidské. Věrný je Bůh, který nedovolí, abyste byli pokoušeni nad své možnosti, ale s pokušením vytvoří také únik z pokušení, abyste to mohli snést.
Závěr o mase obětovaného modlám
14Moji milovaní, proto utíkejte od modlářství. 15Říkám vám to jako moudrým lidem. Sami posuďte, co vlastně říkám. 16Není snad kalich požehnání, který žehnáme, společenstvím Kristovy krve? Není snad chléb, který lámeme, společenstvím Kristova těla? 17Protože je jeden chléb, jsme jedno tělo, ačkoliv je nás mnoho. Vždyť všichni máme podíl z jednoho chleba. 18Pohleďte na Izrael podle těla – nejsou snad ti, kteří jedí maso z obětí, účastníci oltáře?
19Co tedy prohlašujI? Že maso obětované modlám je něco významného nebo že modla je něco významného? 20Ale prohlašuji, že to, co pohané obětují, obětují démonům – a ne Bohu. Nechci však, abyste se stali účastníky démonů. 21Nemůžete pít kalich Pána i kalich démonů; nemůžete mít podíl u stolu Pána i u stolu démonů. 22Nebo podněcujete Pána k žárlivosti? Jsme snad silnější než On? 23‚Všechno je dovoleno‘ – ale ne všechno je prospěšné. ‚Všechno je dovoleno‘ – ale ne všechno buduje. 24Nikdo ať nehledá své věci, ale ať hledá věci druhých lidí.
25Jezte všechno, co se prodává na masném trhu, a nic neposuzujte kvůli svědomí. 26Vždyť ‚Pánova je země i její plnost.‘ 27Pokud by vás pozval nevěřící člověk a vy chcete jít, jezte všechno, co vám předloží, a nic neposuzujte kvůli svědomí. 28Pokud by vám však někdo řekl: ‚Toto jídlo je maso obětované modlám‘ – nejezte, kvůli tomu, kdo vám to oznámil, a kvůli svědomí; vždyť: ‚Pánova je země i její plnost.‘ 29Nemluvím teď o tvém svědomí, ale o svědomí toho druhého. Vždyť proč má být moje svoboda souzena svědomím druhého člověka? 30Pokud se v milosti účastním společného jídla, proč mám být urážen za jídlo, za které děkuji?
31Proto ať jíte či pijete, nebo děláte cokoliv jiného: všechno dělejte k Boží slávě. 32Nestaňte se v Boží církvi kamenem úrazu Židům, ani Řekům. 33Stejně jako i já se chci všem ve všem líbit, a přitom nehledám svůj prospěch, ale hledám prospěch mnoha lidí, aby byli spaseni.