Soud nad Ježíšem
1Když to Ježíš dořekl, vyšel se Svými učedníky za potok Cedron, kde byla zahrada, do které vešel On i Jeho učedníci.2To místo znal i Juda, který Ho zradil, protože se tam Ježíš se Svými učedníky často shromažďoval.3Juda tedy vzal s sebou vojenský oddíl od předních kněží a služebníků farizeů; přišli tam s lucernami, pochodněmi a zbraněmi.
4Ježíš však znal všechno, co na Něj má přijít. Vyšel a řekl: „Koho hledáte?“ 5Odpověděli Mu: „Ježíše Nazaretského.“ Ježíš jim řekl: „JÁ JSEM.“ Stál tam s nimi i Juda, který Ho zrazoval.6Když tedy řekl: „JÁ JSEM,“ ustoupili dozadu a spadli na zem.7Znovu se jich tedy zeptal: „Koho hledáte?“ Oni řekli: „Ježíše Nazaretského.“8Ježíš odpověděl: „Řekl jsem vám, že JÁ JSEM. Pokud tedy hledáte Mě, nechte ty ostatní, ať odejdou.“ 9Takže se naplnilo slovo, které bylo řečeno: ‚Nezahynul nikdo z těch, které jsi Mi dal.‘ 10Šimon Petr, který měl meč, jej vytasil, udeřil veleknězova otroka a usekl mu pravé ucho. Jméno toho otroka bylo Malchos. 11Ježíš tedy řekl Petrovi: „Schovej meč do pochvy. Nemám snad pít kalich, který Mi dal Otec?“
12Vojenský oddíl, velitel vojska a služebníci Židů zajali Ježíše a svázali Ho. 13A vedli ho nejprve k Annášovi, což byl tchán Kaifáše, který byl toho roku veleknězem. 14To byl ten Kaifáš, který Židům poradil, že by bylo prospěšnější, aby jeden člověk zemřel za lid.
15Ježíše následoval Šimon Petr a ještě jiný učedník; toho učedníka velekněz znal. A vešel spolu s Ježíšem do veleknězova nádvoří, ale Petr stál venku u vrat. 16Ten druhý učedník, kterého velekněz znal, vyšel, promluvil s vrátnou a zavedl Petra dovnitř. 17Ta mladá služebnice (vrátná) tedy řekla Petrovi: „Nejsi snad i ty jeden z učedníků toho člověka?“ On řekl: „Nejsem.“ 18Stáli tam otroci a služebníci a rozdělali oheň z dřevěného uhlí, protože bylo chladno; a zahřívali se. Byl s nimi také Petr, který tam stál a zahříval se u ohně.
19Velekněz se tedy zeptal Ježíše na Jeho učedníky a Jeho učení. 20Ježíš mu odpověděl: „Já jsem mluvil k světu veřejně, vždy jsem vyučoval v synagoze a v chrámě, kde se scházejí všichni Židé; neříkal jsem nic potají. 21Proč se Mě tedy ptáš? Zeptej se těch, kteří slyšeli, co jsem jim říkal. Hle: vědí, co jsem říkal.“ 22Když to řekl, jeden ze služebníků, který tam stál, dal Ježíšovi úder holí se slovy: „Tak se odpovídá veleknězi?!“ 23Ježíš mu odpověděl: „Pokud jsem řekl něco špatného, vydej svědectví o tom, že je to špatné. Pokud však mluvím dobře, proč Mě biješ?“ 24Annáš Ho tedy poslal spoutaného k veleknězi Kaifášovi.
25Šimon Petr stál u ohně a zahříval se. Řekli mu: „Nejsi snad i ty jeden z Jeho učedníků?“ On zapřel: „Nejsem.“ 26Jeden z veleknězových otroků, který byl příbuzný toho, jemuž Petr usekl ucho, mu řekl: „Neviděl jsem tě snad s Ním v zahradě?“ 27Petr znovu zapřel a kohout hned zakokrhal.
28Ježíše tedy Židé vedli od Kaifáše do paláce římského guvernéra; to už bylo brzy ráno. Oni však do paláce římského guvernéra nevešli, aby se neznečistili a mohli jíst pesachového beránka. 29Pilát k nim tedy vyšel ven a řekl: „Jaké obvinění vznášíte proti tomuto člověku?“ 30Odpověděli mu: „Kdyby Ten člověk neudělal nic zlého, nevydali bychom ti Ho.“ 31Pilát jim tedy řekl: „Vezměte si Ho a suďte Ho podle vašeho zákona.“ Židé mu řekli: „Nám není dovoleno nikoho odsoudit ke smrti.“ 32Tak se naplnilo Ježíšovo slovo, které řekl, když naznačil, jakou smrtí má zemřít.
33Pilát tedy znovu vešel do paláce římského guvernéra, zavolal si Ježíše a řekl Mu: „Ty jsi král Židů?“ 34Ježíš odpověděl: „Říkáš to sám ze sebe, nebo ti to o Mně řekli jiní?“ 35Pilát odpověděl: „Jsem snad Žid? Vydal mi Tě Tvůj národ a velekněží. Co jsi udělal?“ 36Ježíš odpověděl: „Moje království není z tohoto světa. Kdyby Moje království bylo z tohoto světa, Moji služebníci by usilovně zápasili, abych nebyl vydán Židům. Ale nyní Moje království není odsud.“ 37Pilát Mu tedy řekl: „Jsi tedy král?“ Ježíš odpověděl: „To říkáš ty, že jsem král. Já jsem se kvůli tomu narodil a kvůli tomu jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší Můj hlas.“ 38Pilát Mu řekl: „Co je pravda?“ A když to řekl, opět vyšel k Židům a řekl jim: „Já na Něm žádný důvod k obvinění nenacházím. 39U vás je zvyk, že vám propustím na pesach jednoho vězně. Chcete tedy, abych vám propustil krále Židů?“ 40Znovu křičeli: „Toho ne! Ale Barabáše!“ Barabáš byl však bandita.